Bílé paní v Českých zemích

14.08.2014 23:15
  • Bludov – zjevení bílé paní se pohybuje po chodbách zámku Bludov. Předpokládá se, že se jím spisovatel Franz Grillparzer, který zde pobýval, nechal inspirovat při psaní dramatu die Ahnfrau.
  • Buchlov – místní bílá paní se prý vždy zjeví v tzv. pokoji strašidel, odkud vychází z černě vymalovaného výklenku. Osud má podobný, jako rožmberská kolegyně – je strážkyní hradu a zjevuje se, pokud hrozí nebezpečí. Jde o jednu z bývalých hradních paní, konkrétní jméno ale pověst nezmiňuje.
  • Český Krumlov – bílá paní zvaná Perchta se zjevovala na zámku a v bývalé jezuitské koleji (dnešní hotel Růže v Horní ulici 153). Na zámku se objevovala před významnými událostmi (narození, svatby, úmrtí, přičemž šťastné události ohlašovala bílými rukavicemi a klíči u pasu, nešťastnou pak černými rukavicemi), v jezuitské koleji uspávala malého Petra Voka, pokud nezodpovědné chůvy usnuly.
  • Děvičky – jihomoravský hrad má bílé paní hned dvě, má jít o dcery majitele hradu, které byly za třicetileté války roku 1645 zasypány v tajné chodbě při obléhání generálem Torstensonem. Pověst tvrdí, že chodba končí až v Dolních Věstonicích pod kostelem. Místní obyvatelé prý nevěřili, že zjevení na hradě jsou nadpřirozeného původu, před druhou světovou válkou se na ně vydali s klacky a řetězy, ale nikoho nenašli.
  • Doksy – zjevení ze zámku v Doksech nosí štěstí. Alespoň tomu, kdo ho potká, když o půlnoci bílá paní prochází komnatami. Alžběta, jak se za živa jmenovala, byla chotí Kristiána z Valdštejna. Tato vyhlášená krasavice se utrápila po smrti své dcery utopené v zahradním jezírku.
  • Doudleby nad Orlicí – pokud má někdo v Doudlebách zemřít, táhne se od židovského kostela bílá paní, případně vích slámy nebo bílý pes
  • Jindřichův Hradec – k tomuto prastarému hradu se váže snad nejznámější pověst o bílé paní, která rozdávala na nádvoří hradu jednou ročně sladkou kaši. Bílá paní Markéta byla za svého života manželkou pána z Hradce.
  • Karlštejn – ke hradu Karlštejnu se vztahují dvě pověsti o bílých paních. V první figuruje Blanka z Valois, která prý občas schází do podhradí, kde navštěvuje obyvatele a informuje je o blízkých událostech – o tom, kteří nemocní se uzdraví a kteří zemřou. Lidé se jí proto bojí a raději jí neotevírají. Druhá pověst je obsahově blízká bílým pannám na Týřově, ale základní motiv koresponduje s historickými událostmi: V 16. století žila na hradě sadistická Kateřina Bechyňová, která zavraždila 14 nešťastníků. Bechyňová byla odsouzena k umoření hladem, dva dny po její smrti pak zemřel i soudce. 12 dívek, které zahubila, se zjevuje na Karlštejně v podobě bílých paní. Kdysi se je rozhodlo osvobodit dvanáct vojáků. Podmínkou bylo, že po celý rok nesmějí opustit hrad. To však dodržel jen jejich velitel a zbývajících jedenáct nešťastníků bylo nalezeno s uřezanými hlavami.
  • Libice – podle pověsti byla kněžna Libuše pohřbena na hradu Libice, zjevovala se prý u řeky Cidliny pod hradem jako bílá paní, proměňovala ve zlatou kachnu a ztrácela v rákosí.
  • Loučeň – podle pověsti rozdávala bílá paní loučeňská dětem sladkou kaši. Roku 2010 byla na zámku zavedena nová tradice prohlídek v doprovodu bílé paní.
  • Pernštejn – zjevením na Pernštejně bývala dcera hradního pána, která pomáhala s obranou hradu střelbou z kuše. Protože však na nepřítele nepřestala střílet ani po sjednání míru, otec ji ve vzteku probodl. Její zjevení ohlašovalo nešťastné události. Údajně jí spatřil i jezuita Jan Drachovský roku 1626. Tato bílá paní se přestala zjevovat okamžikem vymření rodu Pernštejnů.
  • Prácheň – prácheňská bílá paní je jen jednou z řady strašidel, které se zde údajně zjevují (např. zlatá sova hlídající poklad, duch pana Půty Švihovského). Není ale příliš oblíbená, komu se zjevila, do roka zemřel.
  • Roštejn – na hradě, který prý na přání hradního pána postavil sám ďábel, se zjevovala Bílá paní rožmberská (Perchta).
  • Rožmberk – na rodovém sídle Rožmberků se Bílá paní Perchta objevovala od 15. století. Zjevení se prý odehrálo naposledy za okupace v nejstarší části hradu – věži Jakobínce – když Němci vyvěšovali vlajku. Němce to vyděsilo natolik, že už se víckrát o vyvěšení vlajky nepokoušeli. Na hradě dodnes existuje pseudogotický pokoj Bílé paní.
  • Stochov – rodiště svatého Václava se týká řada pověstí a zjevení (Svatováclavský dub, studánka Stračka, ohnivý vůz), jedním z nich je i bílá paní. Pověst další detaily neuvádí, jediná historicky význačná ženská postava této oblasti je svatá Ludmila (ta ale se zjevením bílé paní spojována nebývá).
  • Svatošské skály (dříve Heilingovy skály) – ve skalách prý bílá paní zavedla pasačku z Tašvic (dnešní Tašovice) do překrásného zámku, kde jí provedla a ukázala všechny jeho nádherné síně. Když se pasačka vrátila do vsi, našla tu sice starou rodovou lípu před otcovým domem, ale nikoho známého a ani ji – letitou babičku – nikdo nepoznával. Jen starý pastýř si vzpomněl, že před 60 léty se ztratila místní pasačka. Záhadné zjevení vzalo dívce šedesát let ze života.
  • Telč – stejně jako na ostatních rožmberských sídlech se i zde zjevovala Bílá paní Perchta. Roku 1645, kdy město obsadili Švédové a přerušili zvyk rozdávání kaše chudým, se bílá paní švédskému veliteli zjevila a vyděsila ho natolik, že zvyk obnovil. Poslední zjevení bylo popsáno roku 1782. V zámku je pověšen portrét Perchty v životní velikosti.
  • Tolštejn – bílou paní se po smrti stala dívka Svanhilda, kterou si hradní pán vzal jen pro peníze. Hilda ale milovala chudého rytíře a když to pán zjistil, rozhodl se, že ho popraví. To Hilda nemohla připustit, a tak krutého pána a poté i sebe zahubila otráveným vínem. Pověst prý zmiňuje již Balbín. Bílá paní se zjevuje v podobě štíhlé postavy vznášející se na cimbuřím, může ji osvobodit jen člověk, který nikdy nezhřešil. Při kulturní akci roku 2008 vítala bílá paní na Tolštejně návštěvníky máváním z hradeb.
  • Točník – bílá paní zde hlídá poklad ukrytý pod hradem. Podle jedné z pověstí byla vysvobozena Kořínkem z Podmokel, který vykonal pouť do Prahy, kde za ní ve Svatovítském chrámu nechal sloužit mši. Traduje se, že se tohoto zjevení při návštěvě roku 1600 bál i Rudolf II.
  • Týřov – týřovská pověst je trochu netypická – hradní poklad hlídá dvanáct bílých panen, které jsou zakleté (nebo na sebe berou podobu) rybek v hradní studni. Poklad může získat pouze ten, kdo celý rok prožije na hradě. Ti, kteří se o těžký úkol pokusili, ale nevydrželi, skončili s uřezanou hlavou.
  • Valdek – zříceninu v Brdech spojují s bílou paní hned dvě pověsti. Podle první se jmenuje Lída, zjevuje se za jasných nocí a sejme každého, kdo se jí postaví do cesty. Hlídá poklad – zlatý stůl s dvanácti zlatými židlemi. Druhá pověst mluví o dívce Zdeňce, dceři pana Zajíce z Valdeka. Ten onemocněl a vyléčit ho dokázal až tajemný cizinec, do nějž se Zdeňka zamilovala a nakonec s ním i utekla. Otec ale zjistil, že milým jeho dcery je kat, svatbu zakázal a krátce na to zemřel. Zdeňku našli zanedlouho mrtvou v lesích pod hřebenem. Od té doby se zjevovala v tomto místě, ale i na hradě ve výklenku, jako mlha, nebo pod hradbami s rakví dítěte či s mrtvým dítětem v rukou. Radí a pomáhá dobrým lidem, zlé trestá. Dívka se prý nepřestala zjevovat, zaznamenán byl i novodobý případ. Zachránit ji může jedině ryšavý kněz z kláštera Svaté Dobrotivé. V zasypané chodbě hradu, která měla tvar písmene S, prý leží poklady, které může najít jen dítě kněze zvláštním způsobem narozené.
  • Velhartice – Bílou paní se po své smrti stala něžná paní Hradecká z Velhartic. Zemřela při porodu a od třetího dne po své smrti se zjevovala mezi jedenáctou a půlnocí u kolébky své dcery Elišky. Když otec poslal Elišku na výchovu do Hradce, zjevovala se bílá paní u zadní gotické branky. V souladu s historickými záznamy má něžná bílá paní nejblíže ke Kateřině, dceři Jana z Velhartic, která se roku 1391 provdala za Jana staršího z Hradce.
  • Velké Losiny – Bílá paní se prý zjevovala i zde. Inspirovala spisovatele Franze Grillparzera, který zde pobýval v letech 1812-1813 při psaní dramatu die Ahnfrau (Pramáti) roku 1816. Olejomalbu Bílé paní najdete v Grillparzerově pokoji v druhém patře.

 

Kontakt