Súra 007. Rozpoznání - část 1.

7:1   Alf lám mím sád!   
7:2   Toto je Písmo, které ti bylo sesláno - nechť není v hrudi tvé ohledně něho obavy žádné abys jím varoval a aby bylo pro věřící připomenutím.   
7:3   Následujte to, co bylo vám sesláno od Pána vašeho, a nenásledujte jiných pánů vedle Něho! Jak málo si to připomínáte!   
7:4   Kolik měst jsme již zahubili! Přísnost Naše je zastihla za noci anebo za poledne.   
7:5   A když postihla je přísnost Naše, zmohli se jedině na zvolání: „Věru jsme byli nespravedliví!“   
7:6   A zajisté se budeme tázat těch, k nimž poslové byli vysláni, a budeme se ptát i vyslanců Božích,   
7:7   a věru jim sdělíme se znalostí vše, vždyť My jsme nebyli nepřítomni.   
7:8   V ten den bude váhou pravda; ti, jichž váha bude obtěžkána dobrými skutky, ti blaženi budou,   
7:9   zatímco ti, jichž váha bude lehká, sami sobě ztrátu způsobili tím, že nespravedliví k znamením Našim byli.   
7:10   A umístili jsme vás na zemi a připravili jsme pro vás na ní obživu - a jak málo jste vy vděční!   
7:11   A vskutku jsme vás stvořili a potom jsme vám podobu dali a posléze jsme k andělům pravili: „Padněte na zem před Adamem!“ A padli všichni před ním kromě Iblíse, jenž nebyl mezi těmi, kdož se klaněli.   
7:12   Pravil Bůh: „Co ti zabránilo, abys padl, když jsem ti to poručil?“ Odpověděl: „Já lepší jsem než on, mne z ohně jsi stvořil, jeho však jen z hlíny.“   
7:13   Pravil Bůh: „Sestup odsud, neboť ti nepřísluší, aby ses zde pyšným ukazoval! Odejdi, neboť věru budeš z opovržených!“   
7:14   Řekl Iblís: „Popřej mi odklad až do dne, kdy budou vzkříšeni!“   
7:15   Pravil Bůh: „Budiž tedy mezi těmi, jimž odklad je dán!“   
7:16   Řekl Iblís: „Za to, žes mne odvrhl, budu věru na ně číhat na přímé stezce Tvé   
7:17   a pak je budu pokoušet zepředu i zezadu, zprava i zleva, takže většinu z nich shledáš nevděčnými!“   
7:18   Pravil Bůh: „Odejdi odsud zahanben a zavržen! Však těmi, kdož následovat tě budou, já věru peklo naplním všemi!   
7:19   A ty, Adame, obývej s manželkou svou ráj! Jezte, z čeho se vám zachce, ale nepřibližujte se k tomuto stromu, abyste se nestali nespravedlivými!“   
7:20   Však satan jim oběma našeptal, aby odhalili to, co dosud před nimi bylo skryto z nahoty jejich, a řekl: „Pán váš zakázal vám tento strom jen proto, abyste se nestali anděly či nesmrtelnými!“ 

7:21   A přísahal jim: „Já vaším rádcem jsem dobrým.“   
7:22   A takto je mámením svým v bloudění zavedl. A když oba ochutnali ze stromu, odhalila se jim nahota jejich a jali se šíti na sebe oděvy z listí rajského. A zavolal na ně Pán jejich: „Což jsem vám dvěma nezakázal tento strom a neřekl vám, že satan je vaším nepřítelem zjevným?“   
7:23   Odpověděli: „Pane náš, věru jsme sami sobě ukřivdili; jestliže se nad námi neslituješ a neodpustíš nám, budeme věru z těch, jež ztráta postihla.“   
7:24   Řekl Pán: „Sestupte z ráje! Jedni druhým nepřáteli budete a na zemi bude místo vašeho pobytu a užívání jen na čas určený!“   
7:25   A pravil dále: „Na ní žít budete a na ní i zemřete a z ní pak budete vyvedeni.“   
7:26   Synové Adamovi, seslali jsme vám již oděvy, které nahotu vaši přikrývají, i ozdoby, avšak oděv bohabojnosti je lepší. A toto je jedno ze znamení Božích - snad si to připomenou!   
7:27   Synové Adamovi! Nechť vás nepokouší satan tak, jako způsobil odchod rodičů vašich z ráje, strhávaje z nich oděv, aby jim ukázal nahotu jejich! A dívá se na vás on i jeho spřeženci z místa, kde je nevidíte. A věru jsme učinili satany přáteli těch, kdož nevěří!   
7:28   A když se dopustí necudnosti nějaké, říkají: „Nalezli jsme otce své, že takto činí, a nám tak nařídil Bůh!“ Odpověz: „Bůh nikdy nepřikazuje necudnosti! Chcete snad mluvit o Bohu něco, co vůbec neznáte?“   
7:29   Rci: „Pán můj spravedlnost přikazuje! Obracejte k Němu tváře své u modlitebny každé a vzývejte Jej, upřímně mu zasvěcujíce svou víru! A jak vás stvořil poprvé, tak se k Němu i navrátíte.“   
7:30   Jednu skupinu On správnou cestou vede, zatímco druhou odsoudil k bloudění, takže si vzali místo Boha za přátele satany, a přitom si myslí, že po správné cestě jsou vedeni.   
7:31   Synové Adamovi! Odívejte se do šatů ozdobných v modlitebně každé! Jezte a pijte, avšak nepřehánějte, vždyť On nemiluje ty, kdož přehánějí!.   
7:32   Rci: „Kdo zakázal šaty ozdobné, jež Bůh seslal služebníkům Svým podobně jako výtečné věci pro obživu?“ Odpověz: „Toto je dáno na dobu života pozemského těm, kdož uvěřili, a bude to pro ně čisté v den zmrtvýchvstání.“ A takto My činíme srozumitelnými znamení pro lid vědoucí.   
7:33   Rci: Pán můj věru zakázal jen necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou svévoli; a dále, abyste přidružovali k Bohu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Bohu to, o čem nemáte ponětí.“   
7:34   A každý národ má svou lhůtu danou, a když se lhůta jeho dovrší, nemůže ji odložit ani uspíšit ni o hodinu jedinou.   
7:35   Synové Adamovi! Věru k vám přijdou poslové z vašich řad vzešlí, aby vám sdělili Má znamení. Ti, kdož jsou bohabojní a dobré skutky konají, ti strach mít nemusí a nebudou zarmouceni!   
7:36   Avšak ti, kdož Má znamení za lež prohlašovali a s pýchou se od nich odvraceli, ti budou ohně obyvateli a v něm zůstanou nesmrtelní.   
7:37   A kdo je nespravedlivější než ten, kdo o Bohu si lži vymyslil či znamení Jeho za lež prohlásil? Takovým dostane se podílu jejich podle toho, co v Knize je napsáno. Až k nim přijdou vyslanci Naši, aby je k nám povolali, zeptají se: „Kde jsou ti, které jste vedle Boha vzývali?“ A tehdy odvětí: „Ztratili se nám!“ - a takto sami o sobě dosvědčí, že byli nevěřící.   
7:38   A řekne Bůh: ,,Vstupte do ohně mezi národy z džinů a lidí, které již zmizely před vámi!“ A kdykoliv vstoupí do něho národ některý, proklínat bude sobě podobné, a až nakonec se v něm octnou všechny vespolek, tu poslední řeknou o prvních: „Pane náš, tihle nás z cesty svedli, vyměř jim trest ohně dvojnásobný!“ A odpoví; „Všem dostane se dvojnásobku, avšak vy to ještě nevíte.“   
7:39   A řeknou národy první posledním: „Nepatří vám, abyste měly přednost nějakou před námi, okuste tedy trest za to, co jste si vysloužily!“   
7:40   Věru těm, kdož znamení Naše za lživá prohlašovali a pyšně se od nich odvraceli, nebudou otevřeny nebes brány a oni nevstoupí do ráje, dokud neprojde velbloud uchem jehly. A takto My odměňujeme provinilé. 

7:41   Pro ně budou v pekle lůžka připravena a na nich pokrývky ohnivé - a takto My odměňujeme nespravedlivé!   
7:42   Avšak ti, kdož uvěřili a dobré skutky konali a My duši každé ukládáme jen to, nač stačí, ti budou ráje obyvateli a v něm budou nesmrtelní.   
7:43   A vyjmeme z hrudí jejich nenávist veškerou a pod nimi řeky potekou - a budou říkat: „Chvála Bohu, jenž nás sem uvedl! My sami bychom nebyli nalezli správnou cestu, kdyby nás Bůh nebyl na ni zavedl; a přinesli nám poslové Pána našeho pravdu.“ A bude na ně zavoláno: „Ráj tento byl vám dán v dědictví za to, co jste konali.“   
7:44   A zavolají obyvatelé ráje na obyvatele ohně: „My shledali jsme, že to, co Pánem naším bylo slíbeno, je pravda. Zdaž i vy jste shledali slib Pána svého pravdivým?“ A odpovědí: „Ano!“ A tehdy zavolá hlasatel mezi nimi: „Nechť Bůh prokleje nespravedlivé,   
7:45   ty, kdož odvraceli jiné od cesty Boží, přáli si ji pokřivit a nevěřili v život posmrtný!“   
7:46   A mezi nimi bude přepážka; a nad rozpoznáním budou ustanoveni mužové, kteří rozeznají je podle známek jejich - a ti zvolají na obyvatele ráje: „Mír s vámi! Nevstoupí tam nespravedliví, byť po tom i toužili!“   
7:47   A když se obrátí zraky jejich k obyvatelům ohně, zvolají: „Pane náš, neumisťuj nás společně s lidmi nespravedlivými!“   
7:48   A zvolají mužové rozpoznání na lidi, jež rozeznají podle známek jejich, řkouce: „Nebylo vám k ničemu vaše hromadění majetku ani to, čím jste se vychloubali.   
7:49   Zdaž toto nejsou ti, o nichž jste přísahali, že Bůh je milostí Svou neobdaří? Vstupte do ráje a nemějte strach a nebuďte zarmouceni!“   
7:50   A vykřiknou obyvatelé ohně na obyvatele ráje: „Vylijte na nás vodu nebo něco z toho, co uštědřil vám Bůh!“ A odpovědí: „Bůh obojí zakázal pro nevěřící,   
7:51   kteří náboženství své za hru a zábavu měli a které zlákal život pozemský!“ V ten den na ně zapomeneme, tak jako oni zapomněli na setkání s tímto dnem, a proto, že znamení Naše popírali.   
7:52   Zajisté přišli jsme k nim s Písmem, jež vědomě jsme srozumitelným učinili, aby stalo se věděním a milosrdenstvím pro lid věřící.   
7:53   Což očekávají něco jiného než výklad jeho? V ten den, kdy přijde výklad jeho,řeknou ti, kdož dříve naň zapomněli: „Poslové Pána našeho věru s pravdou přišli. Což nemáme dnes přímluvce, kteří by se za nás přimluvili? Anebo nemohli bychom se vrátit na zem, abychom mohli vykonat něco jiného než to, co jsme konali?“ Avšak oni sami duše své zahubili a byli opuštěni tím, co si vymyslili.   
7:54   Pánem vaším je vskutku Bůh, jenž stvořil nebesa i zemi v šesti dnech a potom se usadil na trůně Svém. On pokrývá nocí den, který se bez přestání žene za ní, zatímco slunce, měsíc a hvězdy jsou rozkazu Jeho podrobeny. Což Jemu nenáleží stvoření a rozkazování? Požehnán buď Bůh, Pán lidstva veškerého!   
7:55   Vzývejte Pána svého pokorně a skrytě - vždyť On věru nemiluje přestupníky!   
7:56   A nešiřte pohoršení na zemi poté, co stala se na ní náprava! A vzývejte Jej s bázní a touhou, neboť věru milosrdenství Boží jest blízké pro ty, kdož dobro konají.   
7:57   A On je ten, jenž větry vysílá jako poselství radostné, zvěstující milosrdenství Jeho. Když potom jsou obtíženy mračny těžkými, ženeme je nad krajinu mrtvou a sesíláme z nich vodu, jejíž pomocí dáváme vyrůst všem druhům plodů. A stejně tak dáme vyjíti mrtvým z jejich hrobů - snad si to připomenete!   
7:58   Z dobré země vyrůstají rostliny v hojnosti z dovolení Pána jejího, zatímco ve špatné rostou jen řídce - a takto činíme srozumitelnými znamení Naše pro lid vděčný.   
7:59   A již kdysi jsme vyslali Noema k lidu jeho; i pravil jim: „Lide můj, uctívejte Boha a nemějte žádné božstvo jiné kromě Něho! Já se věru pro vás obávám trestu dne strašného!“   
7:60   Však velmoži z lidu jeho řekli: „My vidíme, žes věru upadl do bludu zjevného.“ 

7:61   I pravil: „Lide můj, já nejsem v bludu, já posel jsem Pána lidstva veškerého   
7:62   a předávám vám poselství Pána svého, udílím vám radu dobrou a vím od Boha to, co vy nevíte.   
7:63   Jste snad překvapeni, že se vám dostalo připomenutí od Pána vašeho prostřednictvím muže z vás, aby vás varoval a abyste byli bohabojní - snad se nad vámi smiluje.   
7:64   Však oni za lháře jej prohlásili; My pak zachránili jsme jej i ty, kdo spolu s ním na lodi byli, zatímco jsme utopili ty, kdož znamení Naše za lživá měli - a byl to věru lid zaslepený.   
7:65   A vyslali jsme k Adovcům bratra jejich Húda, který řekl: „Lide můj, uctívejte Boha a nemějte žádné božstvo jiné kromě Něho - což nebudete bohabojní?“   
7:66   Však velmoži, ti, kdož z lidu jeho byli nevěřící, řekli: „My vidíme, žes do šílenství upadl, a my tě za lháře pokládáme!“   
7:67   I pravil: „Lide můj, já nejsem v šílenství, já posel jsem Pána lidstva veškerého   
7:68   a předávám vám poselství Pána svého a jsem upřímným rádcem vaším.   
7:69   Jste snad překvapeni, že se vám dostalo připomenutí od Pána vašeho prostřednictvím muže z vás, aby vás varoval? Vzpomeňte, že On vás nástupci po lidu Noemově ustanovil a v postavách vašich vás mohutnými učinil! Vzpomeňte dobrodiní Božího - snad budete blažení!“   
7:70   I odpověděli: „Zdaž jsi přišel k nám, abychom uctívali Boha jediného a abychom opustili to, co uctívali otcové naši? Předveď nám tedy to, čím nám vyhrožuješ, patříš-li mezi pravdomluvné!“   
7:71   I zvolal: „Již na vás dopadl trest a hněv Pána vašeho! Chcete se se mnou přít o jména,kterými jste vy a otcové vaši modly nazvali a ohledně nichž Bůh neseslal žádné oprávnění? Vyčkejte jen a já s vámi budu též čekat!“   
7:72   A zachránili jsme jej i ty, kdož spolu s ním byli, z milosrdenství Svého a zahubili jsme ty, kdož znamení Naše za lživá měli a nevěřící byli!   
7:73   A vyslali jsme k Thamúdovcům bratra jejich Sáliha, který řekl: „Lide můj, uctívejte Boha a nemějte žádného božstva jiného kromě Něho! A nyní již přišel k vám jasný důkaz od Pána vašeho: tato velbloudice Boží je pro vás znamením - nechte ji pásti na zemi Boží, nečiňte jí nic zlého, aby vás nepostihl trest bolestný!   
7:74   Pomněte, že On vás nástupci po Ádovcích učinil a že vás usídlil v zemi, na jejíchž pláních si hrady stavíte a v horách příbytky své si vytesáváte. Pomněte dobrodiní Božího a nešiřte po zemi pohoršení!   
7:75   I řekli velmoži, ti, kdož pyšní byli z lidu jeho, těm, kdo utištění byli, to je těm, kdo z nich uvěřili: „Víte určitě, že Sálih je poslem Pána svého?“ Odpověděli: „My věru věříme v to, s čím seslán byl.“   
7:76   Řekli ti, kdož pyšní byli: „My však nevěříme v to, v co vy věříte.“   
7:77   A ochromili velbloudici a vzepřeli se tak rozkazu Pána svého řkouce: „Sálihu, předveď nyní to, číms nám hrozil, jsi-li jedním z poslů Božích!“   
7:78   A postihlo je zemětřesení a nazítří ráno leželi v domech svých tvářemi k zemi.   
7:79   I odvrátil se od nich Sálih a pravil: „Lide můj, předal jsem vám poselství Pána svého a udělil jsem vám dobrou radu, ale vy zřejmě nemilujete rádce.“   
7:80   A hle, pravil Lot lidu svému: „Zdaž budete se oddávat nemravnosti, jíž před vámi se žádný na světě tomto nedopustil? 

7:81   Vždyť vy z vášně své k mužům vcházíte místo k ženám! Vy věru jste lid, jenž všechnu míru překračuje!“   
7:82   A bylo odpovědí národa jeho jedině to, že řekli: „Vyžeňte je z města svého, neboť to jsou lidé, kteří o čistotu usilují!“   
7:83   A zachránili jsme jej i rodinu jeho kromě ženy jeho, jež byla s těmi, kdož se omeškali.   
7:84   A seslali jsme na ně déšť - a pohleď, jaký byl konec provinilců!   
7:85   A vyslali jsme k Madjanovcům bratra jejich Šu´ajba a pravil jim: „Lide můj, uctívejte Boha a nemějte žádného božstva jiného kromě Něho! A již přišel k vám důkaz jasný od Pána vašeho. Dávejte správné míry a váhy, nezkracujte lidi v majetcích jejich a nešiřte pohoršení na zemi poté, co stala se na ní náprava - a věru to bude pro vás lepší, jste-li věřící!   
7:86   A nesedávejte výhružně u stezky každé, snažíce se odstrašit od cesty Boží ty, kdož v Něj uvěřili, a usilujíce o její pokřivení! Pomněte, jak málo vás bylo a jak On vás rozmnožil, a pohleďte, jaký byl konec těch, kdož pohoršení šířili!   
7:87   Jestliže část z vás uvěřila v to, s čím jsem byl poslán, a druhá část nevěří,tedy buďte trpěliví až do chvíle, kdy Bůh mezi námi a jimi rozsoudí, vždyť On nejlepším je soudcem!“   
7:88   I řekli velmoži, ti z lidu jeho, kdož pyšní byli: „Věru tě vyženeme, Šu´ajbe, i ty, kdož s tebou uvěřili, z města našeho - anebo se navrátíš k náboženství našemu!“ I řekl: „I když se nám hnusí?   
7:89   Provinili bychom se proti Bohu lží, kdybychom se vrátili k vašemu náboženství poté, co nás Bůh od něho spasil. A nelze se nám k Němu navrátit, leda bude-li Bůh, Pán náš, chtít. A Pán náš objímá věci všechny ve vědění Svém a my na Boha spoléháme. Pane náš, rozhodni mezi námi a lidem naším podle pravdy, vždyť Tys nejlepším z rozhodčích!“   
7:90   I řekli velmoži, ti, kdož z lidu jeho byli nevěřící: „Jestliže budete následovat Šu´ajba, věru budete mezi těmi, kdož ztrátu utrpí!“   
7:91   A postihlo je zemětřesení a nazítří zrána leželi v domech svých tvářemi k zemi   
7:92   právě ti, kdož Šu´ajba za lháře prohlašovali; a zmizeli, jako by ani nikdy nebyli žili - ti, kdož za lháře jej prohlašovali, ti ztrátu utrpěli.   
7:93   I odvrátil se od nich a řekl: „Lide můj, vyřídil jsem vám věru poselství Pána svého a udělil jsem vám dobrou radu - však proč lkát bych měl nad lidem nevěřícím?“   
7:94   A neposlali jsme nikdy do žádného města proroka, aniž bychom předtím byli postihli obyvatele jeho neštěstím a bídou, doufajíce, že snad stanou se pokornými.   
7:95   Pak jsme jim zaměnili zlé dobrým, takže zapomněli a řekli: „Otcové naši také byli postiženi střídavě neštěstím a štěstím.“ A uchvátili jsme je znenadání, aniž o tom měli tušení.   
7:96   Kdyby byli obyvatelé měst těchto uvěřili a bohabojní byli, byli bychom pro ně zajisté požehnání nebes i země otevřeli. Ale oni to vše za lež prohlašovali a potrestali jsme je za to, co si vysloužili.   
7:97   Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během doby noční, když do spánku jsou pohrouženi?   
7:98   Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během dne jasného, když zábavám se oddávají?   
7:99   A jsou si jisti před lstí Boží? Nikdo si není před lstí Boží jist, leda lid, jenž ztrátě své jde vstříc!   
7:100   Což nebylo ukázáno těm, kdož zdědili zemi po jejich obyvatelích dřívějších, že kdybychom chtěli, postihli bychom je za hříchy jejich? Však zapečetili jsme srdce jejich, takže nic neslyší. 

 

Kontakt