Súra 004. Ženy - část 2.

4:101   A pohybujete-li se po zemi, není pro vás hříchem zkrátit modlitbu, obáváte-li se, že vás vystaví pokušení ti, kdož nevěří. A nevěřící jsou vskutku pro vás nepřáteli zjevnými.   
4:102   A když budeš mezi nimi řídit pro ně modlitbu, nechť z nich jedna skupina stojí při modlitbě s tebou a vezme si zbraně své. A když vykonají padnutí na tvář, nechť potom odstoupí dozadu. Pak nechť přijde druhá skupina, která se ještě nemodlila, a nechť modlí se s tebou; a nechť jsou ostražití a vezmou si zbraně své. A přáli by si nevěřící, abyste nedávali pozor na své zbraně a zásoby, aby vás mohli napadnout jediným nenadálým úderem. A nebude pro vás hříchem, odložíte-li své zbraně, jste-li obtěžováni deštěm anebo jste-li nemocní - buďte však ostražití! A Bůh věru připravil pro nevěřící trest zahanbující.   
4:103   A když končíte modlitbu, vzývejte Boha vstoje, vsedě i vleže! A jste-li v bezpečí, dodržujte modlitbu, neboť modlitba je pro věřící předepsána v čas stanovený!   
4:104   Neochabujte v pronásledování těchto lidí! A jestliže vy strádáte, strádají i oni, a stejně jako vy strádáte, avšak vy doufáte od Boha v to, v co oni nemohou doufat. A Bůh je vševědoucí, moudrý.   
4:105   A věru jsme ti seslali Písmo s pravdou, abys soudil mezi lidmi podle toho, co ti Bůh ukázal. A nebuď obhájcem zrádcům   
4:106   a pros Boha za odpuštění, neboť Bůh je odpouštějící, slitovný!   
4:107   Nevstupuj s námi do sporu ve prospěch těch, kdož sami sebe podvádějí, neboť Bůh nemiluje podvodníky ani hříšníky.   
4:108   Snaží se ukrýt před lidmi, avšak neukryjí se před Bohem, který je stále s nimi, když v noci vedou řeči, jež se Mu nelíbí - a Bůh objímá věděním Svým vše, co dělají.   
4:109   Hle, vy jste ti, kdož přou se v prospěch jejich v životě pozemském, však kdo se bude o ně přít s Bohem v den zmrtvýchvstání či kdo bude jejich ochráncem?   
4:110   A kdo se dopustil skutku špatného či ukřivdil sám sobě a potom poprosí Boha o odpuštění, věru shledá, že Bůh je odpouštějící, slitovný.   
4:111   A kdo se dopustí hříchu, tedy se ho věru dopouští jen proti sobě samému - a Bůh je vševědoucí, moudrý.   
4:112   A kdo se dopustí chyby nebo hříchu a potom z toho obviní nevinného, dopouští se tím osočování a hříchu zjevného.   
4:113   A kdyby nebylo přízně Boží vůči tobě a milosti Jeho, věru by byla skupina z nich uvažovala o tom, aby tě zavedla v blud - avšak oni uvedli v blud jen sami sebe a nemohou ti v ničem uškodit. Bůh ti seslal Písmo a moudrost a naučil tě tomu, cos neznal - a přízeň Boží vůči tobě je nesmírná!   
4:114   Není nic dobrého ve většině jejich tajných schůzek, leda u toho, kdo přikazuje almužnu či dobré skutky anebo svornost mezi lidmi. A kdo toto činí ve snaze dosíci zalíbení Božího, tomu dáme odměnu nesmírnou.   
4:115   A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný!   
4:116   Bůh neodpustí, je-li k Němu něco přidružováno, ale odpustí vše, co je mimo toto, tomu, komu chce. A kdo přidružuje k Bohu, ten zabloudil zblouděním dalekým.   
4:117   A nevzývají vedle Něho nikoho než bytosti ženské a tak vzývají jen satana odbojného,   
4:118   jehož Bůh proklel. I řekl satan: „Věru si vezmu určitou část ze služebníků Tvých   
4:119   a dám jim zbloudit a vzbudím v nich vášně a nařídím jim, aby uřezávali uši dobytku,630 a nařídím jim, aby hyzdili stvoření Boží! „ Ten, kdo si bere satana jako ochránce místo Boha, ten utrpí ztrátu zjevnou.   
4:120   On jim slibuje a vášně v nich vzbuzuje, avšak to, co jim slibuje satan, není leč klam. 

4:121   A příbytkem těchto lidí bude peklo a nenaleznou z něho východiska.   
4:122   Těm však, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, těm dáme vstoupit do zahrad, pod nimiž řeky tekou, v nichž nesmrtelní budou navěky, podle pravdivého slibu Božího. A kdo je pravdivější ve slovu svém než Bůh?   
4:123   To nezávisí na přáních vašich ani na přáních vlastníků Písma. Ten, kdo činí zlo, bude za to odměněn a nenalezne pro sebe kromě Boha ani ochránce, ani pomocníka.   
4:124   A ten, kdo koná dobré a je věřící - ať je to muž, či žena - ten vejde do ráje a nebude ošizen ani o slupku pecky datlové.   
4:125   Kdo lepší má náboženství než ten, jenž odevzdal se do vůle Boží, koná dobré skutky a následuje víru Abrahama, jenž byl hanífem? A učinil Bůh Abrahama Svým přítelem.   
4:126   Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh objímá vše ve vědění Svém.   
4:127   A žádají tě o vysvětlení ohledně žen. Odpověz: „Bůh vám již dal o nich vysvětlení a je zde i to, co vám bylo přednášeno z Písma o sirotcích ženského pohlaví, kterým jste nedali to, co je pro ně předepsáno, a které si přejete vzít za manželky, a dále o dětech slabých a o spravedlivém jednání se sirotky. A o všem, co dobrého učiníte, Bůh dobře ví.“   
4:128   Jestliže se žena obává od manžela svého hrubosti či lhostejnosti, není pro ně oba hříchem, dospějí-li mezi sebou ke vzájemné dohodě, neboť dohoda je to nejlepší. A v duších je stále přítomna lakota; budete-li však konat dobré a budete-li bohabojní - vždyť Bůh věru dobře je zpraven o všem, co činíte.   
4:129   Nikdy vám nebude možno, abyste byli spravedliví mezi ženami, i kdybyste si to přáli. Neprojevujte však jedné z nich úplnou náklonnost a nenechávejte jinou jakoby visící ve vzduchu! Dosáhnete-li dohody a budete-li bohabojní - vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.   
4:130   Jestliže se oba manželé rozvedou, Bůh je oba obohatí ze Své hojnosti a Bůh je pln hojnosti, moudrý.   
4:131   A Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi. A věru jsme přikázali těm, jimž dostalo se Písma před vámi, i vám samým, abyste byli bohabojní. Však budete-li nevěřící - vždyť Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh soběstačný je i chvályhodný.   
4:132   A Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh je ochráncem dostatečným.   
4:133   Kdyby chtěl ó lidé - mohl by vás zničit a přivedl by místo vás jiné, neboť Bůh je toho věru mocen.   
4:134   Kdo si přeje odměny na tomto světě, tedy u Boha je odměna jak tohoto, tak i onoho světa - a Bůh slyšící je i jasnozřivý.   
4:135   Vy, kteří věříte! Buďte vytrvalí ve spravedlnosti, svědčíte-li před Bohem, byť i to bylo proti vám samým či rodičům anebo blízkým příbuzným a ať jedná se o bohaté či chudé, vždyť Bůh je ochráncem obojích! Nenásledujte tedy vášně své před spravedlností! A jestliže ji zkřivíte anebo od ní uhnete, tedy Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.   
4:136   Vy, kteří věříte! Věřte v Boha i Jeho posla, v Písmo, které seslal poslu Svému, i v Písmo, které seslal již předtím. A kdo nevěří v Boha a Jeho anděly a Jeho Písma a Jeho posly a v den soudný, ten zbloudil zblouděním dalekým.   
4:137   Věru ti, kdož uvěřili a potom se stali nevěřícími a znovu uvěřili a opět se stali nevěřícími a pak ještě zvětšili nevěrectví své, těm Bůh věru nemůže odpustit a nepovede je správnou cestou.   
4:138   Oznam pokrytcům zvěst radostnou o tom, že pro ně je připraven trest bolestný.   
4:139   Ti, kdož si berou nevěřící za přátele místo věřících, hledají snad u nich moc? Vždyť moc veškerá patří Bohu.   
4:140   A On seslal vám již v Písmu: „Když uslyšíte, že někdo popírá a tropí si posměch ze znamení Božích, nesedejte si s nimi, dokud se nepohrouží do jiného rozhovoru, jinak jim budete podobni.“ A Bůh věru shromáždí pokrytce i nevěřící v pekle všechny vespolek. 

4:141   Ti, kdož vyčkávavě pozorují, co bude s vámi, říkají, když se vám dostane vítězství od Boha: „Cožpak my nejsme s vámi?“ Když však něco z úspěchu připadne nevěřícím, tu zase těmto říkají: „Cožpak jsme se vám nesnažili pomoci a nebránili jsme vás před věřícími!“ Avšak Bůh vás rozsoudí v den zmrtvýchvstání a Bůh nedá nevěřícím možnost zvítězit nad věřícími.   
4:142   Pokrytci se snaží oklamat Boha, ale On oklame je. A když vstávají k modlitbě, zvedají se lenivě a jen před lidmi předstírají a vzpomínají na Boha jen nepatrně,   
4:143   váhajíce mezi obojím, nepřiklánějíce se ani k těm, ani k oněm. A komu dal Bůh zbloudit, tomu ty cestu nenajdeš!   
4:144   Vy, kteří věříte! Neberte si nevěřící za přátele místo věřících! Chcete snad proti sobě dát Bohu oprávnění zjevné?   
4:145   A pokrytci budou vskutku v nejnižším stupni ohně pekelného a nenajdeš pro ně pomocníka   
4:146   s výjimkou těch, kdož pokání činili a napravili se, na Boha se pevně spoléhali a upřímně mu zasvětili svou víru. Tito budou patřit mezi věřící a Bůh zajisté dá věřícím odměnu nesmírnou.   
4:147   Co by dělal Bůh s vaším trestem, budete-li vděční a uvěříte-li? Bůh věru je za vděčnost uznalý a vševědoucí.   
4:148   Bůh nemiluje rozšiřování zlých řečí, leda u toho, jemuž bylo ukřivděno. A Bůh věru je slyšící, vševědoucí.   
4:149   Ať již ukazujete či skrýváte dobro anebo odpouštíte zlé Bůh zajisté je odpouštějící a všemohoucí.   
4:150   Ti, kdož nevěří v Boha a posly Jeho a chtějí oddělit Boha od poslů Jeho, říkají: „Věříme v jednu část a v jinou nevěříme,“ a chtěli by se ubírat cestou mezitím.   
4:151   A takoví jsou vpravdě nevěřící! A pro nevěřící jsme připravili trest ponižující.   
4:152   Těm však, kdož věří v Boha a posly Jeho a nedělají mezi nimi rozdíl žádný, těm dáme odměny jejich a Bůh je odpouštějící, slitovný.   
4:153   Vlastníci Písma tě žádají, abys jim snesl z nebe Písmo; a žádali již kdysi od Mojžíše více než toto, řkouce: „Dej nám spatřit Boha zřetelně!“ A zasáhl je blesk za nespravedlnost jejich. I vzali si tele jako modlu poté, co se jim již dostalo důkazů jasných. A odpustili jsme jim to a dali jsme Mojžíšovi pravomoc zjevnou.   
4:154   A vyzdvihli jsme nad nimi horu podle úmluvy s nimi a řekli jsme jim: „Projděte branou poklekajíce!“ a také jsme jim řekli: „Neznesvěcujte sobotu!“ A uzavřeli jsme s nimi smlouvu přísnou.   
4:155   A pak prokleli jsme je za to, že porušili úmluvu svou, neuvěřili ve znamení Boží, zabíjeli nespravedlivě proroky, a také za slova jejich: „Srdce naše jsou neobřezána.“ Ba ano, Bůh jim je zapečetil kvůli jejich nevěrectví a jen málo z nich uvěřilo;   
4:156   a za nevěrectví jejich a za slova jejich o Marii, jež nehoráznou byla pomluvou,   
4:157   a za slova jejich: „Věru jsme zabili Mesiáše Ježíše, syna Mariina, posla Božího!“ Však nikoliv, oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo. A věru ti, kdož jsou o něm rozdílného mínění, jsou vskutku na pochybách o něm. A nemají o něm vědomosti žádné a sledují jen dohady; a nezabili jej určitě,   
4:158   naopak Bůh jej k sobě pozdvihl , neboť Bůh je mocný, moudrý.   
4:159   A věru není nikdo mezi vlastníky Písma, kdo by v Něj neuvěřil předtím, než zemře - a v den zmrtvýchvstání bude pak proti nim svědkem .   
4:160   A za nespravedlnost některých z těch, kdož vyznávají židovství, jsme jim zakázali výtečné pokrmy, jež dříve jim byly dovoleny, a také za jejich četná uchýlení od cesty Boží 

4:161   i za to, že brali lichvářské úroky, ačkoli jim to bylo zakázáno, a za to, že pohlcovali majetky jiných lidí podvodně. A připravili jsme pro ty, kdož mezi nimi nevěří, trest bolestný.   
4:162   Avšak těm z nich, kdož ve vědění jsou pevní a věřící a uvěřili v to, co bylo tobě sesláno, a v to, co bylo sesláno před tebou, a dodržují modlitbu a rozdávají almužnu a věří v Boha a v den soudný, těm věru dáme odměnu nesmírnou.   
4:163   A dali jsme ti vnuknutí, tak jako jsme je dali Noemovi a prorokům po něm; a dali jsme vnuknutí Abrahamovi , Ismaelovi, Izákovi, Jakubovi a kmenům a Ježíšovi, Jóbovi, Jonášovi, Árónovi a Šalomounovi; a Davidovi jsme dali žalmy.   
4:164   A také jiným poslům, o nichž jsme ti již dříve vyprávěli, a dalším, o nichž jsme ti nevyprávěli - a Bůh věru hovořil s Mojžíšem řečí jasnou -   
4:165   poslům, hlasatelům zvěsti radostné i varovatelům, aby lidé po jejich příchodu neměli výmluvy právoplatné proti Bohu. A Bůh je mocný, moudrý.   
4:166   Avšak Bůh dosvědčí to, co ti seslal ; a seslal to ve vědění Svém a andělé to též dosvědčí. Avšak Bůh stačí jako svědek.   
4:167   Věru ti, kdož nevěří a odvracejí jiné z cesty Boží, zbloudili blouděním dalekým.   
4:168   A těm, kdož nevěří a jsou nespravedliví, Bůh věru neodpustí a neuvede je na cestu pravou,   
4:169   spíše na cestu do pekla, kde zůstanou nesmrtelní navěky. A to je pro Boha velmi snadné.   
4:170   Ó lidé! Nyní přišel k vám posel s pravdou od Pána vašeho, uvěřte, a bude to pro vás lepší! Avšak neuvěříte-li . . . vždyť Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a Bůh je vševědoucí, moudrý.   
4:171   Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Boha a posly Jeho a neříkejte: „Trojice!“ Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Bůh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Bůh dostatečným je ochráncem.   
4:172   Ani Mesiáš, ani andělé přiblížení neopovrhují tím, aby byli služebníky Božími.   
4:173   Ty, kdož opovrhují službou Bohu a kteří jsou pyšní, ty Bůh shromáždí u Sebe všechny. Těm, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, těm Bůh dá plnou odměnu jejich a rozmnoží jim z dobrodiní Svého; a ty, kdož byli pyšní a opovrhovali službou Jemu, ty potrestá trestem bolestným. A nenaleznou vedle Boha ochránce ani pomocníka žádného.   
4:174   Ó lidé! Nyní k vám přišel důkaz zřetelný od Pána vašeho a seslali jsme vám světlo jasné.   
4:175   A ty, kdož uvěřili v Boha a pevně se ho přidržovali, ty On uvede do milosti a slitování Svého a povede je k Sobě stezkou přímou.   
4:176   A žádají tě o vysvětlení. Odpověz: „Bůh vám dává toto vysvětlení o dědictví v boční linii: zahyne-li muž, aniž měl dítě, a má-li sestru, náleží jí polovina toho, co zůstavil, a také on dědí po ní, nezanechala-li ona dítě. Jestliže jsou dvě sestry, náleží jim dvě třetiny toho, co zůstavil. A má-li bratry a sestry, pak muži připadne podíl dvou žen. A Bůh vám to objasňuje, abyste nebloudili. A Bůh je vševědoucí o každé věci.

 

Kontakt