Svatovítský poklad

03.08.2014 09:51

Svatovítský poklad v Praze je sbírka uměleckých a historických předmětů, především nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů, sloužících buď k bohoslužbě (liturgii) nebo kultu (devoci), a za tímto účelem obsahujících relikvie svatých. Nazývá se podle chrámu sv. Víta, v němž byl shromažďován a s výjimkou kratších přestávek uložen od svého vzniku dodnes.

 

Počátky pokladu spadají do období prvních Přemyslovců v 10. století, a lze je přímo spojovat s vládou knížete svatého Václava, který od císaře Jindřicha Ptáčníka přivezl darem relikvii z ramenní kosti sv. Víta. Do klenotnice byly dále uloženy Svatováclavská přilba, Svatováclavský meč a kroužková košile, z nichž první dva předměty lze podle posledních zjištění klást do 10. století. Do konce vlády rodu Přemyslovců bylo shromážděno několik desítek významných předmětů, jež byly z velké části rozchváceny již po smrti krále Přemysla Otakara II. (1278) nebo po smrti Václava III.(1306).

K nejvýznamnějším předmětům patří:

  • lebka sv. Václava (slouží kultu, není vystavena)
  • Svatováclavský meč
  • Přilba sv. Václava
  • Takzvaný Hřeben sv. Vojtěcha
  • Prsteny sv. Vojtěcha
  • lebka sv. Ludmily (slouží kultu, vystavena je stříbrná relikviářová busta z počátku 14. století)
  • Nostický plenář
  • Relikviář s prstem sv. Mikuláše
  • Paže sv. Václava v pozdně gotickém relikviáři
     

Od poloviny 14. století se sbírka významně rozšiřovala, především zásluhou Karla IV., který pro ni získal řadu ostatků svatých z rodinné sbírky Přemyslovců (po své matce) i ze svých cest do zahraničí, především ze Říma, Pisy, Pavie, Sieny a dalších měst na své italské korunovační cestě, dále z Trevíru, Cách či Kolína nad Rýnem, a konečně z Francie. Objednal pro ně mnoho vzácných relikviářů. V nově budované katedrále sv. Víta císař pro relikvie zamýšlel vybudovat klenotnici v patrové sakristii (tam jsou dodnes uložena paramenta). Pro české korunovační klenoty (které k pokladu rovněž patří) dal vystavět Trůnní komoru nad kaplí sv. Václava, kde jsou tyto insignie uloženy dodnes.

K nejvýznamnějším předmětům patří:

  • České korunovační klenoty (koruna, žezlo a jablko)
  • korunovační kříž Karla IV.
  • Křišťálová konvice s Ubrusem Poslední večeře Páně
  • Křišťálová miska ss závojem Panny Marie
  • Věžový relikviář sv. Kateřiny
  • Věžový relikviář s Parléřovou značkou ve štítku
  • Onyxová číše
  • Svatovítský veraikon
  • Desková malba Madony Aracoeli
  • Svatováclavská kasule se štólou
  • Mitra sv. Vojtěcha
  • Lebka evangelisty sv. Lukáše (není vystavena)
     

Husitské války poklad přečkal v různých úschovách, nejhorší bylo uložení na hradě Karlštejně, kde císař Zikmund dal z drahých kovů relikviářů vyplácet žold svým vojákům, takže byly zničeny stovky významných předmětů, jako náhrobní tumba sv. Václava a relikviářové busty českých patronů a dalších světců, například Václava, Víta, Vojtěcha, Lukáše, Diviše či Zikmunda. Také z úschovy na hradě Ojvíně se žádné relikviáře nevrátily.

K návratu pokladu z Plzně došlo za vlády Vladislava II. Jagellonského, který také dbal o rozšíření pokladu, stejně jako první Habsburkové. Ničení katedrály za vpádu pasovských vojsk roku 1611 se naštěstí pokladu příliš nedotklo.

K nejvýznamnějším předmětům patří:

  • Kolovratský plenář z roku 1465
  • Busta sv. Vojtěcha
  • Busta sv. Václava
  • Busta sv. Víta
  • Busta sv. Anny Samotřetí
  • Renesanční monstrance z drahokamů, dílo Miseroniho dílny
  • Soubor rudolinských šperků ze svateního řetězu

S rekatolizací po bitvě na Bílé Hoře se obnovily četné dary, vynikají zejména zlatnické a textilní práce z období vrcholného baroka. Roku 1645 byly zásluhou J.T. Pešiny přivezen soubor relikviářů s relikviemi z hradu Karlštejna, sloučeny se Svatovítským pokladem a založen pro ně Martinický oltář. V prvních desetiletích 18. století se Jan Tomáš Berghauer postaral o nové adjustování mnohých relikvií. Relikviáře sv. Jana Nepomuckého byly štědře financovány v souvislosti s Janovým blahořečením a svatořečením v letech 1719 - 1729. Slibný rozvoj pokladu zastavily napoleonské války a státní bankrot. V roce 1806 byl nařízen odvod 2/3 chrámového stříbra do státní mincovny.

K nejvýznamnějším předmětům patří:

  • Relikviář na jazyk sv. Jana Nepomuckého (není vystaven)
  • Mitra kardinála Arnošta Harracha
  • Monstrance diamantová, dar mincmistra Ignáce Putze z Adlerthurnu
  • Stříbrná Křestní souprava pražského arcibiskupa Jana Josefa Breunera
  • Arcibiskupská berla Ferdinanda Khünburga
  • Relikviářové poprsí sv. Václava
  • Relikviářové poprsí sv. Vojtěcha
  • Relikviářové poprsí sv. Víta
  • Relikviářové poprsí sv. Cyrila, všechna čtyři z dílny Jana Jiřího Heyera
  • Monstrance zlatá, zdobená rubíny a smaragdy, dílo bratří Jana a Františka Packenyů
     

Po Vídeňském kongresu se katolická zbonost opět obrátila k darům votivních předmětů. K prvním darům patřila monstrance francouzského krále Karla X., který v Praze pobýval v exilu. Dále to byli zejména Václav Matěj Pešina a Antonín Podlaha, kdo se zasloužili o opravy relikviářů, nové donace a uspořádání pokladu.

  • Monstrance francouzského krále Karla X.
  • Harrachovská monstrance z křišťálového skla
  • Zlatá růže císařovny Marie Anny Habsburské

Počátkem 20. století byla zásluhou biskupa Antonína Podlahy a kanovníka Eduarda Šittlera klenotnice znovu uspořádána, přestěhována do nové klenotnice s točitým Hilbertovým schodištěm. Podlaha se Šittlerem o pokladu napsali první podrobnou publikaci, a dále soupisový katalog v edici Soupisů uměleckých a historických památek. Druhý, daleko obsáhlejší katalog, byl vydán teprve v září roku 2012.

V současné době poklad obsahuje více než 400 předmětů. Z nich dvě desítky předmětů jsou vystaveny ve stálé expozici Příběh Pražského hradu. Dále bylo vybráno 180 nejvýznamnějších uměleckých prací, které jsou od prosince roku 2011 vystaveny ve stálé expozici v kapli sv. Kříže na Pražském hradě. Ostatní zůstávají uloženy buď v nové (tzv. Hilbertově) pokladnici v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, a textilie se nacházejí v depozitářích) Správy Pražského hradu.
 

Kontakt