Súra 002. Kráva - část 1.

2:1   Alif lám mím!   
2:2   Toto Písmo, o němž pochyby není, je vedením pro bohabojné,   
2:3   kteří v nepoznatelné věří, modlitbu dodržují a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají,   
2:4   kteří věří v to, co bylo sesláno tobě, i v to, co bylo sesláno před tebou, a pevně jsou o životě budoucím přesvědčeni,   
2:5   ti Pánem svým jsou správně vedení a ti budou blažení.   
2:6   Však věru je lhostejno pro nevěřící, zda napomínáš je, či nikoliv - stejně neuvěří!   
2:7   Bůh srdce jejich i sluch jejich zapečetil a přes oči jejich clonu položil a pro ně je určen trest hrozný.   
2:8   Jsou mezi lidmi někteří, kdož říkají: „Věříme v Boha i v den soudný,“ zatím však jsou nevěřící.   
2:9   Snaží se oklamat Boha a ty, kdož uvěřili, avšak klamou jen sami sebe, aniž o tom mají tušení.   
2:10   V srdcích jejich jest choroba a Bůh tuto chorobu rozmnožil; jim dostane se trestu bolestného za to, že lhali.   
2:11   A když se jim řekne: „Nešiřte pohoršení na zemi!“, tu odpovídají: „My ji jen polepšujeme!“   
2:12   Což však to nejsou právě oni, kdož pohoršení šíří, ale nemají o tom ponětí?   
2:13   A když se jim řekne: „Uvěřte, jako již uvěřili tito lidé!“, tu odpovídají: „Cožpak máme věřit tak, jako tito ,hlupáci?“ Zdaž však nejsou právě oni hlupáci, jenže o tom nevědí?   
2:14   Když potkají ty, kdož uvěřili, říkají: „Uvěřili jsme“, když však zůstanou sami se svými satany, hovoří: „Jsme s vámi a tamtěm se jen posmíváme.“   
2:15   Bůh se jim však sám vysměje a ponechá je dlouho tápat jak slepé ve vzpurnosti jejich.   
2:16   To jsou ti, kdož koupili blud za správné vedení, však obchod jejich jim nepřinesl zisk a po správné cestě se neubírají.   
2:17   Podobají se tomu, jenž rozžehl oheň: když osvětleno jim bylo vše, co je kolem, Bůh odnesl jim světlo a nechal je v temnotě, nevidoucí.   
2:18   Hluší, němí a slepí - z bludu svého se nenavrátí!   
2:19   Anebo jako když objeví se na nebi mrak deštivý, plný temnoty, hromů a blesků: lidé si zacpávají prsty uši své před hromobitím, bojíce se smrti; avšak Bůh obklopuje nevěřící ze všech stran.   
2:20   Blesk div jim zrak neodňal, však dokud je blesky ozařují, kráčí při svitu jejich, a když nad nimi se zatmí, zastaví se. Kdyby Bůh chtěl, odňal by jim zrak i sluch, neb Bůh je nad věci každou všemocný. 

2:21   Lidé, uctívejte Pána svého, jenž stvořil vás i ty, kdož před vámi byli - snad budete bát se Boha,   
2:22   jenž pro vás učinil zemi lůžkem a nebesa kupolí a jenž seslal z nebe vodu a dal pomocí jí vyrůst plodům pro obživu vaši. Nedávejte Bohu rovných, vždyť dobře to víte!   
2:23   Jste-li na pochybách o tom, co jsme seslali služebníku svému, tedy přineste súru podobnou této a předvolejte si svědky své kromě Boha, jste-li pravdomluvní!   
2:24   Však neučiníte-li to - a vám se to věru nepodaří - pak střezte se ohně, jehož palivem jsou lidé a kamení a jenž připraven je pro nevěřící.   
2:25   Oznam radostnou zvěst těm, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, že pro ně jsou připraveny zahrady, pod nimiž řeky tekou. A kdykoliv se jim za odměnu dostane z nich ovoce, tu řeknou: „Toto je jako to, co nám již dříve bylo uštědřeno,“ avšak dostalo se jim jen něco podobného. A budou tam mít manželky čisté - a budou tam nesmrtelní.   
2:26   Bůh neostýchá se věru uvádět v podobenství komára nebo to, co větší je než komár. Ti, kdož uvěřili, vědí, že to je pravda od Pána jejich, zatímco ti, kdož nevěří, hovoří: „Co chtěl Bůh říci tímto podobenstvím?“ On nechává jím mnohé zbloudit, však mnohé jím správně vede - a budou tím uvedeni v blud jedině hanebníci,   
2:27   kteří porušují smlouvu Boží po jejím uzavření a rozdělují to, co Bůh přikázal spojit, a po zemi pohoršení šíří. A to jsou ti, kdož ztrátu utrpí.   
2:28   to, že nevěříte v Boha? Když byli jste mrtví, On dal vám život, potom vás usmrtí a posléze znovu oživí a nakonec budete k Němu navráceni.   
2:29   On je ten, jenž pro vás stvořil vše, co na zemi je, potom se k nebi obrátil a v sedmi nebesích je vyrovnal. On věru všech věcí je znalý.   
2:30   Hle, Pán tvůj k andělům pravil: „Umístím na zemi náměstka!“ I řekli: „Chceš tam ustanovit někoho, kdo pohoršení na ní bude šířit a krev na ní prolévat, zatímco my slávu Tvou pějeme a svatost Tvou prohlašujeme?“ Pravil: „Já věru znám to, co vy neznáte!“   
2:31   A naučil Adama jména všechna, potom je předvedl andělům a řekl: „Sdělte mi jména těchto, jste-li pravdomluvní!“   
2:32   “Sláva Tobě,“ řekli, „my máme vědění jen o tom, čemus nás Ty naučil, neboť Tys jediný vševědoucí, moudrý!“   
2:33   Pravil: „Adame, sděl jim jména toho všeho!“ A když jim sdělil ta jména, pravil Bůh: „Neřekl jsem vám, že znám nepoznatelné na nebesích i na zemi a že znám dobře i to, co najevo dáváte, i to, co skrýváte?“   
2:34   A když řekli jsme andělům: „Padněte na zem před Adamem!“, tu padli všichni kromě Iblíse, jenž to odmítl, zpychl a stal se jedním z nevěřících.   
2:35   I pravili jsme: „Adame, obývej s manželkou svou zahradu tuto! Jezte z ní podle libosti, kdekoliv se vám zachce, avšak nepřibližujte se k tomuto stromu, abyste se nestali nespravedlivými!“   
2:36   Avšak satan jim dal zhřešit a způsobil vyhnání jejich z místa, kde žili. I pravili jsme: „Odejděte! Jeden druhému budete nepřáteli; země bude místem pobytu vašeho a užívání dočasného!“   
2:37   Adam přijal pak od Pána svého slova a On mu odpustil, vždyť On odpouštějící je i slitovný.   
2:38   Pravili jsme: „Odejděte odtud všichni! A až k vám přijde ode Mne správné vedení, ti, kdož následovat budou vedení Mé, nemusí se bát a nebudou zarmouceni.   
2:39   Však ti, kdož neuvěří a znamení Naše za lež prohlásí, ti budou ohně obyvateli a budou v něm nesmrtelní.“   
2:40   Dítka Izraele, pomněte milosti Mé, již jsem vám prokázal! Dodržujte věrně úmluvu se Mnou uzavřenou, tak jako Já ji dodržuji vůči vám, a jen Mne se obávejte! 

2:41   Věřte v to, co jsem seslal pro potvrzení pravdivosti toho, co již máte! Nebuďte prvními z těch, kdo nevěří v toto zjevení, a neprodávejte znamení Má za nízkou cenu! A buďte bohabojní!   
2:42   Neodívejte pravdu falší a nezakrývejte pravdu, když ji dobře znáte!   
2:43   Dodržujte modlitbu, rozdávejte almužnu a sklánějte se s těmi , kdož se sklánějí!   
2:44   Chcete přikazovat lidem zbožné skutky, zatímco vy sami na ně zapomínáte, ačkoliv Písmo odříkáváte? Což tomu neporozumíte?   
2:45   Hledejte pomoc v trpělivosti a v modlitbě! To věc je věru velmi obtížná, kromě pro pokorné,   
2:46   kteří soudí, že s Pánem svým se setkají a že k Němu se navrátí.   
2:47   Dítka Izraele! Pomněte milosti Mé, již jsem vám prokázal, i toho, že jsem vás vyznamenal před lidstvem veškerým.   
2:48   Střezte se dne, kdy duše žádná nebude odměněna ničím za duši jinou, kdy nebude od ní přijata přímluva žádná a nebude za ni vzato výkupné a nedostane se jim pomoci.   
2:49   Zachránili jsme vás před rodem Faraónovým, jenž zlé útrapy vám působil, zabíjeje syny vaše a nechávaje naživu jen ženy vaše. A byla v tom zkouška nesmírná od Pána vašeho!   
2:50   A hle, rozdělili jsme moře před vámi a zachránili jsme vás a utopili jsme rod Faraónův, zatímco vy jste na to hleděli.   
2:51   A hle, uzavírali jsme úmluvu s Mojžíšem po čtyřicet nocí a vy pak jste za nepřítomnosti jeho si vzali tele a stali jste se nespravedlivými.   
2:52   Potom jsme vám vše odpustili doufajíce, že snad budete vděční.   
2:53   A dali jsme věru Mojžíšovi Písmo a spásné rozlišení - snad jím budete správně vedeni.   
2:54   A hle, pravil Mojžíš lidu svému: „Lide můj, vy sami sobě jste ukřivdili, když tele jste si vzali. Obraťte se kajícně k Tvůrci svému a zabte hříšníky mezi sebou, to lepší bude pro vás před Tvůrcem vaším a On odpustí vám, neboť On odpouštějící je i slitovný!“   
2:55   A hle, řekli jste: „Mojžíši, neuvěříme ti, dokud nespatříme Boha zcela zřetelně!“ A zasáhl vás blesk, zatímco jste se dívali.   
2:56   Potom jsme vás po smrti vaší opět vzkřísili doufajíce, že snad budete vděční.   
2:57   A dali jsme vás zastínit mračnu a seslali jsme vám manu a křepelky. „Jezte z těchto pokrmů výtečných, jež jsme vám uštědřili!“ Neublížili nám, ale sami sobě ukřivdili.   
2:58   A hle, pravili jsme: „Vejděte do města tohoto a pojídejte tam, kdekoliv se vám zachce, až dosyta. Vejděte do bran, skloňte se a rcete: ,Odpuštění!' A My odpustíme vám hříchy vaše a rozmnožíme dobrodiní těm, kdož dobré konali.“   
2:59   Avšak ti, kdož byli nespravedliví, zaměnili slovo Naše něčím jiným, než bylo jim řečeno. A seslali jsme na ty, kdož nespravedliví byli, trest z nebes za to, že byli zkažení.   
2:60   A hle, poprosil Mojžíš o vodu pro lid svůj a pravili jsme: „Udeř holí svou do skály!“ A vytrysklo z ní dvanáct pramenů, takže každý (z kmenů) věděl, kde jest mu píti. „Jezte a pijte z toho, co Bůh vám uštědřil, nebuďte však těmi, kdož na zemi šíří pohoršení!“ 

2:61   A hle, řekli jste: „Mojžíši, nelze nám snášet stále potravu jedinou. Popros Pána svého za nás, aby pro nás dal vyrůst z toho, co plodí země, zelenině, okurkám, česneku, čočce a cibuli!“ I řekl Mojžíš: „Přejete si vyměnit to, co lepší je, za mnohem horší? Sestupte do Egypta, tam budete mít to, co si žádáte!“ A postihl je nedostatek a bída a pocítili hněv Boží, a to proto, že ve znamení Boží nevěřili a že proroky nespravedlivě zabíjeli. A také za to, že byli neposlušní a vzpurní.   
2:62   Věru ti, kdož uvěřili, a ti, kdož jsou židy, křesťany a sabejci , ti, kdož uvěřili v Boha a v den soudný a konali zbožné skutky - ti naleznou odměnu u Pána svého a nemusí mít strach a nebudou zarmouceni.   
2:63   A když jsme s vámi uzavřeli úmluvu a vztyčili nad vámi horu Sinaj , řekli jsme: „Přidržujte se toho, co jsme vám dali, co nejpevněji a zapamatujte si dobře, co obsahuje - snad budete bohabojní.“   
2:64   Pak jste se však odvrátili, a kdyby nebylo přízně a milosrdenství Božího vůči vám, byli byste již věru mezi těmi, kdož ztrátu utrpěli.   
2:65   Zajisté znali jste ty mezi sebou, kdož sobotu znesvětili a jimž jsme řekli: „Buďte opicemi opovrženými!“   
2:66   A učinili jsme je trestem výstražným pro ty, kteří žili předtím i potom, i varováním pro bohabojné.   
2:67   A hle, pravil Mojžíš lidu svému: „Bůh vám přikazuje, abyste obětovali krávu!“ Řekli: „Neděláš si z nás posměšky?“ Odpověděl: „Utíkám se k Bohu, abych nebyl tak pošetilý!“   
2:68   Řekli: „Popros za nás Pána svého, aby nám vysvětlil, jaká má být!“ Odpověděl: „Hle, Pán praví: A má to být kráva ani příliš stará, ani jalovice mladá, nýbrž věku středního mezi nimi. Učiňte tedy to, co bylo vám přikázáno!“   
2:69   Řekli: „Popros za Nás Pána svého, aby nám vysvětlil, jakou má mít barvu!“ Odpověděl: „Hle, Pán praví: Nechť je to kráva žluté jasné barvy pro radost všem, kdož na ni se dívají!“   
2:70   Řekli: „Popros za nás Pána svého, aby nám vysvětlil, jaká ještě má být, neboť všechny krávy se nám zdají mezi sebou podobné; a pak budeme - jestliže Bohu se zachce - správně vedeni!“   
2:71   Odpověděl: „Hle, Pán praví: Nechť kráva ta není znavena obděláváním země a zavodňováním polí, ať je zachovalá, bez vady.“ Řekli: „Nyní jsi nám přinesl pravdu.“ A obětovali krávu, když to málem byli neučinili.   
2:72   A hle, když zabili jste někoho , sváděli jste to jeden na druhého. Však Bůh odhalil, co jste skrývali.   
2:73   Tehdy jsme řekli: „Udeřte mrtvého částí této krávy obětované!“ A takto Bůh oživuje mrtvé a ukazuje vám znamení svá - snad budete rozumní.   
2:74   Vaše srdce se však od té doby zatvrdila a stala se jakoby kameny skal aneb ještě tvrdšími, neboť mezi skalami jsou takové, z nichž tryskají potoky, a jsou mezi nimi jiné, jež pukají a vytéká z nich voda, a další, jež převracejí se ze strachu před Bohem. A není Bohu lhostejné, co děláte!   
2:75   Jak můžete žádat, aby s vámi uvěřili tito lidé, z nichž část poté, co uslyšela slovo Boží, vědomě je překroutila, když mu porozuměla?   
2:76   A když potkají ty , kdož uvěřili, říkají: „Uvěřili jsme!“, avšak když sami jsou mezi sebou, tu hovoří: „Chcete jim vyprávět o tom, co vám Bůh odkryl, aby tak měli důkazy proti vám ohledně toho před Pánem vaším? Což nebudete rozumní?“   
2:77   Cožpak nevědí, že Bůh dobře zná jak to, co skrývají, tak i to, co odhalují?   
2:78   Mezi nimi jsou lidé neučení, kteří neznají z Písma nic než „ameny“ a kteří mají jen své domněnky.   
2:79   Běda těm, kteří Písmo vlastníma rukama sepisují a potom hovoří: „Toto od Boha pochází!“, aby tak nakoupili za nízkou cenu. Běda jim za to, co psaly ruce jejich! Běda jim za to, co provádějí!   
2:80   A říkají: „Oheň se nás nedotkne, leda na dobu omezenou.“ Rci: „Uzavřeli jste snad o tom smlouvu s Bohem? Bůh nikdy nezruší smlouvu svou; anebo říkáte o Bohu něco, o čem nemáte ponětí?“ 

2:81   Ba naopak ti, kdož zlého se dopustili , a ti, kdož obklopeni jsou hříchy svými, ti stanou se ohně obyvateli a budou v něm nesmrtelní.   
2:82   Ti však, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ti budou ráje obyvateli a budou tam nesmrtelní.   
2:83   A hle, uzavřeli jsme úmluvu s dítkami Izraele: „Nebudete uctívat nikoho kromě Boha jediného! Buďte dobří k rodičům, příbuzným, sirotkům a nuzným! Mluvte laskavě s lidmi, dodržujte modlitbu a dávejte almužnu!“ Potom jste se však odvrátili - kromě několika málo z vás - a vzdálili.   
2:84   A hle, uzavřeli jsme s vámi úmluvu řkouce : „Nebudete prolévat krev vlastní a nebudete se vzájemně vyhánět z příbytků svých!“ A vy jste to potom potvrdili a dosvědčili.   
2:85   A pak jste se stali těmi, kdo se mezi sebou zabíjejí, a vyhnali jste část lidu svého z obydlí jejich, pomáhajíce si vzájemně proti nim hříchem a bezprávím. A když k vám přijdou jako zajatci, vykupujete je a je vám zakázáno je vyhánět. Zdaž věříte v jednu část Písma, zatímco druhou popíráte? Jaká bude odměna těch z vás, kteří si takto počínají, ne-li hanba v životě pozemském; a v den zmrtvýchvstání budou uvrženi do muk nejhorších. A není Bohu lhostejné, co činíte.   
2:86   A to jsou ti, kdož koupili život pozemský za život budoucí; těm nebude trest ulehčen a nebude jim pomoženo.   
2:87   A již kdysi jsme dali Mojžíšovi Písmo a po něm jsme i jiné posly vyslali; a dali jsme Ježíšovi, synu Marie, důkazy jasné a podpořili jsme jej Duchem svatým. A kdykoliv přišel k vám posel s něčím, co duše vaše si nepřály, zpyšněli jste: jedny jste prohlásili za lháře a druhé jste zabili.   
2:88   I pravili: „Neobřezána jsou srdce naše!“ Však nikoliv! Proklel je Bůh za nevíru jejich; jak málo oni věří!   
2:89   A když se jim nyní dostalo od Boha Písma, jež potvrzuje pravdivost zjevení, které již měli a přitom předtím prosili o rozhodnutí proti nevěřícím - když k nim tedy přišlo to, o čem již byli zpraveni, sami v to neuvěřili. Kéž prokletí Boží padne na nevěřící!   
2:90   Jak hnusné je to, zač prodali duše své! Nevěří v to, co seslal Bůh, z čiré závisti, že Bůh seslal něco z dobrodiní Svého těm ze služebníků Svých, jež si vyvolil. A uvalili na sebe hněv za hněvem, a trest ponižující je určen pro nevěřící.   
2:91   A když je jim řečeno: „Věřte v to, co nyní seslal Bůh!“, tu hovoří: „Věříme jen v to, co bylo nám sesláno dříve!“ A nevěří v to, co bylo sesláno později, ačkoliv je to pravda, jež potvrzuje pravdivost zjevení, která již mají. Rci: „Proč tedy jste zabíjeli dříve posly Boží, jste-li věřící?“   
2:92   Vždyť věru přišel k vám Mojžíš s jasnými znameními, a přesto jste si za jeho nepřítomnosti vzali tele a stali jste se nespravedlivými.   
2:93   A hle, uzavřeli jsme přece s vámi úmluvu a vztyčili nad vámi horu řkouce: „Přidržujte se toho, co jsme vám dali, co nejpevněji a poslouchejte! I řekli: „Slyšeli jsme a neuposlechli jsme.“ A byla srdce jejich napojena teletem za nevíru jejich. Rci: „Jak hnusné je to, co přikazuje vám víra vaše, jste-li věřící.“   
2:94   Rci: „Je-li příbytek poslední u Boha vyhrazen jen pro vás a ne pro ostatní lidi, pak žádejte si smrt, jste-li pravdomluvní!“   
2:95   Však oni o to nikdy nepožádají kvůli tomu, co ruce jejich dříve spáchaly. A Bůh dobře zná nespravedlivé.   
2:96   Vskutku pak shledáš, že jsou to lidé, kteří nejvíce touží po životě, ba více než modloslužebníci; některý z nich by si přál, aby život jeho trval tisíc let. Avšak ani kdyby tak dlouho živ byl, neodvrátilo by to od něho trest - vždyť Bůh jasně zří, co dělají!   
2:97   Rci: „Kdo je nepřítelem Gabriela. . . neboť on seslal - z dovolení Božího - do srdce tvého zjevení jako potvrzení pravdivosti poselství i jako správné vedení i zvěst radostnou pro věřící.   
2:98   Ten, kdo je nepřítelem Boha a andělů a poslů Jeho a Gabriela a Michaela. . . vždyť i Bůh je nepřítelem nevěřících!“   
2:99   A seslali jsme ti věru znamení jasná, jež popírají pouze hanebníci.   
2:100   Což pokaždé, když uzavřou úmluvu nějakou, musí být mezi nimi část, která ji odvrhne? Nikoliv, většina z nich jsou nevěřící. 

 

Kontakt