Nedaleko Stonehenge je největší pravěká struktura Británie

22.06.2020 17:09


Není moc archeologických lokalit, které by se těšily většímu zájmu vědců, než je okolí kamenných kruhů Stonehenge. Že se i tam, kde už dříve hledalo mnoho archeologů, dá najít něco nového, ukázal nový a ne zrovna malý objev.

Část systému desítek jam, vykopaných ve stejném období, jako byl postaven Stonehenge, našli už vědci mapující okolní krajinu v rámci projektu Stonehenge Hidden Landscapes Project. Ti ale ještě nic netušili a domnívali se, že šlo zřejmě o jímky nebo vodní nádrže. Vyzbrojen nejmodernější technologií skutečný rozsah pravěké struktury nyní odhalil tým vědců, který v pondělí zveřejnil výsledky své práce na britském vědeckém serveru se zaměřením na archeologii Internet Archaeology.

Šachet o průměru deset metrů a hloubce pět metrů archeologové z dat radaru schopného proniknout zemským povrchem a dalších nových technologií objevili dvacet a domnívají se, že kolem deseti dalších na objevení ještě čeká. Jámy jsou v krajině rozesety tak, že tvoří kruh kolem takzvaných Durringtonských zdí. Zbytky obvodových zdí pravěkého sídla, objevené mezi lety 2004 a 2006, leží přesně uprostřed kruhu z jam o průměru dva kilometry.

Kruh se nedochoval kompletní, asi 40 % jeho obvodu dnes narušuje moderní zástavba okolních vesnic a zejména městečka Durrington. Už z toho, co se dosud podařilo odkrýt, a zejména pak z velkého průměru kruhu archeologové usuzují, že jde o vůbec největší pravěkou strukturu v celé Velké Británii.

„Rozměry jam a kruhu okolo Durringtonských zdí jsou unikátní. Demonstruje to význam Durringtonských zdí, komplexnost monumentálních struktur v krajině okolo Stonehenge a schopnost i touhu neolitických komunit zaznamenat svou víru a kosmologii způsobem a provedením, jaké by jsme nikdy nečekali,“ cituje The Guardian vedoucího výzkumu Vincenta Gaffneyho z univerzity v Bradfordu.

Uvnitř perimetru se kromě Durringtonských zdí nachází i Woodhenge, rozsáhlý systém kruhových struktur postavených ze dřeva v podobné době jako Stonehenge, objevený v druhé polovině 20. let 19. století. Na severozápadním okraji kruh jam prochází ještě starším pravěkým monumentem Larkhill, jehož vznik vědci datují o 1500 let hlouběji do historie než Durringtonské zdi, Woodhenge i Stonehenge.

„Stonehenge má jasnou spojitost s ročními obdobími a chodem času skrze letní slunovrat. Durringtonské jámy ale nejsou o běhu času, jsou kruhovým ohraničením s kosmologickým významem,“ vylíčil hypotézu o funkci struktury Gaffney. Velký průměr a hloubka jam podle něj naznačuje, že jde o „velký kosmologický vzkaz, který lidé potřebovali vepsat přímo do samotné Země“.

The Guardian vypichuje, že okolí Stonehenge je jednou z archeology nejprozkoumanějších lokalit na celém světě, což novému objevu přidává na senzačnosti a překvapivosti. Vědci už mají dataci do 4500 let vzdálené historie potvrzenou i radiokarbonovou analýzou vzorků z děr.

Kruh se tak přidává k řadě památek v okolí Stonehenge datovaných do doby kamenné. „Neskutečný nový monument“, jak ho popsal Henry Chapman, jeden z archeologů pracujících na výzkumu, podle jiného vědce Richarda Batese „nabízí vhled do minulosti, který ukazuje ještě komplexnější společnost, než jsme si dosud představovali“.

Interpretace nového objevu zůstává otevřena změnám a dalším nápadům. Uvnitř děr se zatím nenašlo nic víc než úlomky pazourků a neidentifikované fragmenty kostí.
 

Kontakt