O duchovnu

02.07.2018 23:49
  Poslední rozhovor novináře Johna Smithe s Nikoly Tesly údajně zrealizovaný v roce 1899 (Uvedené datum ze zdroje článku neodpovídá skutečnosti...
05.05.2018 17:02
  A těžko se mi věří divným článkům, které 21.3.2018 na několika serverech citovaly jen jeden výzkum říkající, že mladým Čechům je cizí...
05.11.2017 00:08
  Pokud skutečně stvoříme umělou inteligenci, vyhubí nás. Nedělejme to, apeluje znovu a důrazně jeden z nejuznávanějších vědců současnosti...
03.06.2017 14:37
  Více než šedesátka intelektuálů a demokratických aktivistů přijala Pražskou výzvu za obnovu demokracie. Mezi těmi, kteří...
02.04.2017 22:24
  neuspokojivé odpovědi vědy   Jsme v době hektického rozvoje vědy, která se snaží objasnit vše, co na této zemi zakoušíme. Přesto si...
03.12.2016 21:40
  1. Osud, daimón, vnitřní povolání... Myslím, že problém je hlavně v tom, co si pod těmi slovy představujeme. Pokud si kdykoliv v průběhu...
14.08.2016 15:09
  Když začínáme s meditací Diamantové cesty, děje se něco legračního. Často začínáme praktikovat s očima dokořán a hlubokou inspirací. Konečně...
01.05.2016 07:38
  Matouš 10,28 - Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. V 10...
23.01.2016 23:10
  Lékař Jan Hnízdil je v každém případě osobností s dost netypickými názory a za to si ho řada lidí váží. Snaží se o celostní léčbu pacientů,...
29.11.2015 23:16
  Co vlastně je ono Kristovo „Boží království“, které „není z tohoto světa“, ale do něhož jako křesťané toužíme dospět a pro které už tady a teď...
22.11.2015 18:55
  Inspirován zářijovým projevem papeže Františka před americkým Kongresem napsal držitel Templetonovy ceny Tomáš Halík pro LN esej jako...
18.10.2015 08:22
  „Proč dobrý Bůh dopouští zlo ve světě?“ – Tuto někdy vyzývavě, někdy zoufale znějící a stále se mezi lidmi opakující otázku lze sdílet dvěma...
20.09.2015 21:12
Sodoma a Gomora byla dvě města, která byla zničena ohněm z nebe (sodoma..verš). Bible uvádí, že byla zničena a stala se příkladem „věčného ohně“....
28.08.2015 22:54
Prolog Vznešenému muži, panu Emerichovi, kardinálovi jáhnu a kancléři římské církve, opat Bernard, řečený z Clairvaux: aby Pánu žil a v Pánu...
10.08.2015 20:44
V souladu s Buddhovým učením má Thaje Dordže, Jeho Svatost 17. Gjalwa Karmapa, představu míru. Míru ve světě. Míru v myslích lidí. Karmapa má...
09.08.2015 23:49
Tradiční hodnoty v buddhismu jsou nemateriální, například soucit, nenásilí a štědrost. Musíme se tedy vzdát materiálního bohatství, abychom byli...
11.07.2015 10:39
Miloš Matula je známým spisovatelem, lektorem, koučem a cestovatelem. Napsal a vydal 6 knih. Pořádá cesty po celém světě a nás zajímalo, kam se...
20.06.2015 10:47
Buddhisté jsou považováni za nejmírumilovnější lidi na světě. Snaží se vyvarovat touze a ignoraci a jejich zásadou číslo jedna je nenásilí nejen...
05.04.2015 09:21
Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz   Konec nebo začátek? První díl se zabývá definicí smrti z...
22.03.2015 11:22
  O tom, že meditace působí blahodárně na lidskou psychiku i organismus, není pochyb – ukázaly to četné studie. Poslední z nich...
Záznamy: 1 - 20 ze 63
1 | 2 | 3 | 4 >>

 

Transcendence (z lat. transcendó, překračuji, přesahuji) označuje skutečnost přesahování, překračování, často ve smyslu jakéhosi nadhledu či větší obecnosti. Opak je imanence.

  • V teologii a ve filosofii může transcendence znamenat všechno to, co přesahuje smyslovou skutečnost. Tak je v křesťanství Bůh transcendentní, protože není součástí světa, ale jeho původcem, který každou skutečnost přesahuje.
  • V matematice transcendentní funkce „přesahuje“ oblast algebraických funkcí, kterou lze vyjádřit polynomem. Podobně transcendentní číslo „přesahuje“ oblast kořenů rovnic s racionálními koeficienty.
  • Transcendentální filosofie Immanuela Kanta opouští oblast zkoumání obsahů vědění a věnuje se jeho obecným podmínkám.
  • Transcendentálie čili „přesažné pojmy“ jsou ve scholastické filosofii označení, která přesahují hranice kategorií – například „jedno“, „dobré“, „pravdivé“, případně i „krásné“ a podobně.

 

 

Spiritualita (z lat. spiritualis, duchovní), česky duchovnost, hebrejsky ruchanijut, znamená životní praxi, způsob vnímání a osobního zacházení s tím, co člověka přesahuje: s Bohem, s božským, s transcendencí. Lze ji též definovat jako rozměr života, „v němž si uvědomujeme Boží přítomnost“. Náboženská spiritualita je vnitřní, osobní stránka zbožnosti a náboženství.

V individualizovaných kulturách se těžiště náboženského života pozvolna přesouvá od kolektivních vnějších projevů, slavností a obřadů, k vnitřnímu duchovnímu životu čili spiritualitě. Individualizované náboženství modlitby a meditace je součástí příslušné kultury a je tudíž poznamenáno jejími charakteristickými znaky. Proto se hovoří o spiritualitě různých dob (např. středověké, barokové, pietistické) a kulturních okruhů (např. spiritualitě východní), ale také o specifické spiritualitě různých církví, řeholních řádů a náboženských společenství.

Z toho lze usoudit, že ani ten nejosobnější duchovní život není zcela soukromý, nýbrž má také svoji společenskou stránku, protože vytváří širší nebo užší společenství, které chce a potřebuje svoji spiritualitu také předávat jako tradici. Vnitřní, duchovní život člověka je podstatnou složkou jeho osoby, a tedy také svrchovaným úkolem každého. Kultury a společnosti, které spiritualitě přikládaly větší význam a dosahovaly v ní také lepší úrovně než moderní společnosti konzumu, dobře věděly, že může snadno sklouznout do neplodných nebo dokonce nebezpečných poloh, jako je fanatismus nebo úzkostnost, vnitřní prázdnota nebo beznaděje. Poskytovaly a nabízely proto různé formy osvědčených zkušeností, osobního vedení, výcviku nebo „cesty“ (tao) a doporučovaly různé praktiky, které mohly jednotlivcům tento obtížný úkol usnadnit.

Význam spirituality zdůraznila v nedávné době řada psychologických škol. I u nás je známá logoterapie Viktora Frankla, knihy M. Scott Pecka, C. S. Lewise, Thomase Mertona nebo Anselma Grüna. Na druhé straně se „spiritualita“ stává často módním artiklem a nabízí jako prostředek k dosažení vnitřní rovnováhy, k načerpání energie nebo dokonce k posílení zdraví. To všechno mohou být vedlejší účinky skutečné spirituality, v níž ale jde o jiné věci, například o hledání smyslu, o vyrovnání se sebou samým, s druhými a se světem. Pravá spiritualita je také svrchovaně osobní úkol a nedá se kupovat a prodávat jako služba.

 

Kontakt