Súra 006. Dobytek - část 2.

6:101   Tvůrce nebes a země jak by mohl mít děti, když nemá družku žádnou a Sám stvořil všechny věci a o všem je vševědoucí.   
6:102   Takový je Bůh, Pán váš! A není božstva jiného kromě Něho, stvořitele věcí všech! Uctívejte tedy Jeho, vždyť On věru ochráncem je všeho!   
6:103   Zraky lidí Ho nedosáhnou, leč On jich dosahuje; On bystrý je i dobře zpravený.   
6:104   A již k vám přišly důkazy viditelné od Pána vašeho; kdo jasně je zří, ku prospěchu svému tak činí, a kdo slepý je, pak to k jeho škodě je a já nejsem nad vámi dozorcem žádným.   
6:105   A takto My činíme znamení srozumitelnými, aby mohli říci: „Tys studoval!“ a abychom to vysvětlili lidu, jenž pochopení má.   
6:106   Následuj to, co bylo ti od Pána tvého vnuknuto: není božstva kromě Boha, odvrať se tedy od těch, kdož k Němu přidružují.   
6:107   Kdyby Bůh chtěl, nebyli by modloslužebníky, však neučinili jsme tě ani strážcem jejich, ani dozorcem nad nimi.   
6:108   Neurážejte ty, které oni vedle Boha vzývají, aby v nenávisti své neuráželi Boha z neznalosti! A takto jsme zkrášlili národu každému činy jeho; leč posléze se navrátí k Pánu svému a On zpraví je o tom, co dělali.   
6:109   A přísahali při Bohu svou přísahou nejslavnostnější, že dostane-li se jim znamení, skutečně v ně uvěří. Rci: „Jedině Bůh může znamení učinit. Ale i kdyby k nim přišla, jak poznáte, že oni uvěří?“   
6:110   My odvrátíme srdce jejich i zraky jejich stejně jako tehdy, když neuvěřili poprvé, a ponecháme je bloudit ve svévoli jejich jak nevidomé.   
6:111   A i kdybychom k nim seslali anděly a i kdyby s nimi mrtví mluvili a i kdybychom byli shromáždili věci všechny před nimi, věru by neuvěřili, leda by tomu chtěl Bůh, avšak většina z nich jsou pošetilci.   
6:112   A takto jsme učinili každému poslu nepřátele: satany z lidí i džinů, kteří si vzájemně našeptávají ozdobná slova plná bludů. Kdyby Pán tvůj chtěl, nebyli by tak činili; ponech je tedy v tom, co si vymýšlejí!   
6:113   Nechť se srdce těch, kdož nevěří v život posmrtný, nakloní k těmto výmyslům, nechť v nich naleznou zalíbení a nechť tedy provádějí to, co provádějí!   
6:114   Mám si snad žádat jako soudce někoho jiného než Boha, jenž je tím, kdo seslal vám Písmo jasně vyložené? Ti, jimž dali jsme Písmo, dobře vědí, že od Pána tvého bylo s pravdou sesláno. A nebuď tedy z těch, kdož pochybují!   
6:115   Nechť tedy dovrší se slova Pána tvého jako pravda a spravedlnost! A nikdo nemůže změnit slova Jeho - a On slyšící je i vševědoucí.   
6:116   Uposlechneš-li většinu těch, kdož na zemi žijí, pak tě svedou z cesty Boží, vždyť oni následují jen domněnky své a pouze předpokládají.   
6:117   Pán tvůj zná nejlépe ty, kdož zbloudili z cesty Jeho, a zná nejlépe i ty, kdož správnou cestou jsou vedeni.   
6:118   Jezte tedy z toho, nad čím bylo vysloveno jméno Boží, věříte-li v Jeho znamení!   
6:119   Co je s vámi, že nepojídáte z toho, nad čím bylo proneseno jméno Boží, když vám Bůh již srozumitelně objasnil vše, co je vám zakázáno - leda jste-li donuceni.Zajisté však mnozí jsou sváděni z cesty vášněmi svými z neznalostí. Pán tvůj však nejlépe zná přestupníky.   
6:120   Vystříhejte se hříchu, ať skrytého či zjevného, neboť ti, kdož pášou hříchy, budou odměněni za to, co si vysloužili. 

6:121   Nepojídejte z toho, nad čím nebylo proneseno jméno Boží, neboť to věru je hanebnost! Satani vskutku budou našeptávat stoupencům svým, aby se s vámi hádali, však uposlechnete-li je, věru budete modloslužebníky.   
6:122   Zdaž ten, jenž mrtev byl a jehož jsme oživili a jemuž jsme světlo dali, aby s ním kráčel mezi lidmi, je roven tomu, kdo v temnotách dlí, z nichž východiska není? A takto bylo zkrášleno nevěřícím to, co prováděli.   
6:123   A takto jsme v každém městě umístili velmože jako hříšníky, aby tam úklady chystali; však neobelstí nikoho leda sebe samé, aniž o tom mají tušení.   
6:124   A když se jim dostane znamení, říkají: „Neuvěříme, dokud se nám nedostane toho, čeho se dostalo poslům Božím.“ Leč Bůh ví nejlépe, kam umísťuje poselství Své! Avšak hříšníci budou postiženi ponížením před Bohem i trestem strašným za úklady, jež chystali.   
6:125   Koho Bůh chce vést cestou správnou, tomu otevře hruď pro islám; tomu, komu chce dát zbloudit, tomu zúží a uzavře hruď, jako by měl stoupat k nebi. A takto Bůh dává pocítit hněv svůj těm, kdož neuvěřili.   
6:126   Toto je stezka Pána tvého přímo vedoucí. A vyložili jsme srozumitelně znamení lidu, který si připomíná.   
6:127   Pro ně je připraven příbytek míru u Pána jejich a On ochráncem je jejich za to, co konali.   
6:128   A v den, kdy shromáždí je Bůh, řekne: „Ó shromáždění džinů! Již příliš mnoho jste lidem učinili!“ Tehdy řeknou pomocníci jejich z lidí: „Pane náš, měli jsme prospěch jeden z druhého, avšak dospěli jsme ke lhůtě, kterou jsi nám stanovil.“ I řekne jim Bůh: „Oheň budiž vaším útočištěm, nesmrtelní v něm budete, leda bude-li Bůh chtít jinak!“ A Pán tvůj je věru moudrý, vševědoucí.   
6:129   A takto my dáváme jedny nespravedlivé druhým jako přátele v odměnu za to, co si vysloužili.   
6:130   „Ó shromáždění džinů a lidí! Zdaž k vám nepřišli poslové z vašich řad vzešlí,přednášejíce vám znamení Naše a varujíce vás před setkáním s tímto vaším dnem?“ A odpovědí: „Dosvědčujeme to sami proti sobě.“ Zmámil je život pozemský a dosvědčí sami proti sobě, že byli nevěřící.   
6:131   A je tomu tak proto, že Pán tvůj není takový, aby zahubil města nespravedlivě, když obyvatelé jejich nic netušili.   
6:132   A pro každého je stanoven stupeň odměny podle toho, co konal, a není Pánu tvému lhostejné, co dělají.   
6:133   Pán tvůj je soběstačný a plný milosrdenství; kdyby chtěl, nechal by vás zahynout a zaměnil by vás potom, čím by chtěl, podobně jako vám dal vzejít z potomstva lidu jiného.   
6:134   Věru to, co je vám slíbeno, se vskutku dostaví a vy nebudete schopni tomu zabránit.   
6:135   Rci: „Lide můj, jednejte podle stanoviska svého,já také tak budu jednat, a záhy se dozvíte kdo v konečném příbytku bude dlít; a věru nestanou se nespravedliví blaženými.   
6:136   Nevěřící určují Bohu podíl z toho, čemu On dal vyrůst ze země i z dobytka, a říkají: „Tohle náleží Bohu“ - podle úsudku jejich - „a toto patří těm, jež k Němu přidružujeme.“ Avšak co je určeno pro přidružené, nikdy k Bohu nedospěje, zatímco to, co Bohu náleží, nedospěje nikdy k přidruženým. Jak špatný je úsudek jejich!   
6:137   A takto zkrášlili ti, kteří jsou jimi přidružováni, mnohým modloslužebníkům zabíjeni jejich dětí, aby je v záhubu uvrhli a náboženství jejich zatemnili. A kdyby Bůh byl chtěl, nebyli by tak učinili; nech je tedy být i s tím, co si lživě vymýšlejí!   
6:138   A říkají: „Tento dobytek a tyto plodiny jsou zasvěceny a smí z nich pojídat jen ti, jimž to dovolujeme“ - podle úsudku jejich. A jsou také zvířata, na nichž je zakázáno jezdit a nakládat na ně, a také ta, nad nimiž nepronášejí jméno Boží, vymýšlejíce si lži o Něm. Avšak On je odmění za to, co si vymýšlejí.   
6:139   A říkají: „To, co je v lůnech tohoto dobytka, je čisté jen pro naše muže a je zakázáno pro manželky naše.“ Avšak narodí-li se to mrtvé, rozdělí se o to obě pohlaví. Bůh však je odmění za to, co Mu připisují - a On věru moudrý je i vševědoucí.   
6:140   Ztrátu utrpí ti, kdož děti své zabíjejí z hlouposti a nevědomosti, i ti, kdož proti Bohu lži si vymýšlejí zakazujíce to, co jim Bůh jako obživu uštědřil. Zbloudili již a nejsou správnou cestou vedeni. 

6:141   A On je ten, jenž dává vyrůst zahradám s révou podepřenou i nepodepřenou loubím; i palmám datlovým, i obilí dávající mu stravu rozličnou, i olivovníkům a granátovým jabloním podobným i nepodobným. Požívejte z plodů jejich, když dozrají, a rozdávejte z nich podíl patřičný v den sklizně jejich, avšak nebuďte marnotratní, neboť Bůh nemiluje marnotratné.   
6:142   A mezi dobytčaty jsou ta, jež nosí břemena, a jiná pro koberce. Pojídejte z toho, co vám Bůh uštědřil, a nechoďte ve stopách satana, jenž pro vás je nepřítelem zjevným!   
6:143   A je pro vás osm dobytčat v párech: z ovcí dva a z koz také dva. Rci: „Zakázal snad On samce obou či samice anebo to, co skrývají lůna samic obou druhů? Sdělte mi to se znalostí, jste-li pravdomluvní!“   
6:144   A z velbloudů dva a ze skotu dva. Rci: „Zakázal snad On samce obou či samice anebo to, co skrývají lůna samic obou druhů? Či byli jste svědky toho, když Bůh vám to nařídil?“ Kdo je nespravedlivější než ten, který si o Bohu lži vymýšlí, aby tak svedl lidi bez jakéhokoliv vědění? A Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.   
6:145   Rci: „Nenalézám v tom, co bylo mi vnuknuto, jiný zákaz pro toho, kdo jí, než zákaz mršiny nebo krve prolité či vepřového masa, neboť to je nečisté a hanebné, a dále to, co bylo zasvěceno jinému než Bohu. Však kdo byl donucen to jísti, aniž po tom toužil či přestupníkem byl, pak Pán tvůj věru je odpouštějící, slitovný.“   
6:146   Těm, kdož vyznávají víru židovskou, jsme zakázali všechna zvířata mající drápy; a ze skotu a ovcí jsme jim zakázali tuk kromě toho, jejž mají v hřbetech či ve vnitřnostech nebo jenž smíšen je s kostmi. Takto jsme je odměnili za jejich vzpurnost - a My zajisté jsme spravedliví.   
6:147   Prohlašují-li tě za lháře, rci: „Pán váš sice vládne nesmírným milosrdenstvím, avšak přísnost Jeho nebude odvrácena od lidu hříšného.“   
6:148   A řeknou ti, kdož k Bohu přidružují: „Kdyby Bůh chtěl, nebyli bychom modloslužebníky my ani otcové naši a nebyli bychom prohlásili nic za zakázané.“ A takto prohlašovali posly za lháře již ti, kdož byli před nimi, až ochutnali přísnost Naši. Rci: „Máte-li vůbec nějaké vědění, tedy nám je předveďte! Vy následujete pouze domněnky své a vy se jen dohadujete.“   
6:149   Rci: „Jedině Bůh má důkaz přesvědčující; kdyby byl chtěl, byl by vás všechny uvedl na cestu správnou.“   
6:150   Rci: „Přiveďte svědky své, kteří by dosvědčili, že Bůh toto zakázal!“ A jestliže to dosvědčí, pak ty spolu s nimi nesvědč a nenásleduj scestná učení těch, kdož znamení Naše za lež prohlašují, a těch, kdož v život budoucí nevěří a kteří Pánu svému rovné dávají.   
6:151   Rci: „Pojďte sem, abych vám sdělil to, co Pán váš vám zakázal! Nepřidružujte k Němu nic, buďte laskaví k rodičům, nezabíjejte z nedostatku děti své, vždyť jsme uštědřili nezbytné pro vás i pro ně! Střezte se smilstva veřejného i tajného, nezabíjejte nikoho, koho Bůh vám zakázal, leda podle práva! A toto je to, co On vám přikazuje - snad budete rozumní!   
6:152   Nepřibližujte se k majetku sirotků jinak než s dobrými úmysly, dokud nedosáhnou dospělosti! Dávejte dobré míry i spravedlivé váhy! My pak neukládáme duši břemeno žádné nad její síly. A když hovoříte, buďte spravedliví, i když se jedná o příbuzného, a dodržujte úmluvu s Bohem! A toto je to, co On vám přikazuje - snad budete toho pamětlivi!   
6:153   A toto je vskutku stezka Má, jež vede přímo. Kráčejte po ní a nenásledujte cesty jiné, jež by vás vzdálily od cesty Jeho. A toto je to, co On vám přikazuje - snad budete bohabojní!“   
6:154   A potom jsme dali Mojžíšovi Písmo jako dovršení dobrodiní pro toho, jenž koná dobré, a jako srozumitelné vysvětlení věcí všech i jako vedení a milosrdenství doufajíce, že snad lidé uvěří v setkání s Pánem svým.   
6:155   A také toto Písmo, jež seslali jsme nyní, je požehnané; následujte je a buďte bohabojní - snad dosáhnete milosti!   
6:156   Abyste nemohli říci: „Dvěma skupinám bylo sesláno před námi Písmo a my věru jsme neměli ponětí o učení jejich;“   
6:157   anebo abyste neřekli: „Kdyby nám bylo bývalo sesláno Písmo, byli bychom bývali jistě na cestě správnější než oni!“ A dostalo se vám nyní důkazu jasného od Pána vašeho i vedení a milosrdenství. Kdo je tedy nespravedlivější než ten, kdo znamení Boží za lež prohlašuje a od nich se odvrací? A odměníme ty, kdož od znamení Našich se odvracejí, trestem bolestným za to, že se odvraceli.   
6:158   Což očekávají, že k nim přijdou andělé nebo že snad přijde sám Pán tvůj či že přijdou nějaká znamení Pána tvého! V ten den, kdy objeví se určitá znamení Pána tvého, nepomůže duši žádné víra její, jestliže neuvěřila již dříve či nevykonala dobro žádné ve víře své. Rci: „Čekejte tedy, my také čekáme!“   
6:159   S těmi, kdož rozštěpili náboženství své a stali se sektáři, ty věru nemáš nic společného! Věc jejich patří jedině Bohu, jenž jim pak oznámí, co učinili.   
6:160   Kdo přijde se skutky dobrými, tomu dostane se desetinásobku jejich, a kdo přijde s činy špatnými, tomu dostane se odměny podobné; a nebude jim ukřivděno. 

6:161   Rci: „Pán můj uvedl mne na stezku přímou, k náboženství nezměnitelnému, k víře Abrahamově, jenž hanífem byl a k modloslužebníkům nepatřil.“   
6:162   Rci: „Věru modlitba má, obřady mé, život můj i smrt má náleží Bohu, Pánu lidstva veškerého,   
6:163   jenž společníka nemá žádného. A toto mi bylo nařízeno a já první jsem z těch, kdož do vůle Jeho se odevzdali.“   
6:164   Rci: „Jak bych mohl toužit po nějakém pánu jiném než Bohu, když On Pánem je všech věcí?“ Každá duše získá jen to, co si vysloužila, a žádná duše hříchy obtížená neponese břímě jiné. A posléze k Pánu svému budete navráceni a On vás zpraví o tom, o čem jste ve sporu byli.   
6:165   On je ten, jenž učinil vás nástupci dřívějších na zemi a jenž povýšil jedny z vás nad druhé v hodnostech, aby vás zkoušel tím, čím vás obdařil; Pán tvůj je věru rychlý v trestání, ale také odpouštějící, slitovný! 

 

Kontakt