10:1 Alif lám rá! Toto jsou znamení Písma moudrého!
10:2 Je snad lidem podivné, že jsme vnukli muži jednomu z nich: „Varuj lidi a oznam zvěst radostnou těm, kdož uvěřili, že u Pána svého budou mít spravedlivé postavení.“ Nevěřící říkají: ,,Toto je věru kouzelník zjevný!“
10:3 Pánem vaším je věru Bůh, jenž stvořil nebesa a zemi v šesti dnech a potom se na trůnu usadil, aby věci všechny řídil. A není přímluvce, pokud On to předtím nedovolí. Hle, takový je Bůh, Pán váš, pročež Jej vzývejte! Což se nevzpamatujete?
10:4 K Němu se uskuteční návrat váš, a to slib Boží je pravdivý! On zahájil první stvoření a potom je bude opakovat, aby spravedlivě odměnil ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali; pro ty, kdož nevěřícími byli, pak připraven je nápoj vroucí a trest bolestný za to, že nevěřili.
10:5 On je ten, kdo slunce jasnou září učinil a měsíc světlem a postavení jeho určil, abyste počet roků i počítání jejich znali. A Bůh to stvořil jako skutečnost vážnou a On činí znamení srozumitelnými pro lidi vědoucí.
10:6 A zajisté jsou ve střídání noci a dne i ve všem, co Bůh na nebesích a na zemi stvořil, znamení pro lid bohabojný.
10:7 Věru ti, kdož v setkání s Námi nedoufají a v životě pozemském zalíbení nalézají a jen jím se spokojují, a ti, kteří ke znamením Našim jsou lhostejní,
10:8 ti za to, co si vysloužili, útočiště své budou mít v ohni.
10:9 Ty pak, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ty povede Pán jejich ve víře jejich a pod nimi potekou řeky v zahradách blaženosti,
10:10 v nichž voláním jejich bude: „Sláva Tobě, Bože veliký!“ a přivítáním pozdrav: „Mír s vámi!“ a koncem zvolání jejich: „Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého!“
10:11 Kdyby Bůh uspíšil lidem neštěstí, tak jak oni si přejí uspíšit pro sebe dobro, byla by již lhůta jejich rozhodnuta. My pak ponecháváme ty, kdož v setkání s Námi nedoufají, ve vzpurnosti jejich, v níž slepě se potácejí.
10:12 Když postihne člověka neštěstí, tu volá Nás vleže, vsedě i vestoje, když však od něho neštěstí odejmeme, kráčí dále, jako by Nás nebyl nikdy volal proti neštěstí, jež se ho dotklo. A takto je přestupníkům zkrášlováno vše, co dělají.
10:13 A zahubili jsme již před vámi pokolení předchozí, když lidé nespravedliví byli a při příchodu poslů svých s důkazy jasnými jim neuvěřili. A takto odměňujeme lid hříšníků.
10:14 Potom jsme vás učinili nástupci jejich na zemi po záhubě jejich, abychom zjistili, jak počínat si budete.
10:15 A když jsou jim přednášena znamení Naše jako důkazy, ti, kdož v setkání s Námi nedoufají, říkají: „Přines nám Korán jiný než tento, anebo v něm proveď změny!“ Odpověz: „Nepřísluší mi, abych sám o sobě jej měnil, já pouze následuji to, co bylo mi vnuknuto, a bojím se, neuposlechnu-li Pána svého, trestu dne strašného.“
10:16 Rci: „Kdyby Bůh chtěl, nebyl bych vám sdělil tento Korán a nebyl by vám dal o něm vědění. Vždyť strávil jsem mezi vámi život svůj celý již předtím. Což rozumnými nebudete?“
10:17 Kdo je nespravedlivější než ten, kdo proti Bohu si lži vymýšlí či znamení Jeho za lživá prohlašuje? Věru že hříšníci se nestanou blaženými.
10:18 Oni uctívají místo Boha něco, co jim nemůže ani škodit, ani prospívat; a říkají: „Toto jsou přímluvci naši u Boha!“ Rci: „Chcete poučovat Boha o něčem, co by neznal na nebesích a na zemi? Sláva Mu, oč vznešenější je On než to, co k Němu přidružujete!“
10:19 Lidé původně jen národ jediný tvořili, avšak pak se v názorech rozešli. A kdyby nebylo slova Pána tvého,již dříve vyřčeného, bylo by věru mezi nimi již rozhodnuto vše, v čem se rozcházeli.
10:20 Říkají: „Pročpak mu nebylo sesláno od Pána jeho znamení nějaké?“ Odpověz: „Nepoznatelné jedině Bohu přísluší. Čekejte a já také s vámi čekat budu!“
10:21 Když jsme dali lidem okusit milosrdenství Svého poté, co dotklo se jich neštěstí, hle, oni úklady strojí proti znamením Našim. Rci: „Bůh rychlejší je ve lstivosti!“ A poslové Naši věru zapisují, co za úklady chystáte.
10:22 A On je ten, jenž cestovat vám dává po souši i po moři, a když jste na lodi . . . A plují s nimi pod větrem příznivým a radují se z něho, když se však přižene na ně vítr bouřlivý a vlny se na ně valí ze všech stran a oni si uvědomí, čím jsou obklopeni, tehdy k Bohu se modlí zasvěcujíce Mu víru svou upřímnou a volají: „Jestliže nás z tohoto zachráníš, budeme věru patřit mezi vděčné!“
10:23 A když je zachrání, hle, znovu páší nepravosti na zemi bezprávně: „Ó lidé, nepravosti vaše se proti vám samým obrátí, vždyť krátké je užívání života pozemského a potom k Nám se uskuteční váš návrat a My vás poučíme o tom, co jste páchali!“
10:24 Život pozemský se věru podobá vodě, kterou jsme seslali z nebe: mísí se s rostlinstvem země, jímž lidé a zvířata se živí. A když země se přioděje ozdobami svými a krásnou se stane, tu domnívají se její obyvatelé, že jsou vládci jejími; však zasáhne je rozkaz Náš v noci či ve dne a učiníme ji jako pole pokosené, tak jako by včera nebyla ani vzkvétala. A takto činíme znamení Svá srozumitelnými pro lid přemýšlivý.
10:25 A Bůh zve lidi do příbytku míru a vede po stezce přímé, koho chce.
10:26 Těm, kdo dobré konali, bude patřit odměna nejkrásnější a ještě jim bude přidáno; jich tváře nepokryje ani chmura, ani ponížení a budou ráje obyvateli a v něm věčné bude jejich přebývání.
10:27 Těm, kdož špatných skutků se dopustili, dostane se odměny podobně zlé a budou pokryti ponížením. Proti Bohu pak nebudou mít ochránce žádného a tváře jejich budou jakoby zahaleny kusem noci temné, a to obyvatelé budou ohně a v něm přebývat budou věčně.
10:28 V den, kdy shromáždíme všechny, řekneme těm, kdož modloslužebníky byli: „Na místa svá, vy i ti, jež jste přidružovali!“ A až je rozdělíme od sebe, řeknou ti, které oni k Bohu přidružovali: „Věru jste nás neuctívali
10:29 a Bůh stačí jako svědek mezi námi i vámi, že my dozajista jsme byli nevšímaví k vašemu uctívání!“
10:30 A tam zakusí duše každá za to, co již dříve konala.A nevěřící budou navráceni k Bohu, vládci svému skutečnému, a vzdálí se od nich to, co si vymyslili.
10:31 Rci: „Kdo uštědřuje vám obživu z nebes a země? Kdo vládcem je sluchu a zraku? Kdo dává vzejít živému z mrtvého a mrtvému ze živého a kdo řídí rozkazy všechny?“ I odvětí: „Bůh!“ Rci jim tedy: „Proč tedy nechcete být bohabojní?“
10:32 Hle, takový je Bůh, Pán váš i pravda! A co zůstane jiného, odejde-li pravda, než bloudění? Kam jste se to jen obrátili?
10:33 A takto se uskutečňuje slovo Pána tvého nad těmi, kdož nestoudní jsou - že totiž neuvěří!
10:34 Rci: „Je mezi těmi, jež k Bohu přidružujete, někdo, kdo zahájil první stvoření a potom je opakuje?“ A dodej: „Jedině Bůh zahajuje první stvoření a potom je opakuje! Jak jen můžete tak lhát?“
10:35 Rci: „Je mezi těmi, jež k Bohu přidružujete, někdo, kdo vede k pravdě?“ A dodej: „Jedině Bůh vede k pravdě! Zdaž ten, jenž k pravdě vede, je více hoden následování, anebo ten, kdo nevede, byť i byl sám veden? Co je tedy s vámi, že takto usuzujete?“
10:36 Většina z nich jen domněnky následuje a domněnky nic nezmohou proti pravdě! Však Bůh dobře zná, co dělají.
10:37 Tento Korán nemohl být vymyšlen nikým kromě Boha; a byl seslán, aby potvrdil pravdivost dřívějších zjevení a aby objasnil Písmo, o němž pochyby není a jež od Pána lidstva veškerého přichází.
10:38 Anebo jestliže říkají: „On si to vymyslil,“ odpověz: „Přineste súru podobnou této a zavolejte si na pomoc, koho můžete, kromě Boha, jste-li pravdomluvní!“
10:39 Avšak oni naopak za lživé prohlašují to, co věděním svým obsáhnout nemohou a k čemu se jim ještě výkladu nedostalo. A takto prohlašovali za lež Písma jiná ti, kdož byli před nimi. A pohleď, jaký byl konec nespravedlivých!
10:40 A mezi nimi jsou někteří, kdož v ně věří, zatímco jiní mezi nimi v ně vůbec nevěří. A Pán tvůj nejlépe zná ty, kdož pohoršení šíří.
10:41 A jestliže tě lhářem nazývají, řekni jim: „Já mám své skutky a vy máte své skutky,vy nejste zodpovědní za činy mé a já nejsem zodpovědný za činy vaše.“
10:42 A mezi nimi jsou někteří, kdož ti naslouchají; můžeš však způsobit, aby slyšeli hluší, když k tomu ještě nechápou?
10:43 A jsou mezi nimi někteří, kteří se na tebe dívají; můžeš však vést slepé, když nevidí?
10:44 Bůh v ničem neukřivdí lidem, leč lidé věru sami sobě křivdí.
10:45 A v den, kdy Bůh je shromáždí, bude jim připadat, jako by nestrávili v hrobech ani hodinu jednu ze dne, a poznají se vzájemně. A tehdy utrpí ztrátu ti, kdo setkání s Bohem za lež prohlašovali a správnou cestou vedeni nebyli.
10:46 Buď ti ukážeme část z toho, čím jsme jim pohrozili, anebo tě k Sobě povoláme dříve; k Nám pak se uskuteční návrat všech a Bůh bude svědčit o tom, co dělali.
10:47 A národ každý má posla svého; jakmile pak přijde k nim posel jejich, bude mezi nimi spravedlivě rozhodnuto a nebude jim ukřivděno.
10:48 A ptají se: „Kdy splní se hrozba tato, jste-li pravdomluvní?“
10:49 Odpověz: „Není v moci mé způsobit si škodu či užitek, leda bude-li Bůh chtít. Národ každý má svou lhůtu, a když se lhůta jeho naplní, neodloží ani neuspíší ji nikdo ni o hodinu jedinou.“
10:50 Rci: „Domníváte se, že až se k vám dostaví trest Jeho v noci či za dne, že hříšníci si budou přát jeho uspíšení?
10:51 Uvěříte v něj až tehdy, kdy na vás dopadne? Nyní v něj věřte, když jste si přáli jeho uspíšení!“
10:52 A bude řečeno těm, kdož nespravedliví byli: „Okuste trestu věčného! Což odměňováni jste za něco jiného než za to, co sami jste si vysloužili?“
10:53 A vyptávají se tě, zda je to pravda. Odpověz: „Ano, při Pánu mém, je to věru pravda a nejste schopni tomu zabránit.“
10:54 A kdyby každá duše nespravedlivá měla vše, co je na zemi, chtěla by se tím vykoupit.A budou tajit lítost, až spatří trest; avšak bude mezi nimi spravedlivě rozsouzeno a nebude jim ukřivděno.
10:55 Což Bohu nepatří vše, co na nebesích je a na zemi? Což není slib Boží pravdivý? A přece většina z nich to neví.
10:56 On život i smrt dává a k Němu budete navráceni.
10:57 Ó lidé, nyní vám přišlo od Pána vašeho varování a uzdravení toho, co v hrudích je skryto, i správné vedení a milosrdenství pro věřící.
10:58 Rci: „Nechť radují se z dobrodiní a milosrdenství Božího a z toho všeho a to lepší je než to, co shromažďují.“
10:59 Zeptej se: „Co soudíte? Z toho, co Bůh seslal jako obživu, jste si učinili věci dovolené a zakázané.“ Rci: „Dovolil vám to Bůh; anebo jste si sami vymyslili lež proti Bohu?“
10:60 A co si budou myslit v den zmrtvýchvstání ti, kdož proti Bohu lži si vymýšleli? Bůh zajisté je pln laskavosti vůči lidem, ale většina z nich jsou nevděčníci.
10:61 A ať v jakémkoliv budeš postavení a ať cokoliv budeš z Koránu čísti a ať cokoliv budete z činů dělat, My svědky vašimi budeme, když to budete podnikat a neunikne Pánu tvému ani váha zrnka prachu na zemi a na nebi, ba ani nic menšího či většího - aniž by to bylo zapsáno v Písmu zjevném.
10:62 Nikoliv, přátelé Boží věru nemusí mít strach žádný, a nebudou zarmouceni
10:63 ti, kdož uvěřili a byli bohabojní.
10:64 Pro takové platí zvěst radostná v životě pozemském i budoucím. A nezmění se slovo Boží a to štěstí bude nesmírné.
10:65 Nechť tě nermoutí řeči nevěřících, vždyť moc veškerá Bohu náleží a On slyšící je i vševědoucí.
10:66 Což Bohu nepatří vše, co na nebesích je i na zemi? Co tedy vlastně následují ti, kdož místo Boha „přidružené“ vzývají? Domněnky své jen následují a pouze předpokládají.
10:67 On je ten, kdo pro vás noc stvořil, abyste v ní odpočívali, a den, abyste v něm zřetelně viděli. A věru jsou v tom znamení pro lid slyšící.
10:68 Říkají: „Bůh si vzal děti.“ Sláva Mu, jenž soběstačný je a Jemuž náleží vše, co na nebesích a na zemi je. Máte snad oprávnění k tomuto tvrzení, či chcete říkat o Bohu něco, o čem nemáte ponětí ?
10:69 Rci: „Ti, kdož si o Bohu lži vymýšlejí, nebudou mezi blaženými.
10:70 Krátké bude jejich života pozemského užívání; k Nám pak se jejich návrat uskuteční a nakonec jim dáme okusit trestu strašného za to, že byli nevěřící.
10:71 Přednes jim zvěst o Noemovi, když řekl lidu svému: „Lide můj, jestliže je vám nepříjemný můj pobyt mezi vámi a mé připomínky znamení Božích, pak já spoléhám na Boha. Sjednoťte své úmysly i společníky své a kéž vám potom úmysly vaše nezpůsobí starosti! Pak rozhodněte o mně a nenechte mne čekat!
10:72 Obrátíte-li se zády . . . nežádal jsem od vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne toliko Bohu náleží a bylo mi přikázáno, abych byl jedním z těch, kdož do vůle Jeho se odevzdávají.“
10:73 Oni však jej za lháře prohlásili a zachránili jsme jej i ty, kdož s ním na lodi byli, a učinili jsme je nástupci na zemi. A utopili jsme ty, kdož znamení Naše za lež prohlašovali a pohleď, jaký byl konec těch, jež marně jsme varovali!
10:74 Po něm jsme vyslali posly jiné k národům jejich a přišli k nim s důkazy jasnými, avšak lidé nebyli schopni uvěřit v to, co předtím za lež prohlásili.A takto My zapečeťujeme srdce přestupníků!
10:75 Po nich pak jsme vyslali Mojžíše a Áróna s Našimi znameními k Faraónovi a velmožům jeho, avšak ti pýchou se naduli a lidem hříšným byli.
10:76 A když k nim přišla pravda od Nás vycházející, zvolali: „Toto je věru jen kouzelnictví zjevné!“
10:77 Tu otázal se Mojžíš: „Jak můžete říkat toto o pravdě, jež k vám přišla? To že je kouzelnictví? Vždyť kouzelníci věru nebudou patřit mezi blažené!“
10:78 Odpověděli: „Přišels k nám, abys nás odvrátil od toho, co u otců svých jsme nalezli, a aby vám oběma pak připadla moc nejvyšší v zemi? My nejsme z těch, kdo by vám uvěřili.“
10:79 Rozkázal pak Faraón: „Přiveďte mi všechny kouzelníky učené!“
10:80 A když se kouzelníci dostavili, pravil jim Mojžíš: „Hoďte to, co hodit chcete!“
10:81 A když hodili, zvolal Mojžíš: „To, co jste předvedli, je kouzelnictví pouhé, jež Bůh nicotným učiní, vždyť Bůh nedopřeje úspěchu dílu těch, kdož pohoršení šíří,
10:82 ale Bůh uskutečňuje pravdu slovem Svým, i když se to hříšníkům nelíbí!“
10:83 A neuvěřil Mojžíšovi nikdo kromě potomstva z vlastního lidu jeho z obavy, že Faraón a velmoži jeho je zkoušce podrobí, neboť Faraón vskutku mocný byl v této zemi a patřil k přestupníkům.
10:84 I pravil Mojžíš: „Lide můj, věříte-li v Boha, spolehněte se na Něho, jestliže jste se již odevzdali do vůle Jeho.“
10:85 Odpověděli: „Spoléháme se na Boha; Pane náš, nevydávej nás zkouškám národa tyranského,
10:86 ale zachraň nás z milosrdenství Svého před národem nevěřícím!“
10:87 A vnukli jsme Mojžíšovi a bratru jeho: „Založte pro lid svůj v Egyptě příbytky a učiňte domy své qiblou a dodržujte modlitbu; a oznam věřícím zvěst radostnou!“
10:88 Pravil Mojžíš: „Pane náš, Tys dal Faraónovi a velmožům jeho lesk a bohatství v životě pozemském, aby, Pane náš, sváděli z cesty Tvé. Pane náš, znič bohatství jejich a zatvrď srdce jejich a nechť neuvěří, pokud nespatří trest bolestný!“
10:89 I odpověděl Bůh: „Vyslyšena je prosba vaše; kráčejte oba stezkou přímou a nenásledujte cestu těch, kdož nic nevědí!“
10:90 A převedli jsme dítka Izraele přes moře, zatímco Faraón a vojska jeho je pronásledovali nespravedlivě a nenávistně.A nakonec, když postihlo jej utopení, zvolal Faraón: „Uvěřil jsem, že není božstva kromě toho, v nějž věří dítka Izraele,a já jsem jedním z těch, kdož do vůle Jeho se odevzdali!“
10:91 Avšak Bůh pravil: „Teprve nyní?! Ale předtím jsi byl vzpurný a patřils mezi ty, kdož pohoršení šíří.
10:92 Však dnes tě zachráníme v těle tvém, abys byl znamením pro ty, kdož po tobě přijdou, vždyť věru většina z lidí je lhostejná ke znamením Našim.
10:93 A usadili jsme dítka Izraele na místě spolehlivém a uštědřili jsme jim obživu výtečnou. A upadli do rozporů teprve tehdy, když dostalo se jim vědění. Avšak Pán tvůj vskutku mezi nimi rozsoudí v den zmrtvýchvstání to, o čem ve sporu byli.
10:94 Jsi-li na pochybách o tom, co jsme ti seslali, dotaž se těch, kdož Písmo před tebou seslané přednášejí. A věru ti přišla nyní od Pána tvého pravda - nebuď tedy jedním z těch, kdož pochybují.
10:95 A nebuď též jedním z těch, kdož znamení Boží za lživá prohlásili, abys nebyl z těch, kdož ztrátu utrpěli.
10:96 Ti, proti nimž se vyplnilo slovo Pána tvého, neuvěří,
10:97 i kdyby se jim dostalo všech možných znamení, dokud trest bolestný nespatří.
10:98 Bylo kdy město nějaké, které uvěřilo a jemuž pomohla víra jeho kromě lidu Jonášova? A když uvěřili, odvrátili jsme od nich v životě pozemském trest zahanbující a nechali jsme jim užívati ho po dobu určitou.
10:99 Kdyby byl Pán tvůj chtěl, věru by byli všichni, kdož na zemi jsou, vesměs uvěřili. Chceš snad donutit lidi, aby se stali věřícími,
10:100 když není duši žádné dáno, aby uvěřila jinak než z dovolení Boha, a když On uvaluje hněv Svůj na ty, kteří rozum nemají?
10:101 Rci: „Pohleďte na vše, co na nebesích a na zemi je!“ Však co pomohou znamení či varováni lidem, kteří vůbec nevěří?
10:102 Co jiného mohou očekávat, než dny podobné dnům těch, kdož před nimi již zanikli? Rci: „Čekejte tedy a já také spolu s vámi budu čekat!“
10:103 My potom posly Své a ty, kdož uvěřili, zachráníme a je Naší povinností věřící zachraňovat.
10:104 Rci: „Lidé, jste-li na pochybách stran náboženství mého, tedy vězte, že já neuctívám ty, které vy uctíváte místo Boha, nýbrž uctívám Boha, jenž k Sobě vás povolá; a bylo mi poručeno, abych byl jedním z věřících,
10:105 a bylo mi řečeno: „Obrať tvář svou k náboženství pravému jako haníf a nebuď modloslužebníkem
10:106 a nevzývej místo Boha to, co ani užitek, ani škodu způsobit nemůže! Jestliže tak učiníš, budeš patřit mezi nespravedlivé.“
10:107 l07 A když se tě Bůh dotkne zlým, nikdo kromě Něho tě toho nezbaví. A když bude pro tebe chtít dobré, nic nemůže odvrátit od tebe milost Jeho, neboť On prokazuje ji těm, komu chce ze služebníků Svých. A On odpouštějící je i slitovný.
10:108 Rci: „Lidé, nyní k vám přišla věru pravda od Pána vašeho. Kdokoliv po správné cestě kráčí, ten činí tak k prospěchu vlastnímu, zatímco ten, kdo bloudí, ke škodě své tak činí. A já zajisté nejsem nad vámi dozorcem.“
10:109 Následuj tedy to, co ti bylo vnuknuto, a trpělivě vyčkávej, až Bůh bude soudit a Bůh věru nejlepším je soudcem.