6:1 Chvála Bohu, který stvořil nebesa a zemi a učinil temnotu a světlo. A přece potom ti, kdož neuvěřili, Pánu svému rovné dávají!
6:2 On je ten, jenž z hlíny vás stvořil a pak stanovil lhůtu života vašeho - a lhůta u Něho je pevně stanovena - a přece o tom pochybujete.
6:3 On je Bůh na nebesích i na zemi, On zná vše, co tajíte i co odkrýváte, a zná i to, co jste si vysloužili.
6:4 A ať se jim dostalo od Pána jejich jakékoliv znamení, odvrátili se od něho
6:5 a prohlásili za lež pravdu, když k nim přišla. Však dostane se jim zvěsti o tom, čemu se posmívali!
6:6 Což neviděli, kolik jsme zahubili pokolení, jež byla před nimi a která jsme upevnili na zemi tak, jak jsme neupevnili ani vás; a seslali jsme jim z nebes déšť hojný a dali jsme vytrysknout řekám pod nimi. A pak jsme je zahubili za hříchy jejich a dali jsme po nich vzejít pokolením jiným.
6:7 I kdybychom ti poslali Knihu na pergamenu psanou a oni si ji ohmatali vlastníma rukama, přece by řekli ti, kdož neuvěřili: „To kouzelnictví je jen zjevné!“
6:8 A říkají: „Pročpak k Němu nebyl poslán anděl?“ Kdybychom však seslali anděla, byla by věc jejich již rozhodnuta a tehdy by jim nebyl dán odklad žádný.
6:9 A kdybychom byli poslem udělali anděla, věru bychom jej učinili mužem a byli bychom tím pro ně zatemnili to, co sami zatemňují.
6:10 A posmívali se již před tebou poslům, avšak ti, kdož smích si tropili, byli obklopeni tím, čemu se posmívali.
6:11 Rci: „Choďte po zemi a potom pohleďte, jaký byl konec těch, kdož posly za lháře prohlašovali!“
6:12 Zeptej se: „Komu náleží vše, co na nebesích je i na zemi?“ Odpověz: „Bohu! On Sobě milosrdenství jako povinnost předepsal a On shromáždí vás v den zmrtvýchvstání, o němž pochyby není. Ti, kteří sami sobě ztrátu způsobili, to jsou ti, kdož nevěří.“
6:13 Jemu náleží vše, co v noci i ve dne přebývá a On slyšící je i vševědoucí.
6:14 Rci: „Což si mohu vzít za ochránce někoho jiného než Boha, tvůrce nebes a země, který vše živí, ale sám živen není?“ Rci: „Bylo mi nařízeno, abych byl prvním mezi těmi, kdož do vůle Jeho se odevzdají - a nikoliv z těch, kdož k Němu přidružují!“
6:15 Rci: „Obávám se, jestliže Pána svého neuposlechnu, trestu dne nesmírného.“
6:16 Od koho bude v ten den trest odvrácen, nad tím se Bůh věru slitoval, a to bude štěstí zjevné.
6:17 Jestliže se tě Bůh dotkne nějakým neštěstím, pak tě ho nikdo nezbaví kromě Něho. A jestliže se tě dotkne něčím dobrým - vždyť On nade všemi je mocný.
6:18 On vládu neomezenou má nad služebníky Svými a On moudrý je i dobře zpravený.
6:19 Zeptej se: „Která věc platí nejvíce jako svědectví?“ Odpověz: „Bůh je svědkem mezi vámi a mnou; tento Korán mi by1 vnuknut, abych jím varoval vás i všechny, k nimž dospěje. Chcete snad svědčit, že vedle Boha jsou i božstva jiná?“ Rci: „Já to nedosvědčím!“ a dodej: „Naopak, On Bohem je jediným a já nejsem odpovědný za to, co k Němu přidružujete.“
6:20 Ti, jimž jsme dali Písmo, znají je tak dobře, jako znají syny své.Ti, kteří sami sobě ztrátu způsobili, jsou ti, kdož nevěří.
6:21 Kdo je nespravedlivější než ten, kdo proti Bohu lži si vymýšlí či znamení Jeho za lživá prohlašuje? Nespravedliví věru nebudou blažení.
6:22 V den, kdy je všechny shromáždíme, řekneme těm, kdož byli modloslužebníky: „Kde jsou ti, které jste k Bohu přidružovali a jež jste si vymyslili?“
6:23 Potom nebudou mít jinou výmluvu než tu, že řeknou: „Při Bohu, Pánu našem, my jsme nic nepřidružovali.“
6:24 Pohleď, jak sami proti sobě lžou a jak je opustili ti, které si vymyslili.
6:25 A jsou mezi nimi někteří, kdož ti naslouchají, ale pokryli jsme srdce jejich clonou a uši jejich hluchotou, aby nepochopili, a i když vidí znamení všemožná, nevěří v ně, a když potom přijdou k tobě, aby se s tebou hádali, říkají ti, kdož nevěří: „To jsou jen povídačky starých!“
6:26 A zabraňují druhým, aby mu naslouchali, a sami se od něho vzdalují, však způsobí ztrátu jen sami sobě, a přitom to nevědí.
6:27 Kéž bys je mohl vidět, až postaveni budou před oheň pekelný a zvolají: „Kdybychom se mohli vrátit, věru bychom pak již neprohlašovali znamení Pána svého za lež a stali bychom se věru jedněmi z věřících!“
6:28 Ba ne, odkryje se jim jen to, co dříve skrývali. A byť i byli navráceni, opět by se obrátili k tomu, co bylo jim zakázáno - vždyť jsou to vskutku lháři
6:29 a řekli by: „Není nic než náš život pozemský a my nebudeme vzkříšeni.“
6:30 Kéž bys je mohl vidět, až budou před Pána svého postaveni a ten jim řekne: „Zdaž toto pravda není?“ I odvětí: „Ó ano, při Pánu našem!“ A řekne Pán: „Ochutnejte tedy trest za to, že jste nevěřící byli!“
6:31 Ztraceni jsou ti, kdož setkání s Bohem za lež prohlašovali. A až na ně znenadání Hodina udeří, zvolají: „Běda nám za to, že jsme o ni nedbali!“ A ponesou na bedrech svých břemena svá - a jak hnusné je břímě jejich!
6:32 Život pozemský není leč hra a zábava, však příbytek v životě budoucím je lepší pro ty, kdož jsou bohabojní. Což nikdy to nepochopíte?
6:33 My dobře víme, že zarmucuje tě to, co oni říkají. Ale oni neprohlašují za lháře jen tebe, nespravedliví popírají i znamení Boží!
6:34 Již před tebou byli jiní poslové za lháře prohlašováni, však trpělivě snášeli obvinění ze lži i příkoří, dokud k nim nepřišla vítězná pomoc Naše. Není nikoho, kdo by mohl změnit slovo Boží! A dostalo se ti již ze zvěsti o vyslancích Božích.
6:35 Zajisté na tebe těžce doléhá jejich vzdalování! Kdybys mohl, jistě by sis přál vykopat jámu v zemi nebo postavit žebřík do nebe, abys jim mohl přinést znamení.Kdyby Bůh chtěl, shromáždil by je jistě všechny na cestě správné, nebuď tedy jedním z pošetilých!
6:36 A odpovídají na výzvu jedině ti, kdož naslouchají.Bůh pak vzkřísí mrtvé a potom k Němu budou navráceni.
6:37 Říkají: „Proč mu nebylo sesláno nějaké znamení od Pána jeho?“ Odpověz: „Bůh věru je schopen seslat znamení, avšak většina z nich to neví.“
6:38 Není zvířete pozemského ani ptáka na křídlech létajícího, aby netvořili společenství podobné vašim. A nezanedbali jsme v Písmu ničeho; a nakonec u Pána svého budete shromážděni.
6:39 Ti, kdož znamení Naše za lež prohlašují, jsou hluší a němí, v temnotách. Bůh dává zbloudit, komu chce, a také uvádí na stezku přímou, koho chce.
6:40 Rci: „Domníváte se snad, že až se k vám dostaví trest Boží či až Hodina udeří, že budete vzývat někoho jiného než Boha? Odpovězte, jste-li pravdomluvní!“
6:41 Nikoliv! Jej vzývat budete, a bude-li On chtít, zbaví vás toho, co vzýváte, a tehdy zapomenete na to, co jste k Němu přidružovali.
6:42 A posílali jsme již k národům předchozím posly a pohromou a neštěstím jsme je postihli doufajíce, že pak budou pokorní!
6:43 Kéž by se byly, když přišla k nim přísnost Naše, pokořily! Však srdce jejich se zatvrdila a satan jim zkrášlil skutky jejich.
6:44 A když zapomněli na to, co bylo jim připomenuto, otevřeli jsme jim brány k radostem všem. A když se potom radovali z toho, čeho se jim dostalo, uchvátili jsme je znenadání a octli se v beznaději.
6:45 A byl zahuben do posledního lid každý, jenž byl nespravedlivý. Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého!
6:46 Rci: „Domníváte se, že jestliže Bůh vám odejme sluch i zrak a zapečetí srdce vaše, že božstvo jiné - kromě Boha - by vám to mohlo navrátit?“ Pohleď, jak jim objasňujeme znamení, zatímco oni se odvracejí!
6:47 Rci: „Domníváte se, že až k vám přijde trest Boží - ať znenadání, či oznámen - že zahubí někoho jiného než lid nespravedlivý?“
6:48 My posíláme posly jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele; ti, kdož uvěří a polepší se, ti nemusí mít strach a nebudou zarmouceni.
6:49 Však ty, kdož znamení Naše za lež prohlašují, ty postihne trest za to, že hřešili.
6:50 Rci: „Neříkám vám, že u sebe vlastním pokladnice Boží a znám nepoznatelné, a neříkám ani, že jsem anděl. Já následuji jedině to, co mi bylo vnuknuto.“ A rci dále: „Jsou si rovni slepý a vidoucí? Což o tom nechcete přemýšlet?“
6:51 A ty, kdož se obávají, že u Pána svého budou shromážděni, jím varuj, že kromě Něho nebudou mít ochránce ani přímluvce žádného - snad budou bohabojní.
6:52 Neodháněj ty, kdož Pána svého za jitra i za večera vzývají toužíce tvář Jeho spatřit! Nepřísluší ti žádat na nich účty a jim rovněž nepřísluší žádat účty na tobě.A odeženeš-li je, tedy věru budeš patřit mezi nespravedlivé.
6:53 A takto jsme je zkoušeli jedny druhými, aby řekli: „Zdaž tito jsou ti z nás, jimž Bůh milost uštědřil?“ Což Bůh nezná nejlépe ty, kdož jsou vděčni?
6:54 A když přijdou k tobě ti, kdož v znamení Naše uvěřili, rci: „Mír s vámi! Pán váš Sobě milosrdenství jako povinnost předepsal; dopustí-li se někdo z vás špatného z nevědomosti, potom však pokání koná a polepší se . . . vždyť On věru je odpouštějící, slitovný.“
6:55 A takto My činíme znamení srozumitelnými, aby se stala zjevnou cesta provinilých.
6:56 Rci: „Bylo mi zakázáno uctívat ty, které vedle Boha vzýváte.“ A rci dále: „Nebudu nikdy následovat vaše učení scestná, neboť zbloudil bych a nepatřil bych k těm, kdož správně jsou vedeni.“
6:57 Rci: „Opírám se o důkazy jasné od Pána svého, zatímco vy to prohlašujete za lež. Není v moci mé to, co chcete uspíšit, vždyť rozhodnutí jen Bohu náleží: On podle pravdy rozhoduje a On nejlepší je z rozhodčích.“
6:58 Rci: „Kdybych měl moc nad tím, co chcete uspíšit, byla by věru již rozhodnuta věc mezi mnou a vámi - a Bůh nejlépe zná nespravedlivé.
6:59 On klíče má k nepoznatelnému a zná je toliko On; On nejlépe ví, co na souši je i na moři, a nespadne list žádný, aniž by On o něm nevěděl, a není zrnka v temnotách země ani stébla zeleného či uschlého, jež zaznamenáno by nebylo v Knize zjevné.
6:60 On je ten, jenž vás v noci odvolává a jenž zná, co za dne jste vykonali, a potom vás za dne probudí, aby se dovršila lhůta vám stanovená. A posléze budete k Němu navráceni a On vás zpraví o tom, co jste dělali.“
6:61 On moc neomezenou má nad služebníky Svými a posílá strážce, aby nad vámi bděli, dokud nezastihne některého z vás smrt; a tehdy poslové Naši jej povolají a nikoho neopomenou.
6:62 A potom budou k Bohu, Pánu svému skutečnému, navráceni. Zdaž Jemu nepřísluší soudit? On věru nejrychlejší je v účtování.
6:63 Rci: „Kdo zachraňuje vás z temnot souše a moře, když vzýváte Jej pokorně a bojácně: ,Zachráníš-li nás z tohoto, zajisté budeme patřit k vděčným!' „
6:64 Rci: „Bůh zachrání vás z tohoto i z neštěstí každého, a přesto k Němu pak jiné přidružujete!“
6:65 Rci: „A jest v moci Jeho, aby na vás poslal trest, jenž postihne vás shora i zdola, či aby vás rozdělil na protivné strany a dal jedněm z vás okusit násilí druhých!“ Pohleď, jak činíme znamení Svá srozumitelnými - snad to pochopí.
6:66 Lid tvůj to prohlásil za lež, zatímco je to pravda. Rci: „Já nejsem dozorcem vaším.
6:67 Zvěst každá svůj čas stanovený má a záhy se dozvíte!“
6:68 A jestliže uvidíš ty, kteří tlachají o znameních Našich, tak se od nich vzdal, dokud nebudou hovořit o něčem jiném. A dá-li ti satan na to zapomenout, nezdržuj se poté, když sis to znovu připomněl, mezi lidmi nespravedlivými!
6:69 Nepřísluší těm, kdož jsou bohabojní, aby žádali účet od nevěřících. Vždyť toto je pouze připomenutí, snad stanou se oni také bohabojnými.
6:70 Nevšímej si těch, kdož náboženství své za hru a zábavu mají a které zmámil život pozemský! Připomeň jim tímto, že duše každá zahyne jen za vlastní skutky své a nebude mít kromě Boha ochránce ani přímluvce žádného. A nabídne-li duše některá za sebe jakoukoliv náhradu, nebude od ní přijata. Pro ty pak, kdož záhubě propadnou za to, co si vysloužili, určen bude nápoj z vody vroucí a trest bolestný za to, že neuvěřili.
6:71 Rci: „Máme snad vzývat vedle Boha něco, co nám nemůže ani prospět, ani uškodit, a obrátit se nazpět po stopách svých poté, co Bůh nás již jednou uvedl na stezku správnou, podobni tomu, jemuž satani dali zbloudit na zemi, ačkoliv má přátele, kteří volají zvouce jej k cestě správné: Pojď k nám!“ Rci: „Vedení Boží je věru jediné správné vedení. A bylo nám nařízeno, abychom se odevzdali do vůle Pána lidstva veškerého.“
6:72 „Dodržujte modlitbu a bojte se Boha, neb On je ten, u Něhož budete shromážděni!“
6:73 On je ten, jenž nebesa i zemi jako skutečnost vážnou stvořil, a v den, kdy řekne: „Staniž se!“, stane se. Slovo Jeho je pravda a Jemu bude patřit vláda v ten den, kdy zatroubeno bude na pozoun; On zná nepoznatelné i všeobecně známé a On moudrý je i vědoucí.
6:74 A hle, pravil Abraham otci svému Ázarovi: „Zdaž bereš si modly jako božstva? Věru já vidím tebe i lid tvůj v bludu zjevném.“
6:75 A takto jsme ukázali Abrahamovi království nebeská i pozemská, aby se stal jedním z pevně přesvědčených.
6:76 A když se nad ním rozprostřela noc, spatřil hvězdu a zvolal: „Toto je Pán můj!“ Když však zapadla, řekl: „Nemám rád zapadající.“
6:77 A když spatřil vycházející měsíc, zvolal: „Toto je Pán můj!“ Když však zapadl, řekl: „Jestliže mne Pán můj správně nepovede, budu určitě patřit k lidu zbloudilému!“
6:78 A když spatřil vycházející slunce, zvolal: „Toto je Pán můj, neboť jest největší!“ A když zapadlo, řekl: „Lide můj, nejsem zodpovědný za to, co k Bohu přidružujete,
6:79 nýbrž obracím se - jako haníf - k tomu, jenž nebesa i zemi stvořil, a nebudu patřit k těm, kdož k Bohu přidružují.“
6:80 A hádal se s ním lid jeho, ale on pravil: „Chcete se přít se mnou o Bohu, když On mne již na správnou cestu uvedl? Nemám strach z toho, co k Němu přidružujete, leda bude-li si to Bůh přát. Pán můj ve vědění Svém všechny věci objímá - což nebudete o tom uvažovat?
6:81 Jak bych se bál toho, co k Němu přidružujete, když vy sami se nebojíte přidružovat k Bohu to, k čemu vám On neseslal žádné oprávnění? Která z obou těchto stran má větší nárok na bezpečí, odpovězte, víte-li!
6:82 Ti, kdož uvěřili a nepotřísnili víru svou nespravedlností, ti jsou v bezpečí a po správné cestě kráčejí.“
6:83 A toto jsou důkazy Naše, jež dali jsme Abrahamovi proti lidu jeho. My pak povyšujeme na stupních, koho chceme, a Pán tvůj je věru moudrý, vševědoucí.
6:84 A darovali jsme Abrahamovi Izáka a Jakuba a vedli jsme oba cestou pravou; a již předtím jsme tak vedli Noema a z potomstva jeho Davida, Šalomouna, Jóba, Josefa, Mojžíše a Áróna. A takto My odměňujeme ty, kdož dobré konají.
6:85 A vedli jsme Zachariáše, Jana, Ježíše a Eliáše - ti všichni patří k bohabojným -,
6:86 a Ismaela, Elišu, Jonáše a Lota a vyznamenali jsme všechny nad lidstvo veškeré
6:87 a také některé z jejich předků, potomků a bratrů a vyvolili jsme si je a uvedli jsme je na stezku přímou.
6:88 Hle, toto je vedení Boží, On vede jím, koho chce ze služebníků Svých. Však kdyby byli přidružovali, marné by bylo to, co konali.
6:89 A toto jsou ti, jimž dali jsme Písmo, moudrost i prorocké poslání. Jestliže tihleti dnes v to neuvěří, pověříme tím lid jiný, jenž nebude nevěřící.
6:90 A toto jsou ti, jež Bůh správně vedl - jdi tedy po správné cestě jejich! Rci: „Nežádám za to od vás odměnu žádnou, vždyť toto je pouze připomenutí lidstvu veškerému!“
6:91 A neocenili Boha pravou hodnotou Jeho, když říkají: „Bůh vůbec nic neseslal smrtelníku nějakému!“ Zeptej se: „A kdo tedy seslal Písmo, s nímž přišel Mojžíš, aby bylo světlem a vedením pro lidi? Píšete je na svitky pergamenu, které zčásti ukazujete,avšak z větší části skrýváte. A byli jste poučeni o tom, co jste neznali ani vy, ani otcové vaši.“ - Rci: „Bůh!“ - a potom je nech, aby se bavili svým tlacháním marným!
6:92 A toto je Písmo požehnané, jež seslali jsme jako potvrzení pravdivosti toho, co dříve bylo sesláno, abys jím varoval Matku měst i ty, kdož kolem ní žijí. Ti, kdož věří v život budoucí, věří i v ně, a to jsou ti, kdož pečliví jsou v modlitbách svých.
6:93 Kdo je nespravedlivější než ten, kdo proti Bohu lži si vymýšlí či říká: „Bylo mi sesláno vnuknutí,“ zatímco mu nebylo vnuknuto vůbec nic, anebo ten, jenž hovoří: „Já mohu seslat podobné tomu, co seslal Bůh.“ Kéž bys jen viděl hříšné v náručí smrti, až andělé rozprostřou ruce své řkouce: „Vypusťte duše své, dnes odměněni budete trestem zahanbujícím za to, že mluvili jste nepravdu o Bohu, a za to, že pyšně jste se odvraceli od znamení Jeho!
6:94 Přicházíte k nám nyní osamělí tak, jak jsme vás poprvé stvořili, a zanecháváte za sebou vše, čím jsme vás obdarovali. A nevidíme u vás přímluvce vaše, o nichž jste se domnívali, že budou s vámi jako společníci vaši. Svazky mezi vámi jsou přetrhány a opustilo vás to, o čem jste mylné názory měli.“
6:95 Bůh je ten, jenž rozštěpuje zrno i pecku datlovou, vyvádí živé z mrtvého a mrtvé z živého. Takový je Bůh - jak jen mohli jste se od Něho odvrátit?
6:96 On dává vzejít ranní záři a ustanovil noc pro odpočinek a slunce a měsíc pro měření času. Hle, toto je ustanovení mocného, vševědoucího.
6:97 A On je ten, jenž pro vás stvořil hvězdy, abyste se mohli podle nich řídit v temnotách souše i moře.Takto My činíme srozumitelnými znamení pro lid, jenž schopen je poznáni.
6:98 A On je ten, jenž vám dal vzniknout z jediné bytosti; a pak je spočinutí a složení. A takto jsme učinili znamení Svá srozumitelnými pro lid, jenž schopen je pochopení.
6:99 A On je ten, jenž sesílá vodu z nebe, a pomocí jí dáváme vyrůst rostlinám všech druhů a dáváme z ní vyrazit zeleni, z níž vznikají zrna seřazená v klasy, i palmám, z jejichž vrchlíků husté trsy datlí visí, i zahradám révy vinné, olivám a jablkům granátovým, jež jsou si podobná i nepodobná. Pohleďte na plody jejich, když uzrávají, a pohleďte na zralost jejich - v tom věru znamení jsou pro lid věřící.
6:100 A oni učinili z džinů společníky Bohu, zatímco byl to On, jenž je stvořil, a v neznalosti své vymyslili Mu syny a dcery. Chvála Jemu, jenž povznesen je nade vše, co mu připisují!