37:1 Při těch, kdo v řadách stoji,
37:2 prudce odrážejí,
37:3 připomenutí přednášejí!
37:4 Věru Bůh váš jediný jest,
37:5 Pán nebes a země a toho, co mezi nimi je, Pán východů!
37:6 Vskutku jsme vyzdobili nejnižší nebe ozdobou hvězd
37:7 a také na ochranu proti každému satanu vzpurnému,
37:8 takže nemohou u rady nejvyšší naslouchat a je po nich házeno ze všech stran,
37:9 aby byli odehnáni; a pro ně trest trvalý je přichystán.
37:10 Zaslechne něco pouze ten, kdo urve porady útržek, a ten plamenem pronikajícím je pronásledován.
37:11 Zeptej se jich, zda jsou tělesně silnější nebo ti, které jsme stvořili My? My stvořili jsme je z hlíny tvrdnoucí.
37:12 Ba věru, ty divíš se, zatímco oni se posmívají,
37:13 a když napomenutí je jim dáno, na ně nepamatují,
37:14 a když znamení spatří, žerty si z něho dělají
37:15 a říkají: „Tohle není leč kouzlo zjevné!
37:16 Cožpak až zemřeme a prachem a kostmi se staneme, vskutku vzkříšeni budeme,
37:17 i naši předkové dávní?“
37:18 Odpověz: „Zajisté, a budete poníženi!“
37:19 A ozve se jen jeden zvuk jediný, a hle, oni prohlédnou
37:20 a řeknou: „Běda nám, toto je den soudný!“
37:21 Ano, toto je den rozhodnutí, jejž za výmysl jste pokládali!
37:22 Shromážděte ty, kdož křivdili, manželky jejich i to, co uctívali
37:23 vedle Boha, a doveďte je na stezku pekelnou,
37:24 pak zastavte je, neb vyslýcháni budou!
37:25 „Co je s vámi, že nepomáháte si navzájem?“
37:26 Naopak, oni se dnes Bohu vzdávají
37:27 a jeden k druhému se obracejí a vyptávají se.
37:28 I řeknou jedni: „Vy věru jste k nám zprava přicházeli!“
37:29 A odvětí jim: „Nikoliv, vy jste nevěřili
37:30 a my nad vámi jsme žádnou pravomoc neměli; naopak, vy lidé svévolní jste byli.
37:31 A uskutečnilo se nad námi slovo Pána našeho a zajisté teď ochutnáme. . . „
37:32 My jsme vás svedli, však sami jsme bloudili.
37:33 V ten den věru budou v trestu společníky
37:34 a takovým způsobem my jednat budeme s hříšníky,
37:35 kteří, když řečeno jim bylo, že není božstva kromě Boha, zpyšněli
37:36 a řekli: „Kvůli básníku bláznivému bychom božstva svá opustit měli?“
37:37 Naopak, on pravdu přinesl a potvrdil pravdivost poslů dřívějších.
37:38 A vy jistě trest bolestný ochutnáte
37:39 a pouze za to, co spáchali jste, odměnu dostanete
37:40 kromě služebníků Božích upřímných.
37:41 Těm dostane se přídělu známého,
37:42 ovoce v hojnosti a místa čestného,
37:43 v zahradách rajských slastí
37:44 ležet budou proti sobě na lůžkách.
37:45 Kolovat mezi nimi budou číše čirého nápoje
37:46 jasného, jenž rozkoší pro pijící je,
37:47 v něm opojnosti není a nebudou jím zmoženi.
37:48 Vedle nich budou dívky zrak klopící, okaté,
37:49 jako by to perly byly skryté.
37:50 A přiblíží se k sobě navzájem a bude se vyptávat jeden druhého,
37:51 a řekne jeden z nich: „Měl jsem přítele dobrého,
37:52 jenž říkával:,Patříš také mezi ty, kdo za pravdivé prohlašují varování,
37:53 že až zemřeme a staneme se prachem a kostmi, i před soud budeme postaveni?“
37:54 A řekne: „Nechcete se tam vzhůru podívat?“
37:55 A sám vzhůru pohlédne a spatří přítele svého uprostřed pekla stát,
37:56 i zavolá naň: „Při Bohu, málem jsi mne zahubil,
37:57 a kdyby nebylo dobrodiní Pána mého, také bych mezi předvedenými byl!
37:58 Což vskutku již nezemřeme,
37:59 jen touto svou smrtí první, a potrestáni nebudeme?
37:60 To věru je štěstí nesmírné!“
37:61 Nechť k něčemu podobnému se upíná úsilí!
37:62 A co je lepší: toto, anebo strom Zaqqúm jako pohoštění?
37:63 A učinili jsme jej pro nespravedlivé předmětem pokušení,
37:64 a je to strom, jenž vyrůstá z pekla základů,
37:65 a jeho plody jsou jak hlavy satanů
37:66 a věru z nich budou jíst a břicha svá si jimi naplní
37:67 a pak je směsí vody vroucí zapijí
37:68 a posléze se věru do pekla navrátí.
37:69 A předky své nalezli vskutku v bloudění,
37:70 a přece sami po jejich stopách spěchají.
37:71 Již před nimi zbloudila většina národů starých,
37:72 ačkoliv jsme k nim varovatele posílali.
37:73 Pohleď však, jaký byl konec varovaných
37:74 kromě služebníků Božích upřímných!
37:75 O pomoc Nás kdys Noe zavolal a jak výtečně prosby splňujeme
37:76 a před pohromou nesmírnou jsme jej i s rodinou jeho zachránili;
37:77 a učinili jsme jeho potomky jedinými, kdož přežili,
37:78 a u posledních jsme mu požehnali:
37:79 „Mír budiž s Noem mezi vším lidstvem!“
37:80 Takto odměňujeme dobro konající,
37:81 vždyť on byl služebník Náš věřící!
37:82 A potom jsme všechny ostatní utopili.
37:83 K jeho přívržencům také Abraham náležel,
37:84 když k Pánu svému se srdcem čistým přišel
37:85 a otci svému a lidu svému pravil: „Co to uctíváte?
37:86 Což falešná božstva místo Boha si žádáte?
37:87 A co o Pánu lidstva soudíte?“
37:88 A pohled svůj ke hvězdám upřel
37:89 a zvolal: „Věru jsem ochořel!“
37:90 I odvrátili se od něho, záda mu ukazujíce.
37:91 Abraham pak vnikl k božstvům jejich a řekl: „Co že nejíte
37:92 a co je s vámi, že nemluvíte?“
37:93 A vrhl se na ně, zasazuje jim úder pravicí,
37:94 však přiblížili se k němu lidé běžící.
37:95 I otázal se: „Chcete uctívat, co sami jste vytesali,
37:96 zatímco je to Bůh, jenž stvořil vás i to, co jste udělali?“
37:97 I zvolali: „Postavte pro něj hranici a vhoďte jej v oheň hořící!“
37:98 Takto mu chtěli úklad nastrojit, však poníženými jsme je učinili.
37:99 I pravil Abraham: „K Pánu svému půjdu, aby mne správně řídil.“
37:100 Pane, dejž mi syna, jenž patřit bude mezi bezúhonné!“