Svoboda

Svobodu jako pojem i hodnotu popíralo mnoho jednotlivců, skupin a národů. Často byla špatně chápána a překrucována. Faktem zůstává, že žádná společnost nemůže lidem dopřát svobodu v absolutním smyslu toho slova. Vždy musí existovat určitá omezení, jestliže má společnost plnit svou funkci.
Kromě této všeobecné myšlenky islám učí svobodě, chová ji v lásce a zaručuje ji muslimům i nemuslimům. Islámský pojem svoboda lze použít na dobrovolné činnosti člověka v každém období jeho života. Jak jsme už řekli, každý člověk se rodí svobodný a ve stavu fitrah neboli v čistém stavu. Znamená to, že člověk se rodí svobodný od hříchu, podřízenosti, zděděné méněcennosti a překážek způsobených předky. Jeho právo na svobodu je posvátné, pokud on sám úmyslně neporuší zákon Boží nebo neznesvětí práva ostatních.
Jedním z hlavních cílů islámu je osvobození mysli od pověr a nejistot, osvobození duše od hříchu a zkaženosti, vědomí od útlaku a strachu, a dokonce i těla od nepořádků a degenerace.
Postup, který islám používá, aby si člověk tento cíl uvědomil, zahrnuje hluboké rozumové snahy, neustálá duchovní pozorování, závazné mravní zásady, dokonce i dietetická nařízení. Jestliže se člověk tímto postupem v náboženském duchu řídí, nemůže se mu stát, že by nedosáhl konečného cíle - svobody a osvobození.
Nanejvýš vysokou důležitost má v islámu také otázka svobody s přihlédnutím k víře, uctívání Boha a vědomí. Bůh v Koránu praví:
Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí (2:256).
Islám zaujímá toto stanovisko, protože náboženství závisí na víře, vůli a oddanosti. Tato slova by neměla smysl, kdyby byla vynucována silou. Navíc islám předkládá pravdu Boží ve formě možnosti výběru a ponechává na člověku, aby se rozhodl podle sebe. Korán praví:
Pravda přichází od Pána vašeho; kdo chce, ať věří, a kdo chce, ať nevěří! (18:29).
Islámský pojem svobody je článek víry, velebný příkaz Nejvyššího stvořitele. Je vystavěn na dalších základních zásadách. Za prvé, svědomí člověka je podřízeno pouze Bohu, jemuž je každý člověk zodpovědný. Za druhé, každá lidská bytost je za své skutky osobně zodpovědná a ona sama je oprávněna sklízet ovoce své práce. Za třetí, Bůh obdařil člověka zodpovědností rozhodovat o sobě. Za čtvrté, člověk má dostatečné duchovní vedení a rozumové vlastnosti, které mu umožňují dělat zodpovědná a zdravá rozhodnutí. Takový je základ islámského pojmu svoboda a taková je hodnota svobody v islámu. Je to přirozené právo člověka, duchovní a mravní výsada a především náboženská povinnost. V rámci tohoto islámského pojmu není místo pro náboženské pronásledování, třídní konflikt nebo rasové předsudky. Právo jedince na svobodu je tak posvátné jako jeho právo na život; svoboda je ekvivalent samotného života.