Příprava potravy v přírodě

30.11.2014 10:46

NEJEDLÉ ROSTLINY

Nejste luskoviny, absorbují minerály z půdy a způsobují zažívací potíže. Všechny bílé a žluté bobule jsou jedovaté. Polovina červených bobulí je jedovatých. Tmavě modré a černé bobule jsou ve většině případů jedlé. Mléčná šťáva je známkou toho, že rostlina je jedovatá. Nejezte rostliny, které dráždí pokožku. Druhy s jednotlivými plody na stopce se považují za jedlé. Rostliny rostoucí v mokru, nebo ve vlhké půdě bývají chutné.

Abyste se vyhnuli eventuálním jedovatým rostlinám, nedotýkejte se jakýchkoliv planých, nebo neznámých rostlin které mají:

  • Mléčnou, nebo světlou mízu.
  • Fazole, cibule, nebo semena uvnitř lusků (tobolek).
  • Hořkou nebo mýdlovou chuť.
  • Bodliny, jemné chlupy, nebo trny.
  • Listy jako kopr, mrkev, pastinák, nebo petržel.
  • „Mandlovou“ vůni dřevnatých částí a listů.
  • Obilné klasy s růžovými, červenavými, nebo černými výrůstky.
  • Rostliny s listy ve tvaru trojlístků.

Při jedení trávy může spálit víc energie než dodá a může způsobit žaludeční nevolnost.

Mnoho hodnotných, planě rostoucích rostlin obsahuje vysoké koncentrace šťavelanů, známých jako kyselina šťavelová. Štavelany vytvářejí ve vašich ústech a hrdle ostrý, pálivý pocit a poškozují ledviny. Pečení, pražení, nebo sušení tyto šťavelové krystaly obvykle zničí. Hlíza mečíku (cibulka) je známá jako „indiánský tuřín“, ale můžete je jíst pouze po odstranění šťavelových krystalů pomalým pečením, nebo sušením.

Nejezte houby! Účinky řady nebezpečných hub působících na centrální nervový systém se mohou objevit i po několika dnech a to je již pozdě na odvrácení účinků jedu.

 

JEDLÉ ROSTLINY

Jídlo z vnitřní kůry stromů
Lze připravit z kůry břízy, osiky, topolu, většiny borovic, kluzkého jilmu, topolu amerického, vrby a javoru červeného, je dobrá syrová, vařená, a poslouží na přípravu čaje. Skladujte do zásoby nasušené proužky kůry.

Míza
Velmi výživná je třešeň, javor, osika, bříza, ořech bílý (hikora) pouze s jejich mízou můžete přežít po dobu mnoha týdnů. Pijte jí syrovou: Nařízněte díru do vnitřní kůry a za 24 hodin získáte až 8 litrů mízy. Mízu můžete pít slámkou i ve spaní. Zářez po použití zakolíkujte dřívkem.

Borovice
Hledejte semena a kořeny které jsou bohaté na tuk a proteiny a mějte je první na seznamu rostlin pro přežití.

Všechna semena v šiškách jsou bohatá na tuk a proteiny

Čerstvé jehličí jehličnatých stromů svařte na čaj, má vysoký obsah vitamínu C.

Žaludy, ořechy, pekanové ořechy, kaštany
Ze všech jsou dobrá syrová a pečená jídla. Pokud jsou hořké, vyluhujte (rozemelte je a namočte) kyselinu tříselnou (tanin). Vyvarujte se semen koňského kaštanu.

Koření - Řebříček (listy), Šalvěj (listy), Mateřídouška (listy a květy), Jalovec (bobule), Popenec (celá rostlina), Kmín (plody), Šťovík (listy)
Smažené jídla – Bez černý (květy)
Saláty – Pampeliška (listy), Polníček, Ptačinec (pouze listy), Sedmikráska (listy), Šťovík (listy), Řeřišnice (listy), Čekanka (listy)
Zelenina – Podběl (listy), Chmel (mladé výhonky), Orobinec (květy), Merlík (listy, mladé výhonky) Kopřiva žahavka (listy), Šťovík (listy), Pupava (lůžko květu)
Pomazánky – Plod malin, jahod, borůvek, brusnic, klikvy, dřínu, bezu černého, jeřabin, ptáčnice
Sladkosti – Puškvorec (kořen), Jitrocel (listy)
Čaje – Třezalka (listy a nať), maliny, jahody, borůvky (mladé listí), máta (listy) mateřídouška (celá rostlina), lípový květ, bez černý (květy), heřmánek, řebříček, zeměžluč, lišejník islandský, šípky (plody).

 

Jedlé rostliny mírného pásma

  • Amaranth (Amaranthus retrof/exus a jiné druhy)
  • Maranta třtinová (druhy Sagittaria)
  • Chřest (Asparagus officinalis)
  • !Beechnut! (druhy Fagus)
  • Ostružina (druhy Rubus)
  • Borůvka (druhy Vaccinium)
  • Lopuch (Arctium lappa)
  • Bojínek (druhy Typha)
  • Kaštan (druhy Castanea)
  • Čekanka (Cichoriurn intybus)
  • Šáchor (Cyperus esculentus)
  • Smetánka lékařská (Taraxacum officinale)
  • Bohyška (Hemerocallis fulva)
  • Kopřiva (druhy Utica)
  • Dub (druhy Quercus)
  • Tomel (Diospyros virginiana)
  • Jitrocel (druhy Plantago)
  • !Pokeweed! (Phytolacca americana)
  • Kaktus Opuncie (druhy Opuntia)
  • Šrucha zelná (Portulaca oleracea)
  • Sassafras (Sassafras albidum)
  • !Sheep sorrel! (Rumex acetosella)
  • Jahoda (druhy Fragaria)
  • Bodlák obecný (pcháč) (druhy Cirsium)
  • Stulík a lotos (Nuphar, Nelumbo a ostatní druhy)
  • Planá cibule a česnek (druhy Allium)
  • Šípková růže (druhy Rosa)
  • Šťavel (Šťovík) (druhy Oxalis)

 

Trvanlivost potravin
pšenice – neomezeně při teplotách pod 15 °C; mléko v prášku – 2 roky; med – neomezeně; sůl – neomezeně pokud je naprosto suchá; oves – neomezeně; stolní olej- 2 roky maximálně v chladnu a temnu

 

Příprava rostlinné stravy

Ačkoliv některé rostliny, nebo části rostlin jsou jedlé syrové, jiné musíte vařit aby byly jedlé, nebo chutné. Jedlé rostliny, nebo jídlo z nich vás bude zásobovat nezbytnými živinami, zatímco chutné plody vás budou přímo vybízet k snězení. Mnoho z planě rostoucích rostlin jsou jedlé, ale špatně stravitelné. Skvělým nápadem je učit se rozpoznat, připravovat a jíst přírodní plodiny.

Metody užívané ke zlepšení chuti rostlinného jídla zahrnují namáčení, vaření, pečení, smažení, nebo vyluhování rostlin. Loužení se provádí rozdrcením potraviny (například žaludů), umístěním drti do cedníku a několikerým přelitím vařící vodou, nebo ponořením drti do tekoucí vody.

Listy, stébla a pupeny vařte tak dlouho, dokud nezměknou. Je-li to potřebné, vyměňujte vodu a tím se odstraní všechna hořkost.

Vařte, pečte, nebo pražte hlízy a kořeny. Sušení pomáhá odstranit leptavé šťovany z některých kořenů rostlinného druhu áronovitých.

Bude-li to nezbytné, vylouhujte žaludy ve vodě ve vodě abyste odstranili hořké látky. Některé ořechy, jako například kaštany jsou dobré syrové, ale lépe chutnají pečené.

Můžete jíst mnoho syrových zrn a semen, do té doby než dozrají. Když ztvrdnou, nebo jsou suchá, můžete je vařit, namlít je do jídla, nebo z nich udělat mouku.

Šťáva z řady stromů, jako jsou např. javory, břízy, vlašské ořechy a smokvoně, obsahuje cukr. Tyto šťávy můžete svařovat na sirup ke slazení. Na jeden litr javorového sirupu potřebujete asi 35 litrů javorové šťávy.