Svatý Radim (Gaudencius)

Žil v 10. - 11. století. Byl nejmladším bratrem svatého Vojtěcha. Jeho matkou ale nebyla Střezislava, první manželka knížete Slavníka, byla to jiná žena, jejíž jméno není známo. Když se Vojtěch stal pražským biskupem, vzal Radima k sobě a pečoval o jeho vzdělání. Od té doby byl Radim Vojtěchovým nerozlučným průvodcem. Odešel s ním roku 988 do Říma s úmyslem putovat dále do Svaté země. V Římě oba navštívili císařovnu - vdovu Theofano - která jim dala tolik stříbra, kolik Radim unesl. Vojtěch však změnil plán, stříbro rozdal chudým a stal se spolu s Radimem mnichem v klášteře sv. Bonifáce a Alexia na Aventině. Radim zde přijal jméno Gaudencius. Po čase se oba bratři vrátili do Prahy a Vojtěch zde založil roku 993 břevnovský klášter. Roku 994 putovali znovu do Řím a odtud do Polska a k pohanským Prusům. Barbarští Prusové Vojtěcha zavraždili. Radim byl svědkem Vojtěchovy mučednické smrti a sám byl Prusy zajat. Po svém propuštění odešel k Boleslavovi Chrabrému a postaral se, aby bylo Vojtěchovo tělo uloženo nejprve v Třemešně a pak ve Hnězdně.
Císař Ota III. i nový papež Silvestr II. byli horlivými ctiteli nového mučedníka sv. Vojtěcha a když v roce 999 přišel Radim znovu do Říma, byl papežem vysvěcen na "arcibiskupa sv. Vojtěcha" ve Hnězdně. Když bylo 11. 11. 1003 umučeno Pět bratří, Radim se postaral o přenesení jejich ostatků a o přípravu jejich kanonizace. Pravděpodobně to byl Radim, kdo měl velký podíl na literárních zprávách o sv. Vojtěchovi i o Pěti bratřích.
Neví se přesně, ve kterém roce Radim zemřel. Podle pozdějších pramenů to bylo 12. října 1006, ale mohlo to být i v roce 1020. Dva polští kronikáři uvádějí, že prý Čechové vtrhli do Polska a dobyli Hnězdna následkem kletby Gaudencia, bratra Vojtěchova. Nemusí to být tak úplně pravda, není ani znám důvod, proč by to Radim udělal, ale svědčí to o úctě a vážnosti, kterou Radim ve své době požíval. Byla mu tím připisována moc svolávat na provinilé spravedlivý trest Boží.
V roce 1039 bylo Radimovo tělo společně s ostatky sv. Vojtěcha a Pěti bratří přeneseno do chrámu svatého Víta, do krypty sv. Kosmy a Damiána.