Egyptské svědectví o „konci světa“

01.07.2014 23:22

Na západním břehu starověkých Théb našli italští archeologové pohřebiště obětí epidemie ze 3. století, kterou tehdejší lidé považovali za počátek konce světa.

Při průzkumu thébského rozlehlého Harwova pohřebního komplexu narazili italští archeologové z Missione Archeologica Italiana a Luxor pod vedením Francesca Tiradrittiho na lidské ostatky překryté mohutnou vrstvou vápna. Odhalili také tři pece, v kterých se vápno vyrábělo pálením vápence a rovněž velké ohniště, na němž byla spalována lidská těla. Nalezená keramika umožnila datovat lidské ostatky do 3. století našeho letopočtu. Z té doby známe jen jednu událost, která si vyžádala tak drastická opatření, jako je masové pálení mrtvol a zasypávání hromadných hrobů vápnem. Je jí tzv. Cypriánův mor. Epidemie zachvátila antický svět mezi roky 250 až 271, a když nabrala na síle, šplhaly počty obětí děsivě vysoko. Podle historických pramenů umíralo v některých obdobích jen v Římě na mor asi 5000 lidí denně. Cypriánovu moru podlehli i dva římští císaři. V roce 251 na něj zemřel Hostilianus a v roce 270 Claudius II. Gothicus. 

„Cypriánův mor vážně oslabil Římské impérium a urychlil jeho pád,“ píše Tiradritti ve studii Of kilns and corpses: Theban plague victims vydané v časopise Egyptian Archaelogy.
Jméno dostala epidemie po svatém Cypriánovi, biskupovi z Kartága, který popsal příznaky choroby v latinském spisu De mortalitate následovně: „Střeva lidem ochabla a síla jim unikala z těla. Oheň jim pronikal z morku kostí až do úst. Útrobami jim zmítalo neustálé zvracení. Oči se zalévaly krví. V některých případech lidem odpadla chodidla či jiné části končetin v důsledku těžkého zhnisání.“
Nelze se divit, že Cyprián viděl v epidemii předzvěst konce světa.
„Království boží, milovaní bratři, je na dosah ruky, radostné věčné spasení, nekonečné štěstí a návrat kdysi ztraceného ráje se blíží s tím, jak svět spěje ke svému konci,“ píše kartaginský biskup. 

Pohřební komplex si původně nechal zbudovat faraónův majordomus Harwa v 7. století před naším letopočtem. Po Harwově smrti se v jednom z největších thébských komplexů pohřbívalo dál a svou hrobku si tu nechal postavit i Harwův nástupce Akhimenru. Po roce 250 se tu likvidovaly následky epidemie Cypriánova moru. Ve třech pecích se pálil vápenec na vápno, kterým se zasypávaly mrtvoly. Našly se i nádoby na vodu, které se používaly k hašení vápna. Ohně ve vápenných pecích a stejně tak hranice pro spalování mrtvol živili tehdejší hrobníci celkem bez skrupulí dřevem z rakví ze starších pohřbů. Z celého naleziště, které Tiradrittiho tým odkrýval od roku 1997 do roku 2012, je zřejmá obrovská krize, jíž tehdy Théby i celý Egypt procházely. Archeologové nenarazili na jediný náznak pohřebních rituálů. 

„Našli jsme jen zbytky spálených těl nebo těla zasypaní vápnem. Museli se jich zbavit co nejrychleji,“ píše Tiradritti ve studii. Nález četných olejových lamp svědčí o tom, že se oběti moru likvidovaly nepřetržitě ve dne i v noci.
Když v roce 271 epidemie konečně ustoupila, obyvatelé Théb se k pohřbívání v Harwově komplexu nevrátili. Neblahá pověst dlouho chránila místo dokonce i před vykradači hrobů. Ti se sem odvážili až v 19. století.  

Vědcům stále není jasné, jaká choroba epidemii vyvolala. Nemusel to být nutně mor. Mohlo jít o neštovice nebo spalničky. Jasněji by mohly udělat v této otázce genetické analýzy zaměřené na odhalení dědičné informace podezřelých virů či bakterií. Tiradrittiho týmu se ale zatím nepodařilo z ostatků žádnou dědičnou informaci izolovat. Italský archeolog se v tomto ohledu netají skepsí. 

„V klimatu, jaké vládne v Egyptě, je dědičná informace totálně rozložená,“ říká. 

 

Zdroj: Live Science, Wikipedia - Plague of Cyprian, Wikipedia - Svatý Cyprián  

Autor:  Jaroslav Petr

 

Kontakt