Princip a účinek

30.11.2013 12:08

Homeopatie je založena přibližně na deseti principech. Mezi nejdůležitější z nich patří:

  • Léčba podobného podobným (similia similibus curentur).
  • Velmi malé dávky, případně až princip nekonečně malého dávkování resp. infinitezimálního ředění.
  • Metody a léčiva se volí podle příznaků bez zkoumání patologických procesů.
  • Účinky přípravků musí být testovány na zdravých lidech, protože na nemocných je nelze rozlišit od projevů nemoci.
  • Léčivo se podává v jednoduchých dávkách a ne složitých směsích.
  • Obvykle se podává v jednorázových dávkách, opakovaně jen vrátí-li se příznaky onemocnění.
  • Potencializace, dynamizace — aktivita účinku se má zvyšovat protřepáváním, nejen rozpouštěním.

Hahneman vycházel z vitalistické teze, že onemocnění je důsledkem narušení životní síly. Homeopatie má životní sílu stimulovat. Podle Thomsona nepůsobí homeopatika fyziologicky, ale využitím synergického jevu, že energie následuje mysl. Případy vyléčení Thomson přisuzuje v 70 až 100 % případů spontánní remisi, účinku soucitu a komunikace s léčitelem a placebo efektu.

Stručný výkladový slovník českých skeptiků uvádí, že homeopatie vysvětluje údajný léčebný účinek tak, že má duchovní povahu, nikoliv fyzikální. Účinnými nemají být přímo molekuly ředěné látky, ale její „otisky“ ve vodě, lihu nebo jiném použitém ředidlu. Dále tvrdí, že pokud by však tyto otisky existovaly, jejich trvání by bylo kvůli klastrové struktuře ředidla v jednotkách nanosekund a jejich efekt by se nepřenášel v dalším čase. A také tvrdí, že diagnostické metody homeopatie nejsou fyzikální ani laboratorní, ale vycházejí z reflexe pocitů a nálad pacienta.

Podle stručného výkladového slovníku českých skeptiků zpočátku byla homeopatie úspěšnější než medicína počátku 19. století, protože pacienty méně poškozovala.

 

Potencování a dynamizace

Homeopatické preparáty se v souladu s principem infinitenzimálního ředění podávají ve velmi zředěném stavu. Ředění se provádí tak, že se použije jeden díl účinné látky a přidá se k určitému množství rozpouštědla. Z takto vzniklého ředěného roztoku se vezme jeden díl a přidá se ke stejnému množství rozpouštědla jako v předchozím kroku a postup se opakuje. Tomuto procesu se říká potencování. Pokud se ředí v poměru 1:100 nazývá se potence centezimální a značí se písmenem CH nebo C. U potencí 1000C a vyšších se používá kvůli stručnosti zápis 1M (10M je 10 000C). Číslo v označení potence pak označuje počet takových ředění, např. u homeopatika o potenci 30CH proběhlo ředění 30×. Kromě potencí centezimálních, se používají i potence decimální (označení D nebo též X), kdy se ředí v poměru 1:10, a méně i potence LM, kdy se ředí v poměru 1:50 000. Při Hahnemanem používané potenci 30CH je překročena Avogadrova konstanta a proto je nepravděpodobné, že by v roztoku zbyla alespoň jedna molekula účinné látky.

Dalším principem výroby homeopatik je dynamizace, což je pravidelné protřepávání během ředění. Například při centezimálním ředění se roztok protřepává stokrát. Tento postup má dodat homeopatiku účinnost, protože se mu má tímto způsobem dodávat energie. Pro lepší účinek má být vhodnější manuální protřepání, kvůli přenosu vědecky dosud neprokázané bioenergie.
 

 

Kontakt