Súra 079. Vytrhující

79:1   Při silou vytrhujících,   
79:2   při čile prohánějících,   
79:3   při plavně se nesoucích,   
79:4   při usilovně se předbíhajících,   
79:5   při rozkazy uspořádávajících!   
79:6   V den, kdy rozezní se znějící   
79:7   a přijde po ní následující,   
79:8   v ten den se všechna srdce rozbuší   
79:9   a zraky jejich se hanbou zkruší!   
79:10   Říkají: „Což vskutku budeme vráceni v stav původní,   
79:11   až staneme se kostmi zpráchnivělými?“   
79:12   A připojí: „To věru návrat byl by záhubný!“   
79:13   A ozve se jen zvuk jediný,   
79:14   a hle, octnou se bdící na zemi!   
79:15   Zdaž donesla se ti o Mojžíšovi zpráva,   
79:16   když Pán jeho naň zavolal v údolí posvátném Tuwá:   
79:17   „K Faraónovi se vydej, neb on věru zpupným se projevil,   
79:18   a rci mu: „Což se nepatří, aby ses očistil   
79:19   a já abych tě dovedl k Pánu tvému a ty se Ho bál?“   
79:20   A znamení největší mu ukázal, 

79:21   však ten za lež je prohlásil a neposlušný byl,   
79:22   pak zády se otočil a pryč pospíšil   
79:23   a lidi své si shromáždil a pak prohlásil:   
79:24   „Já vaším pánem jsem nejvyšším!“   
79:25   A učinil jej Bůh na onom i tomto světě trestem varovným,   
79:26   a pro toho, kdo naplněn je bázní, to věru bude poučením!   
79:27   Jste obtížnější pro stvoření vy, anebo nebe? On je vystavěl,   
79:28   v klenbu je vyzvedl a vhodně vyrovnal,   
79:29   temnotou noc jeho zahalil a jasu dennímu z něho vzejít dal   
79:30   a zemi posléze rozprostřel,   
79:31   a aby voda i pastviny na ní vzešly, způsobil   
79:32   a také hory tam zakotvil,   
79:33   aby užitek v tom pro vás i vaše stáda byl.   
79:34   A až nadejde ten převrat nesmírný   
79:35   v den, kdy člověk si vzpomene na všechno své snažení,   
79:36   tehdy předvedeno bude peklo tomu, kdo uvidí.   
79:37   Ti, kdož vzpurní byli   
79:38   a život pozemský si oblíbili,   
79:39   těm věru peklo za útulek připravili.   
79:40   Však ten, jenž postavení Pána svého se bál a duši svou před vášní spasil, 

79:41   ten věru v zahradě rajské svůj bude mít azyl.   
79:42   Budou se tě na Hodinu, a kdy má nastat, ptát;   
79:43   proč ty máš se vlastně o ní zmiňovat?   
79:44   Vždyť Pánu tvému patří lhůta její konečná!   
79:45   Ty jen varovatelem jsi toho, jenž obavu z ní má.   
79:46   A v den, kdy spatří ji, bude se jim zdát, jako by v hrobech svých víc než večer či jitro nestrávili.