Súra 038. Sád

38:1   Sád. Při Koránu, obsahujícím připomenutí!   
38:2   Ba věru ti, kdož nevěří, v marnivosti a odporu setrvávají.   
38:3   Kolik pokolení před nimi jsme již zahubili! Volali sice o pomoc, však nezbyl jim čas k uniknutí.   
38:4   Diví se nevěřící, že k nim přišel varovatel z jejich řad vzešlý, a říkají: „Tohle je kouzelník a lhář prolhaný.   
38:5   Což neučinil z více božstev Boha jediného? To věru je věc podivná!“   
38:6   A vzdálili se velmoži z nich a řekli: „Jděte a při božstvech svých vytrvejte! Vždyť to věru je věc vyžadovaná.   
38:7   O ničem takovém jsme neslyšeli v náboženství předešlém a není to nic než výmysl jeho.   
38:8   Právě jemu mezi námi všemi že by mělo být připomenutí sesláno?“ Ba, oni o připomenutí Mém jsou na pochybách, ba, ještě neokusili trestu Mého!   
38:9   Což oni vlastní pokladnice milosrdenství Pána tvého mocného a dárce?   
38:10   Či náleží jim království nebes a země a toho, co mezi nimi je? Nechť tedy vystoupí po nebeských provazech vzhůru!   
38:11   Vojsko každé tam na útěk zahnáno bude, byť mělo spojence.   
38:12   A již před nimi prohlašoval posly za lháře lid Noemův, ´Ádovci i Faraón, jenž pánem byl kůlů,   
38:13   též Thamúdovci, lid Lotův i obyvatelé Houštin - a to spojenci byli,   
38:14   a všichni bez výjimky posly za lháře prohlásili a trest (Můj) si zasloužili.   
38:15   A také tyto nečeká nic než výkřik jediný a nebude zde odklad žádný.   
38:16   A přesto říkají: „Pane náš, pošli nám rychle rozsudek náš, dříve než dostaví se den zúčtování!“   
38:17   Snášej neochvějně to, co říkají, a vzpomeň si na služebníka Našeho Davida, silou vládnoucího, jenž stále činil pokání,   
38:18   a jak podmanili jsme mu hory, aby spolu s ním pěly slávu Boží za večera i za svítání,   
38:19   a také ptactvo kol něho se shromaždující; a všichni se k Bohu kajícně obracejí.   
38:20   A jeho království jsme upevnili a moudrost a obratnost v souzení jsme mu dali. 

38:21   Dostalo se ti zvěsti o těch dvou ve sporu, když do paláce vystoupili?   
38:22   Když vstoupili k Davidovi, zalekl se jich. I pravili: „Neboj se, my dva jsme ve sporu a jeden z nás učinil příkoří druhému. Rozsuď mezi námi podle pravdy a nebuď stranický, nýbrž uveď nás na stezku rovnou!   
38:23   Toto je můj bratr a devadesát devět ovcí má, zatímco mně patří jen jediná. I řekl mi: Svěř mi ji! a přemohl mne v půtce slovní o ni.“   
38:24   Odvětil David: „On vskutku ti ukřivdil žádaje ovci tvou, aby ke svým ji připojil. A zajisté většina společníků se vzájemně podvádí kromě těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, však takových málo je.“ A dovtípil se David, že jsme jej pouze zkoušeli, a poprosil Pána svého o slitování a pak padl klaně se a čině pokání.   
38:25   A odpustili jsme mu to a on má u Nás věru místo blízké a překrásné přebývání.   
38:26   Davide, My učinili jsme tebe zástupcem na zemi, rozsuzuj tedy mezi lidmi podle pravdy! Nenásleduj vášně své, jež by tě svedly z cesty Boží, vždyť věru ty, kdož z cesty Boží sejdou, trest strašný čeká za to, že zapomněli na den zúčtování.   
38:27   A nestvořili jsme nebesa a zemi, a co je mezi nimi, jen pro nic za nic; to je jen domněnka nevěřících! Běda těm, kdož neuvěřili, před ohněm pekelným!   
38:28   Máme snad postavit ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, na roveň s těmi, kdo pohoršení šíří na zemi? A máme bohabojné rovnými učinit s hříšníky?   
38:29   Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali.   
38:30   A darovali jsme Davidovi Šalomouna, jenž byl Naším výtečným služebníkem. A byl věru kajícníkem,   
38:31   když byly mu v podvečer předvedeny klisny ušlechtilé,   
38:32   a pravil: „Vskutku jsem dával přednost lásce k statkům pozemským před Pána svého vzpomínáním, pokud se slunce neskrylo za noci závojem.   
38:33   Přiveďte je ke mně!“ A jal se jim protínat nohy i šíje.   
38:34   A již dříve jsme Šalomouna zkouškám podrobili a na jeho trůn tělo mu podobné umístili; teprve potom se kál   
38:35   a volal: „Pane můj, odpusť mi a daruj mi království takové, jakého nikdo po mně nedosáhne, vždyť Tys věru štědrý dárce!“   
38:36   A podrobili jsme mu vítr, který lehce podle rozkazu jeho vál tam, kam on si přál,   
38:37   a také satany všechny, stavitele i potápěče,   
38:38   jakož i jiné, řetězy k sobě přivázané.   
38:39   „Toto je dar náš, Šalomoune, rozdávej z něho či si jej podrž, a nemusíš dávat zúčtování!“   
38:40   A má on u Nás věru místo blízké a překrásné přebývání. 

38:41   Vzpomeň též služebníka Našeho Jóba, když volal k Pánu svému: „Satan se mne dotkl strádáním a mukami.“   
38:42   „Dupni nohou svou, a objeví se voda pro koupel chladivou i pro napití.   
38:43   A dali jsme mu zpět jeho rodinu a s nimi ještě jednou tolik z milosrdenství Svého a jako připomenutí těm, kdož nadáni jsou rozmyslem.   
38:44   A vezmi do ruky metlu a udeř jí, a nehřeš!“ A shledali jsme jej trpělivým; služebníkem byl on výtečným, stále kajícným.   
38:45   A vzpomeň také služebníků Našich Abrahama, Izáka a Jakuba, lidí dobrotivých a prozíravých,   
38:46   jež jsme věru očistili myšlenkou čistou příbytku věčného připomínkou!   
38:47   A jsou oni u Nás ti nejlepší z vyvolených.   
38:48   A vzpomeň též Ismaele, Eliši a Dhu l-Kifla, kteří všichni jsou z nejlepších!   
38:49   Toto je připomenutí; a bohabojní vskutku překrásné místo pobytu budou míti,   
38:50   zahrady Edenu s branami pro ně vždy otevřenými,   
38:51   v nich odpočívajíce budou si žádat ovoce hojnost i pití   
38:52   a u nich budou dívky se zraky sklopenými stejného věku s nimi.   
38:53   Hle, toto je ono, co vám bylo slíbeno pro den zúčtování!   
38:54   A toto zajisté je Náš příděl, jenž nebude znát nikdy vyčerpání.   
38:55   Tak bude! Však vzpurným dostane se věru nejhoršího přebývání   
38:56   pekla, v němž hořet budou; hnusné to místo pro odpočívání!   
38:57   Tak bude! A nechť ochutnají nápojů vroucích a hnijících,   
38:58   a jiného podoby stejné i druhů různých!   
38:59   Toto je houf do pekel s vámi se řítící; nebudou zde přivítáni a hořet budou v plameni   
38:60   a řeknou: „Nikoliv! Vám nechť se nedostane přivítání! Vy toto jste nám připravili, a jak hnusné je to přebývání!“ 

38:61   A zvolají: „Pane náš, těm, kdo nám tohle připravili, těm rozmnož trest dvojnásobně v ohni!“   
38:62   Pak zeptají se: „Co se děje, že zde nevidíme lidi, které jsme za špatné pokládali,   
38:63   kteří nám buď pro smích byli či od nichž se zraky naše odvracely?“   
38:64   Toto je věru skutečnost; tak hádat se budou obyvatelé ohně pekelného.   
38:65   Rci: „Já jenom varovatel jsem a není božstva žádného kromě Boha jediného, podmaňujícího,   
38:66   Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, mocného a odpouštějícího!“   
38:67   Rci: „Toto je zvěst nesmírná přece,   
38:68   vy však od ní odvracíte se,   
38:69   a neměl jsem vědomost žádnou o shromáždění nejvyšším, když ve sporu byli v něm.   
38:70   A vnuknuto mi bylo jen, že varovatelem zjevným jsem,   
38:71   když Pán tvůj pravil andělům: „Já smrtelníka z hlíny vytvořím,   
38:72   a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha Svého, padněte na zem klaníce se před ním!“   
38:73   A padli před ním na zem andělé všichni sborem   
38:74   kromě Iblíse, jenž pyšný byl a patřil k nevděčným. I pravil Bůh: „Iblísi, co ti bránilo, abys padl před tím, co rukama vlastníma stvořil jsem?   
38:75   Jsi pyšný tak, či patříš snad ke vznešeným?“   
38:76   Odpověděl: „Já lepší jsem než on, mne z ohně jsi stvořil, zatímco jeho jen z hlíny.“   
38:77   I zvolal Bůh: „Odejdi odsud, jsi zlořečený!   
38:78   A nechť na tobě prokletí mé až do dne soudného lpí!“   
38:79   Pravil Iblís: „Pane můj, dej mi odklad až do dne, kdy budou vzkříšeni!“   
38:80   Odpověděl: „Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo 

38:81   až do dne času stanoveného!“   
38:82   Pravil Iblís: „Při moci Tvé, já všechny je uvedu v bloudění   
38:83   kromě těch z nich, kdož Tvoji služebníci jsou upřímní!   
38:84   I pravil Bůh: „Při pravdě, a já pravdu dím:   
38:85   já tebou a všemi těmi, kdož následovat tě budou, peklo naplním!“   
38:86   Rci: „Nežádám od vás za to odměnu žádnou a nejsem z těch, kdož na sebe si berou, co nepřísluší jim.   
38:87   A není toto než připomenutí pro lidstvo veškeré   
38:88   a dozvíte se zprávu o tom po době nějaké.“ 

 

Kontakt