Hadísy o etice a chování v rodině i ve společnosti

21.04.2014 11:15
- 60 -


Anás (NBS) vyprávěl, že slyšel, jak Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Slyšte a buďte poslušní, i kdyby byl vládcem nad vámi ustanoven habešský otrok s hlavou jako rozinka, jestliže plní ustanovení Vznešeného Boha.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
1. Hadís nabádá všechny muslimy, aby poslouchali vládce bez ohledu na jeho původ či vzhled, pokud je dobrým muslimem, protože islám byl seslán všem lidem světa.
2. Muslimové mají dávat přednost tomu, kdo následuje „správnou cestu“ a měli by mu být oddáni.
 


- 61 -


Od Ibn Umara (NBS) který slyšel jak Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Každý z vás je pastýř a každý z vás má odpovědnost za své stádo. Vládce je pastýř, odpovědný za své stádo. Muž je pastýřem své rodiny, odpovědným za své stádo, a žena je pastýřka, odpovědná v domě svého manžela. Sluha je pastýřem majetku svého pána, odpovědným za své stádo, a muž je také pastýřem majetku svého otce, odpovědným za své stádo. A tak je každý z vás odpovědným pastýřem.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
3. Tento hadís ukazuje jak Bůh rozdělil mezi muslimy jejich povinnosti. Každý z muslimům nese díl odpovědnosti za jiného muslima (vládce za svůj lid, muž za rodinu, žena za dům svého manžela, sluha za majetek svého pána atd.).
4. Muslimové by si měli být vědomi svých povinností v rámci muslimské společnosti a své rodiny a neměli by je opomíjet.
 


- 62 -


Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM), jak říká:
 

„Nejlepšími věřícími ve víře jsou ti, kteří mají nejlepší chování, a nejlepší z vás jsou ti, kdo se dobře chovají ke svým manželkám.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
5. Tento hadís hovoří o tom, jaké postavení má dobré chování v islámu.
6. Tento hadís nabádá muslimy – manžely, aby byli ke svým manželkám laskaví, nikdy jim neubližovali, aby k nim byli shovívaví a snášeli jakékoli chyby, které by mohla žena mít.
 


- 63 -


Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Bůh předurčil člověku jeho podíl na cizoložství. Tomuto osudu nelze uniknout. Cizoložství oka je pohled. Cizoložství jazyka je řeč. Duše si přeje a touží (spáchat takový čin) a bedra ho uskuteční či nikoliv.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
7. Tento hadís je varováním před cizoložstvím a před všemi podměty, které by k němu mohly vést.
 


- 64 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM), jak říká:
 

„Se ženou se uzavírá manželství kvůli čtyřem věcem: pro majetek, pro její schopnosti, pro její krásu a pro její náboženství. Vyberte si tu, která má náboženský charakter. Nechť jsou vaše ruce očištěné prachem.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
8. Tento hadís nabádá muslimské muže, aby si vybrali počestnou manželku, což je považováno za to nejlepší, o co by měl člověk v životě usilovat.
9. Toto jsou výsledky toho, když někdo hledá počestnou ženu: muž si je jistý, že si vybral dobrou manželku, která o něm bude všechno vědět a má záruku, že jeho děti budou dobře vychovány a že jeho manželka bude rozumně utrácet peníze a bude chránit dobré jméno rodiny. Toto jsou základní pilíře šťastné rodiny. Proto je náboženství pokládáno za nejdůležitější kritérium při výběru partnerky.
 


- 65 -

Abdulláh ibn cAmr (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Svět je pouze pochoutka a největší pochoutkou tohoto světa je zbožná žena.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
10. Tento hadís vyzývá muslimy k tomu, aby si vybírali počestné manželky, protože ony jsou důvodem štěstí na tomto světě a pomáhají mužům v uctívání Boha.
11. Jedním z přínosů, který člověk získá, když si vybere dobrou ženu, je to, že získá pocit klidu, co se týče jeho dětí majetku a rodinné pověsti.
 


- 66 -

Podle Uqby ibn Ámira (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Dejte pozor, abyste nevešli do místa, kde žijí ženy.“ Jeden z ansárů řekl: „Posle Boží, a co kdyby to byl mužský příbuzný manžela?“ Odpověděl: „Když vejde příbuzný, je to horší než věčné zatracení.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
12. Islám dbá na to, aby byla zajištěna bezpečnost islámské obce, a zavírá dveře před jakýmkoli zlem.
13. Islám nás učí vyhýbat se cizoložství a všemu, co by k němu mohlo vést.
14. Je zakázáno, aby byli muži, i když jsou to manželovi příbuzní, se ženou o samotě.
 


- 67 -

Podle Džaríra (NBS), který vyprávěl:
 

„Zeptal jsem se Božího Posla (NBŽM) na náhodný pohled (na ženy). Doporučil mi odvrátit zrak.
(podle MUSLIMA)

Poučení:
15. Pokud se člověk neúmyslně podívá na něco, co je zakázané, měl by od toho okamžitě odvrátit zrak.
16. Náhodný a neúmyslný pohled na něco, co je zakázané, není hřích pod podmínkou, že od té věci okamžitě odvrátíme zrak.
 


- 68 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Bůh prokazuje milost také ženě, která vstává v noci a modlí se, a probudí svého manžela za stejným účelem, a pokud manžel odmítne, postříká mu tvář vodou.“
(podle Abú DÁWÚDA)

Poučení:
Hadís nabádá muslimy k tomu, aby spolupracovali pro uctívání Boha a ve zbožných skutcích. Manželské páry jsou nabádány k tomu, aby jeden druhého budil k noční modlitbě a pomohli si čímkoli, co by je mohlo probrat.
 


- 69 -

Podle Ibn Abbáse (NBS), který vyprávěl:
 

„Posel Boží (NBŽM) proklel zženštilé muže a mužatské ženy.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
17. Muži mají zakázáno se chovat jako ženy, co se týče pohybů, mluvy, šatů, ozdob a čehokoli jiného, co je považováno za přirozené.
 


- 70 -

An-Numán ibn Bašír (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽS) řekl:
 

„Věřící jsou ve své vzájemné laskavosti, slitování a soucitu jako jedno tělo. Je-li zasažen jeden orgán, projeví se to na celém těle nespavostí a horečkou.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
18. Tento hadís apeluje na muslimy, aby se vzájemně milovali, byli k sobě laskaví, srdeční, soucítili s druhými, neboť tak mohou muslimové sdílet své pocity štěstí či smutku.
19. Tento hadís vyzdvihuje hodnotu plnění běžných práv mezi muslimy a apeluje na ně, aby byli milosrdní jeden k druhému.
 


- 71 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽS), jak říká:
 

„Když někdo navštíví nemocného nebo bratra ve víře, aby potěšil Boha, oznamovatel zvolá: ‚Budiž šťastný! Nechť jsou tvé kroky požehnány! Budiž odměněn důstojným místem v ráji!‘“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
20. Je dobré navštěvovat nemocné a své bratry muslimy.
 


- 72 -

Aiša (NBS) vyprávěla, že Posel Boží (NBŽS) řekl:
 

„Gabriel na mě tolik naléhal, abych se choval laskavě k sousedovi, až se měl pocit, že mu brzy dá (právo) na dědictví!“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
21. Tento hadís zdůrazňuje povinnosti, které máme vůči vlastním sousedům.
22. Všichni muslimové by měli věnovat co největší pozornost svým sousedům a chovat se k nim laskavě a slušně. Měli by se ze všech sil snažit, aby je uchránili před jakoukoli škodou, která by je mohla postihnout, navštěvovat je, když jsou nemocní, blahopřát jim při šťastných příležitostech a utěšovat je v neštěstí.
 


- 73 -

Abdulláh ibn cAmr (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Kdo není milosrdný k mladým ani nerespektuje staré mezi muslimy, nepatří k nám.“
(podle Abú Dáwúda)

Poučení:
23. Tento hadís nabádá muslimy k soucitu a milosrdenství k mladým lidem a současně k respektování a vážení si starých lidí.
24. Islám a učení Proroka nabádá k toleranci mezi jednotlivými generacemi a nikoli ke tvrdosti k mládeži.
 


- 74 -

Abú ad-Darda´ (NBS) vyprávěl, že Boží Posel (NBŽM) řekl:
 

„Nejtěžší věcí, která bude položena na váhu věřícího člověka v den Posledního soudu, budou dobré mravy. Bůh nenávidí neslušnosti a vulgárnosti.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
25. Dobré mravy spolu s dobrou vírou vedou k úspěchu v životě příštím.
26. Bůh si oškliví neslušné a vulgární lidi, kteří tak nedosáhnou úspěchu v životě na tomto ani na Onom světě.
 


- 75 -

Abú Umáma (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Kdo zneužije práva jiného muslima křivou přísahou, Bůh pro něho učiní oheň pekelný nevyhnutelným a Ráj mu bude zakázán.“ Jeden člověk se zeptal: „Posle Boží, i kdyby šlo o bezvýznamnou věc?“ Odpověděl: „Ano, i kdyby šlo o větvičku ze stromu arak.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
27. Tento hadís varuje každého muslima, který by nespravedlivě využil práva druhých.
28. Každý věřící by měl rychle projevit lítost a uskutečnit to, na co má druhý člověk právo.
29. Je zakázáno zneužívat práva druhých, i kdyby bylo sebemenší.
 


- 76 -

Abdulláh ibn ´Amr ibn al-´Ás (NBS) řekl:
 

Jeden člověk se zeptal Posla Božího (NBŽM), kdo z muslimů je nejlepší. K tomu (Prorok (NBŽM)) poznamenal: „Ten, od jehož ruky a jazyka nehrozí muslimům nebezpečí.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
30. Tento hadís zakazuje škodit lidem jazykem i skutky.
31. Jazyk nebo ruka mohou být nebezpečnými nástroji, pokud jsou použity v rozporu s Božími přikázáními.
32. Dobrota v islámu se měří podle toho, kolik dobrých skutků člověk vykoná.
 


- 77 -

Abú Dharr (NBS) vyprávěl, že Prorok Boží (NBŽS) vyslovil, co pravil Bůh, Vznešený a Slavný:
 

„Moji služebníci, učinil jsem utlačování nezákonným pro Sebe i pro vás, neutlačujte tedy jeden druhého. Moji služebníci, všichni můžete chybovat kromě těch, které vedu správnou cestou, hledejte tedy Mé správné vedení, abych vás mohl vést správnou cestou.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
33. Utlačování je jedním z nejvážnějších hříchů, který je přísně potrestán v den Posledního soudu.
34. Člověk by měl prosit Boha o správné vedení.
 


- 78 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Prorok (NBŽM) řekl:
 

„Bůh je nadšen chováním svých služebníků (co se sluší) a nadšení Boha je zasaženo, když vidí člověka páchat (špatné) činy, které jsou nezákonné.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
35. Páchání hříchů vyvolává hněv Boha Všemohoucího.
36. Tento hadís podporuje muslimy, aby nenáviděli páchání odporných činů, které vyvolávají hněv Boha.
 


- 79 -

Abdulláh ibn Busr (NBS) vyprávěl, že se jeden beduín zeptal Posla Božího (NBŽM):
 

„Kdo je nejlepší z lidí?“ Posel Boží (NBŽM) mu dopověděl: „Ten, jehož život je dlouhý a jehož chování je dobré, je nejlepší z lidí!“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
37. Dosažení vysokého věku je chvályhodné, pokud je spojeno s dobrými skutky.
38. Muslimové by měli využít stáří k tomu, aby zvýšili počet svých dobrých skutků.
 


- 80 -

Abú Dharr (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Bojte se Boha, kdekoli jste, a konejte dobré skutky, abyste smyli své předchozí špatné skutky, dobrý skutek smývá špatný, a chovejte se k lidem slušně.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
39. Muslim by se měl obávat Boha ve všech záležitostech, ať o nich jen přemýšlí či je koná, neboť Bůh ho vždy vidí.
40. Člověk by měl vždy usilovat o konání dobrých skutků kvůli Bohu, aby mu mohly být prominuty jeho hříchy.
41. Dobrým chováním může muslim dosáhnout vysokého postavení jak v tomto životě, tak i na Onom světě.
42. Dobrá mysl, napravování křivd, konání dobrého a jednání s lidmi tak, jak by člověk sám chtěl, aby s ním bylo jednáno, patří k dobrým mravům.
 


- 81 -

Podle Á´iši (NBS), která vyprávěla, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Pouta příbuzenských vztahů závisí na rčení Trůnu: Kdo uchovává dobré vztahy se mnou, Bůh s ním bude uchovávat pevná pouta, kdo však se mnou přetrhá vztahy, Bůh přetrhá pouta s ním.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
43. Muslimové by měli udržovat dobré vztahy se svými příbuznými a neměli by je ignorovat nebo se jich stranit.
44. Tento hadís nabádá muslimy, aby udržovali dobré vztahy se svými příbuznými, i kdyby s nimi jejich příbuzní nejednali stejně.
 


- 82 -

Podle Abú Ajjúba al-Ansárího (NBS), který vyprávěl, že Boží Posel (NBŽM) řekl:
 

„Není zákonem dovoleno zpřetrhat vztahy se svým muslimským bratrem déle než tři noci. Mohou se potkat, přičemž jeden se otočí na jednu stranu a druhý na druhou, ale lepší z těch dvou je ten, který první pozdraví.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
45. Tento hadís varuje před přetrháváním vztahů mezi muslimy.
46. Je zakázáno, aby se muslimové vyhýbali jeden druhému déle než tři dny. Tato doba je dost dlouhá na to, aby se záležitost přehodnotila a aby se zapomnělo na nepřátelství.
47. Varování před opuštěním nějakého muslima se nevztahuje na případ člověka, který zavádí novoty do náboženství nebo který bezstarostně hřeší.
 


- 83 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Boží Posel (NBŽM) dostal tuto otázku
 

„Co v prvé řadě umožňuje člověku cestu do Ráje?“ Odpověděl: „Strach z Boha a dobré mravy.“ Pak se ho zeptal: „Kvůli čemu jde člověk v prvé řadě do pekla?“ Odpověděl: „Kvůli ústům a pohlavním orgánům.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
48. Zbožnost a dobré mravy jsou doporučovány, zatímco nedostatek víry, lež a cizoložství je nenáviděno.
49. Tento hadís spojuje zbožnost s dobrými mravy, protože zbožnost je rys, který by měl být dodržován ve vztahu člověka k Bohu, zatímco dobré mravy jsou rys, který by měl být dodržován ve vztahu člověka k ostatním lidem.
50. Ústa člověka jsou zodpovědná za hříchy, jako je nedostatek víry, pomlouvání, roznášení klepů a falešné obviňování, zatímco genitálie jsou zodpovědné za hříchy, jako je cizoložství. Oboje vedou ke hříchům, které jsou trestány pekelným ohněm.
 


- 84 -

Podle … , že Prorok Boží (NBŽM) řekl:
 

„Pravda vede ke zbožnosti a zbožnost vede do Ráje. Člověk stále mluví pravdu, až stane poblíž Boha jako pravdomluvný muž. Lež vede k neřesti a neřest vede do Pekla. Člověk, který neustále lže, je v očích Božích zaznamenán jako lhář.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
51. Tento hadís nabádá k pravdomluvnosti, neboť pravdomluvnost vede ke všem ctnostem.
52. Je varováním před lhaním, neboť lež je příčinou všech špatností.
53. Odměna nebo trest záleží na skutcích každého člověka. Odměna za pravdomluvnost je Ráj a trestem za lhaní je Peklo.
 


- 85 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Dávejte si pozor na závist, neboť spaluje dobré vlastnosti, stejně jako oheň palivo.“
(podle Abú DÁWÚDA)

Poučení:
54. Tento hadís varuje před závistí, ať je zaměřena na náboženský či světský cíl.
55. Závist je odporný čin, který je muslimům zakázán.
56. Závist ruší dobré skutky, jako oheň spaluje suché rostliny.
 


- 86 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Vyvarujte se podezření, neboť podezření je to nejhorší z falešných pověstí. Nehledejte na druhém chyby, nešpehujte jeden druhého a nedychtěte po tom, o čem básní jiní. Nežárlete na sebe a neživte nepřátelství vůči jiným. Nepřetrhávejte mezi sebou pouta. Buďte si bratry a buďte služebníky Božími.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
57. Čest každého muslima by měla být zachována a respektována. Nikdo by ho neměl pomlouvat ani špehovat.
58. Je zakázáno špehovat muslimy a odhalovat jejich chyby, neboť to nakonec vede k velké zkaženosti.
 


- 87 -

Mucádh ibn Anas (NBS) vyprávěl, že Prorok Boží (NBŽM) řekl:
 

„Člověk, který potlačí zlost, přestože má tu moc, aby dal volný průběh své zlosti, bude povolán Bohem vznešeným před všechna stvoření v Den zmrtvýchvstání a bude si moci vybrat pannu s jasnýma očima, kterou bude chtít.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
59. Člověk by měl ovládat svůj hněv.
60. Odpuštění druhým, přestože se člověk může pomstít, přináší velkou odměnu.
61. Síla a odhodlání se projeví, když se člověk ovládá v pobuřujících a nepříjemných situacích.
 


- 88 -

Šaddád ibn Aus (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Chytrý člověk je ten, který zúčtovává sám se sebou (a přestane páchat hříchy) a dělá šlechetné činy, aby mu byly k užitku po smrti. Slabý člověk je ten, který se podřídí pokušením a svým tužbám a chce, aby mu Bůh splnil jeho marnivá přání.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
62. Chytrý člověk je ten, který zúčtuje sám se sebou a dělá šlechetné činy, aby mu byly k užitku po smrti.
63. Slabý člověk je ten, který v životě na nic nedbá, nekoná žádné dobré činy a ještě chce, aby mu Bůh splnil jeho marnivá přání.
64. Člověk by se měl vždy kontrolovat, potlačovat své touhy, plnit všechny náboženské povinnosti, nespoléhat se na svá vlastní přání, protože Bůh odměňuje lidi za jejich činy a ne za jejich přání.
 


- 89 -

Umar ibn al-Chattáb (NBS) vyprávěl: Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Hodnota činu závisí na úmyslu, který se za ním skrývá. Člověk bude odměněn pouze za to, co měl v úmyslu. Emigrace toho, kdo emigroval kvůli Bohu a Jeho Poslu (NBŽM), je kvůli Bohu a Jeho Poslu (NBŽM). Emigrace toho, kdo emigroval kvůli získání pozemských statků, nebo aby se oženil s nějakou ženou, je kvůli tomu, kvůli čemu emigroval.“
(všichni se na něm shodují)

Poučení:
65. Úmysl se může lišit v tom, co říkáme a co činíme.
66. To, jestli Bůh přijme nějaký čin, závisí na úmyslu člověka, který ho vykonal.
67. Muslimové jsou vždy odměněni za dobré úmysly.
 


- 90 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Boží Posel (NBŽM) řekl:
 

„Dívej se na ty, kdo stojí níže než ty, a nedívej se na ty, kdo jsou výše, neboť tito lidé ti znemožní lépe ocenit laskavost prokazovanou Bohem. Nedovolí ti to nevšímat si laskavosti, kterou ti prokazuje Bůh.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
68. Každý muslim by se měl zamyslet nad situací těch, kdo jsou na tom hůře než on, co se světských statků týká, a měl by se snažit vyrovnat se těm, kdo jsou lepší než on v náboženských znalostech a uctívání Boha.
69. Pokud bychom se dívali na ty, kdo mají více světských statků, nebudeme spokojeni s tím, čím obdařil Bůh nás. Pokud se člověk dívá na ty, kdo jsou na tom hůře než on, co se světských statků týká, uvědomí si ohromný rozsah Boží laskavosti vůči sobě, a pokud se člověk dívá na ty, kdo jsou lepší než on v uctívání Boha, bude povzbuzen k tomu, aby konal jako oni.
 


- 91 -

Podle Abú Sacída a Abú Hurajry (NBS), kteří vyprávěli, že slyšeli Proroka (NBŽM), jak říká:
 

„Věřícího člověka nikdy nepostihnou nepříjemnosti, těžkosti, nemoc, žal nebo pouhá starost, aniž by tím nebyly odčiněny jeho hříchy.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
1. Nemoci a těžkosti, kterým muslim čelí svou trpělivostí, odčiní jeho hříchy.
 


- 92 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Každý muslim, ať muž, či žena, podstupuje neustále zkoušku ohledně svého života, majetku a potomků, až dokud nestane tváří v tvář Bohu Vznešenému ve stavu, kdy již jsou všechny jeho nebo její hříchu odčiněny.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
70. Trpělivost při překonávání různých zkoušek smývá hříchy.
71. Lidé, kteří jsou nejčastěji vystaveni těžkým zkouškám, jsou proroci, potom zbožní lidé, pak ti lepší, kteří následují.
 


- 93 -

Ibn Abbás (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Jsou dvě požehnání, která mohou lidé ztratit: Je to zdraví a volný čas (pro konání dobra).“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
72. Každý muslim by měl co nejlépe využít svého zdraví a volného času, aby se přiblížil Bohu tím, že bude provádět různé formy zbožnosti a správné činy.
73. Islám věnuje velkou pozornost tomu, abychom využívali čas a uchovávali si fyzické zdraví, neboť mnozí lidé si neváží tohoto požehnání a tak ztrácejí čas a své schopnosti na zbytečnosti.
 


- 94 -

Al-Hasan ibn Ali (NBS) vyprávěl, že si zapamatoval tato slova od Posla Božího (NBŽM):
 

„Nedělejte to, o čem pochybujete, a držte se toho, o čem nelze pochybovat, neboť pravda přináší pokoj mysli a lež znamená pochybnost.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
74. Lidé by se měli vyhnout pochybným věcem a dělat jen to, co je zcela jasně zákonné. Kdo se vyhýbá pochybným věcem, zachovává si dobrou víru a čest.
75. Pravdivost přináší klid, pokoj, odhodlání, sebedůvěru a důvěryhodnost. Na druhé straně lež přináší pochyby, váhavost, strach, podřízenost a nedůvěryhodnost.
 


- 95 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Dvě slova jsou lehká na jazyku, ale těžká na vahách, a jsou drahá Milosrdnému: „Sláva Bohu“ a „Chvála Bohu“. Sláva budiž Bohu, Nejvznešenějšímu.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
76. Doporučuje se pronášet jméno Boží, čímž se smazávají hříchy a na váhu věřícího jsou přidány dobré skutky.
77. Tyto výroky (zmíněné Prorokem) jsou pro muslima lepší, protože je díky nim stále ve styku s Bohem a chrání ho před našeptáváním ďábla a neslušnými řečmi.
 


- 96 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) ráno říkával:
 

„Ó, Bože! Díky Tvé laskavosti jsme se dočkali rána, díky Tvé laskavosti se dočkáme večera, díky Tvé laskavosti žijeme a umíráme, k Tobě se navracíme.“ Večer říkával: „Ó, Bože! Díky Tvé laskavosti jsme se dočkali dnešního večera, díky Tobě žijeme, díky Tobě umíráme a k Tobě se navracíme.“
(podle ABÚ DÁWÚDA)

Poučení:
1. Doporučuje se pronášet tato slova ráno i večer. Díky tomu člověk věnuje pozornost svému Pánu.
 


- 97 -

Anás (NBS) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM), jak říká:
 

„Když člověk odchází ze svého domu řekne: „Ve jménu Boha, svěřil jsem se do rukou Božích, není moci ani síly (proti zlu) než u Boha“ (bi-smi-lláhi, tawakkaltu calla-lláhi, lá haula wa lá qúwata illá bi-lláhi), v tom okamžiku mu bude řečeno: „Jsi pod ochranou“ a ďábel se mu zdaleka vyhne.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
78. V tomto hadísu je zmíněna prosba, kterou Prorok pronášel, když odcházel z domu.
79. Tento hadís ukazuje, jak dobré je připomínat si Boha a ukazuje, že člověka chrání od zla.
80. Tento hadís vyzdvihuje, jak dobré je důvěřovat Bohu a spoléhat se na něho při všech činech, a ukazuje, že se tak člověk chrání před zlem.
81. Je vhodné, když muslim pronáší tuto prosbu při odchodu z domu, aby ho pak potkalo dobro.
 


- 98 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM) jak říká:
 

„Když někdo z vás kýchne, měl by říci: „Chvála Bohu!“ jeho bratr nebo druh by mu měl odpovědět: „Nechť je k tobě Bůh milosrdný!“ Potom by měl člověk, který kýchnul, odpovědět: „Nechť tě Bůh vede a ulehčí ti.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
82. Kdo kýchne, měl by říct: „al-hamdu li-lláh!, a kdo ho uslyší, jak kýchnul a chválil Boha, má odpovědět: „jarhamuka-lláh!“. Osoba, která kýchla, mu má odpovědět: „jahdíkum alláh wa juslih bálakum!“
83. Každý muslim by měl na laskavost odpovědět laskavostí a na prosbu (k Bohu) prosbou (k Bohu).
 


- 99 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Kdo ráno a večer stokrát pronese: „Sláva Bohu!“ a Chvála Bohu!“, nebude v Den zmrtvýchvstání překonán nikým s mnohem lepšími skutky, ale jedině tím, kdo řekne to samé nebo řekl ještě více.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
84. Je žádoucí často si připomínat Boha.
85. Je možné tyto výroky říkat kdykoli. Nicméně je zvlášť doporučováno říkat je ráno a večer, takže den začíná i končí zbožným skutkem. Platí to jako vykoupení z menších hříchu, které člověk spáchá ve dne nebo v noci.
 


- 100 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Kdo sedí ve společnosti, která se zabývá ošklivými řečmi, nechť vstane a řekne: „Sláva budiž Tobě, ó Bože, chvála Tobě, doznávám, že není nikoho, kdo by měl být uctíván, kromě Tebe. Prosím Tě o odpuštění a utíkám se k Tobě s pokáním,“ - tomu bude odpuštěno, že se účastnil takového setkání.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
86. Doporučuje se pronášet tato slova, která odčiní hříchy spáchané na takovémto shromáždění.
87. Prorok (NBŽM) nikdy nemluvil neslušně, když se s někým setkal. Nicméně naučil muslimy tato slova, aby mohli získat více dobrých skutků.
 


- 101 -

Hudhajfa (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) pronášel tato slova, když uléhal ke spánku:
 

„V Tvém jménu, Bože umírám a vracím se zpět do života.“ Když vstával, říkal: „Všechna chvála patří Bohu, který nás znovu navrátil do života, po té co nás nechal zemřít. K Němu se navrátíme.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
88. Doporučuje se říkat tato slova, když vstáváme a když jdeme spát, abychom den začínali i končili připomínkou Boha. Přibližuje muslima k Bohu, když vstává a když usíná, a nezapomene tak na svého Pána.
 


- 102 -

Anás (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Nikdo z vás by si neměl přát smrt kvůli jakémukoli neštěstí, které ho potká. Pokud si nemůže pomoci, měl by říct: „Ó Bože, nechej mě žít tak dlouho, dokud je pro mě život lepší, a nechej mě zemřít, jakmile je pro mě lepší smrt.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
89. Každý muslim by měl využít život k tomu, aby vykonal co nejvíce dobrých skutků.
90. Není žádoucí, aby si muslim přál smrt, neboť to může být výraz nespokojenosti s Božím řízením osudu. Kromě toho může ztratit možnost navrátit se k Bohu jako kajícník a žádat Ho o odpuštění.
91. Člověk neví, v čem se skrývá dobro. I kdyby si muslim přál zemřít, měl by pokorně prosit Boha výše zmíněnými slovy, která nás naučil Prorok.
 


- 103 -

Abú Hurajra (NBS) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM), jak říká:
 

„Přísahám při Bohu, hledám odpuštění Boha a obracím se k němu s pokáním sedmdesátkrát denně.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
92. Muslim by neměl přestávat hledat odpuštění u Boha, aby ho Bůh mohl zbavit všech nesnází a utrpení a nečekaně mu poskytnout podporu..
93. Tento hadís obrací pozornost muslimů k tomu, aby hledali odpuštění u Boha, neboť ačkoli byly Proroku, jako nejzbožnějšímu člověku, odpuštěny všechny hříchy, žádal Boha o odpuštění sedmdesátkrát denně, aby učil svůj národ a získal vyšší postavení.
 


- 104 -

Podle cAbbáse, který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Bůh sepsal skutky dobré i zlé.“ A vysvětlil to takto: „Kdo má v úmyslu dobré a neučiní to, tomu to Bůh u sebe zapíše jako vykonaný skutek, a když to měl v úmyslu a učinil to, Bůh mu to zapíše jako deset dobrých skutků. A kdo má v úmyslu něco zlého a neučiní to, tomu to Bůh zapíše jako jeden dobrý skutek, a když to měl v úmyslu a učinil to, připíše mu to Bůh jako jediný zlý skutek.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
94. Muslimové by měli vykonávat dobré skutky, které mají v úmyslu vykonat.
95. Je dobré, když se muslim zřekne vykonat špatný skutek, který zamýšlel. Bůh nemá rád zlo a dává přednost dobrému.
 


- 105 -

Abú Hurajra vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) vyprávěl, že Vznešený Bůh řekl:
 

„Jsou tři, kterým budu protivníkem v Den zmrtvýchvstání: Jeden muž, který Mi dal (své slovo) a potom ho nedodržel, a jeden muž, který svobodného člověka (jako zajatce) prodal a cenu (pro sebe) vzal, a jeden muž, který zaměstnal námezdního dělníka, a potom od něho všechno dostal a nedal mu jeho mzdu.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
96. Hadís ukazuje jak si Bůh váží dodržování slibů a správného chování u muslimů.
97. Muslimové by měli držet slovo dané Bohu, neměli by si brát z toho, co jim nepatří.
 


- 106 -

Abú Umama řekl, že Prorok (NBŽM) řekl:
 

„Bůh Mocný a Vznešený pravil: ‚Mezi těmi, co jsou mi oddaní, mi dělají největší radost ti věřící, kteří neoplývají světskými statky (bohatstvím), ale za to se hojně modlí, oddaně slouží svému Pánovi, pokorně Ho poslouchají, jsou tak nenápadní mezi lidmi, že si na ně ostatní neukazují prstem a pro svou obživu mají jen to nejnutnější a trpělivě to snáší.‘“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
98. Muslimové by neměli dávat přednost hromadění majetku před svou vírou.
99. Bůh dává vždy přednost tomu, kdo je skromný a prostý ve svém životě a oddaný ve své víře.
100. Muslimové by měli být trpěliví a spoléhat se na Boha.
 


- 107 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM), jak říká:
 

„Když někdo navštíví nemocného nebo bratra ve víře s úmyslem zalíbit se Bohu, herold zavolá: „Budiž šťastný! Nechť jsou tvé kroky požehnány! Budiž odměněn místem v ráji!“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
101. Je dobré navštěvovat nemocné a své bratry muslimy.
 


- 108 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že Prorok Boží (NBŽM) řekl:
 

„Je lepší pro kohokoli z vás, když na svých zádech ponese otep dříví a prodá ji, než aby od někoho žebral, ať už mu ten člověk něco dá či odmítne.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
102. Muslimové jsou velmi naléhavě vybízeni k tomu, aby přijali manuální práci, aby si vydělávali na živobytí vlastním přičiněním, i kdyby šlo o velmi prostou práci.
103. Žebrání není oblíbeno, neboť je pro žebráka potupné a uvádí do rozpaků toho, koho žebrák prosí.
104. V islámu je čest člověka hodnocena velmi vysoko, a proto se dává přednost tomu, aby si člověk vydělával prací než žebráním.
 


- 109 -

Al-Miqdam (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Nikdo nejí lepší jídlo než to, které získal svou prací. David, Posel Boží (NBŽM), jedl jen to, co získal svou prací.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
105. Tento hadís poukazuje na cenu práce a řemesel, neboť to bylo zvykem proroků (NBM).
106. Nejlepší živobytí je to, které získáme prací a vynakládáním úsilí.
 


- 110 -

Abdulláh ibn cAbbás (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) uviděl zlatý prsten na ruce muže, stáhl mu ho a odhodil, pak pravil:
 

„Chce-li se někdo z vás vydat směrem k ohni, nechť si to navlékne na ruku.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
107. Muži mají zakázáno nosit zlaté prsteny. Je to považováno za jeden z nezávažnějších hříchů.
 


- 111 -

Hudajfa (NBS) vyprávěl:
 

„Posel Boží (NBŽM) nám zakázal jíst nebo pít ze zlatých nebo stříbrných nádob a nosit hedvábné nebo brokátové šaty nebo na nich sedět.“
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
108. Všechny věci zmíněné v tomto hadísu jsou zakázané.
109. Zlaté nádoby a předměty jako např. hodinky nebo brýle jsou zakázané, protože mohou vést ke zbytečnému přepychu a jsou znakem napodobování nevěřících.
110. Důvodem toho, že bylo mužům zakázáno nosit hedvábné šaty a používat zlaté předměty, není to, že by měly být připraveni o přepych tohoto světa, ale znamená to, že jsou vychováváni k vytrvalosti a mužnému chování. Kromě toho používání takových předmětů může vyvolat nepřátelství chudých.
 


- 112 -

Podle Miqdáda ibn Macdí Kariba (NBS), který vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM), jak říká:
 

„Nikdo neplní žádnou nádobu tak špatně, jako svůj žaludek. Člověku stačí pár kousků, které ho udrží na nohou. Je-li nutné jíst, měl by člověk naplnit třetinu jídlem, třetinu pitím a třetinu nechal na to, aby se mu lehce dýchalo.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
111. Umírněnost je jedním ze základních principů islámu.
112. Islám věnuje velkou pozornost dobré tělesné kondici muslimů.
 


- 113 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl:
 

„Prorok Boží (NBŽM) nikdy nekritizoval jídlo. Když měl chuť ho sníst, snědl ho. Když mu nechutnalo, nechal ho.
(podle al-BUCHÁRÍHO a MUSLIMA)

Poučení:
113. Muslim by neměl hanět žádné jídlo, protože tím ukazuje neúctu vůči Boží milosti.
114. Prorok (NBŽM) nikdy nehaněl žádné jídlo.
 


- 114 -

Podle cAbdulláha ibn cUmara (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Nikdo by neměl jíst ani pít levou rukou, neboť levou rukou jí a pije Satan.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
115. Jíst nebo pít levou rukou se neschvaluje, protože je to zvyk Satana.
116. Podobně jako jedení a pití, i ostatní chvályhodné činy by měly být vykonávány pravou rukou. Naopak každý „nečistý“ čin by se měl vykonávat levou rukou.
117. Islámské učení zahrnuje všechny aspekty lidského chování a jednání.
 


- 115 -

Abú Qatáda (NBS) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (NBŽM), jak říká:
 

„Ten, kdo chce, aby ho Bůh ochránil před pohromou Dne zmrtvýchvstání, by měl buď poskytnout lhůtu dlužníkovi nebo mu prominout (půjčky) za výjimečných okolností.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
118. Člověk by měl být shovívavý ke svému dlužníkovi. Může buď odložit termín splátky, anebo ho dluhu úplně zprostit.
119. Shovívavý věřitel má velké zásluhy a bude štědře odměněn. Pokud zprostí dlužníka dluhu, Bůh ho zprostí jeho hříchů a dovolí mu vstoupit do Ráje.
 


- 116 -

Džábir ibn Abdulláh (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Bůh ukáže svou milost tomu, kdo se chová laskavě, když prodává, kupuje a žádá o splacení dluhů.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
120. Shovívavost je žádoucí při nakupování a prodeji. Kupujícímu i prodávajícímu se doporučuje, aby se snažil uspokojit jeden druhého tím, že se vzdají toho, co by mohlo druhému vadit.
121. Člověk by měl být shovívavý, když žádá o vyplacení splatného dluhu, a doporučuje se vzdát určité části z tohoto dluhu.
 


- 117 -

Podle Abdulláha ibn Masúda (NBS), který řekl:
 

„Posel Boží (NBŽM) proklel toho, kdo přijímá lichvářský úrok, kdo ho platí, kdo ho zaznamenává i kdo při něm vystupuje jako svědek.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
122. Lichva je přísně zakázána. Jestliže ten, kdo vypracuje smlouvu, tak i ten, kdo v ní vystupuje jako svědek, jsou prokleti, pak ten, kdo ji dává a kdo ji přijímá, dosáhnou ještě většího zatracení.
 


- 118 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Když člověk odloží splacení peněz, které mu dluží někdo, kdo se nachází v těžké situaci, nebo mu odpustí, Bůh ho ochrání stínem Svého Trůnu v Den zmrtvýchvstání, kdy nebude jiného stínu kromě Jeho.“
(podle at-TIRMÍDHÍHO)

Poučení:
123. Člověk by měl být shovívavý ke svému dlužníkovi. Může buď datum splátky odložit, anebo dlužníka úplně zbavit dluhu. Druhá z možností je lepší, pokud si to může věřitel dovolit.
124. Tolerantní věřitel má velkou zásluhu a bude štědře odměněn. Pokud dlužníka zbaví dluhu, Bůh ho zbaví jeho hříchů a přijme ho do Ráje.
125. Doporučuje se pomáhat lidem a sledovat jejich zájmy, dále je dovoleno si od někoho a někomu půjčovat peníze nebo jiné věci.
 


- 119 -

Podle Abú Hurajry (NBS), který vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Vítr je od Boha. Někdy přináší Jeho milost a jindy přináší Jeho trest. Když ho (vítr) uvidíte, nespílejte mu, ale proste Boha, abyste z něho (z větru) měli dobro a proste Boha, aby vás ochránil před jeho zlem (větru).
(podle Abú DÁWÚDA)

Poučení:
126. Neschvaluje se, když někdo spílá větru nebo jinému přírodnímu jevu, neboť je poháněn jedině vůlí Boha Všemocného.
127. Doporučuje se modlit k Bohu a žádat Ho o ochranu, když se setkáme s nějakým jevem, který nás děsí.
128. Doporučuje se zmínit prosbu, kterou pronášel Prorok, když vane vítr.
129. K dobrému chování muslima patří to, že nikdy neproklíná nebo nenadává žádnému člověku ani ničemu jinému.
 


- 120 -

Safíja (NBS) vyprávěla podle jedné z manželek Posla Božího (NBŽM), že řekl:
 

„Kdo jde za věštcem a věří mu, toho modlitby nebudou vyslyšeny po čtyřicet dní.“
(podle MUSLIMA)

Poučení:
130. Je zakázáno věřit, že věštci říkají pravdu.
131. Když člověk věří věštcům, ruší se tím jeho předešlé dobré skutky včetně modlitby.
 


- 121 -

Džunduba ibn cAbdallah vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) řekl:
 

„Mezi těmi, kteří byli před vámi, byl jeden muž s bolestí, pro kterou se mnoho trápil. Tu vzal nůž a pořezal se s ním do ruky a krev nepřestala téci až dokud nezemřel. Bůh pravil: „Můj služebník si sám sebe vzal přede Mnou. Já jsem mu odepřel rajskou zahradu.“
(podle al-BUCHÁRÍHO)

Poučení:
132. Muslimům je zakázáno, aby si sami vzali život či ho jinak poškozovali.
133. Člověk, který spáchá sebevraždu nikdy nevstoupí do Ráje.

Kontakt