Voda v půdě dojde už příští měsíc

21.04.2019 09:46

 

Jestliže loňský rok zemědělci považovali za katastrofální, teď mají ještě větší obavy. Vody v půdě je totiž výrazně méně než loni touto dobou. A na mnoha místech se pravděpodobně zcela vytratí už příští měsíc. Jižní Morava patří k oblastem, kde je situace nejhorší.

Experti vodní „manko“ vysvětlují tím, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru – v nížinách zkrátka nebyl sníh. Nebývalé sucho ale pozná i laik. Za stroji zemědělců připravujících půdu k jarnímu setí se zvedají oblaka prachu, což v tomto období nebývalo zvykem.

„Také nám hůře vzcházejí zjara zaseté plodiny. Sucho se již podepisuje na ozimých porostech, zasychají spodní patra pšenic, rostliny jsou oslabené a hůře odolávají chorobám a škůdcům,“ líčí Lukáš Jurečka, šéf zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves na Ivančicku.

Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě dobrá a sucho způsobily až teplotně nadprůměrné jarní měsíce bez deště, letos je situace tragická už nyní. Části Znojemska, Blanenska a Vyškovska podle měření hlásí extrémní sucho, tedy nejvyšší, pátý stupeň. Čtvrtý se nachází v jejich okolí a „trojka“ – výrazné sucho – pokrývá více než polovinu Jihomoravského kraje.

Zemědělci jsou zoufalí. „Řepka začíná jít předčasně do květu, pšenice žloutne. Jarní přihnojení dusíkem mělo minimální efekt, protože se hnojivo v suchu nerozpouští a nedostane se do půdy,“ popisuje důsledky zemědělec Marek Klíč, který má v Božicích na Znojemsku mléčnou farmu.

V 36 kilometrů vzdáleném Zemědělském družstvě Šatov říkají, že letošní jarní zásobenost půdní vláhou je nejnižší za pět let. V ZEAS Lažánky u Veverské Bítýšky zase sníh postačil jen na provlhčení půdního profilu, ale spodní vody se nedotkl. Větší déšť přišel jen v polovině března, proto už plodiny na polích začínají strádat.

Pokud bude panovat standardní počasí, nebo dokonce spadne méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června. „Když přijde déšť, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí,“ varuje bioklimatolog Miroslav Trnka, který se spolupodílí na projektu InterSucho.

Předpověď počasí na tento týden podle vědců naznačuje další a vzhledem k vysokým teplotám i rychlé zhoršování stavu. Bezsrážkové období má pokračovat.

„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je opravdu hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující,“ dodává Trnka.

Do projektu InterSucho dodávají data i sami farmáři, kteří jsou podle jeho slov nervózní a víc než kdy dřív zvažují, jak hospodařit, jaké plodiny a odrůdy zvolit.

Většina zemědělců se raději orientuje na ozimy, a tak seje na podzim. Rostliny tím vytvoří mohutnější kořenový systém, který je schopný přijímat vláhu z hlubších vrstev. „Loni nám ozimá forma hrachu dala o dvě třetiny vyšší výnos než jarní,“ vysvětluje předseda představenstva družstva Zemědělská v Čejkovicích Tomáš Martinec.

Výhodu mají ti, kteří kromě polí obhospodařují i hospodářská zvířata. Půda, které se hnojem a kejdou vrací organická hmota, totiž lépe zadržuje vodu. Kvůli suchu zemědělci navíc minimalizují zásahy do půdy – každý její pohyb znamená výpar vláhy, která pak chybí.

A další změna? Zemědělci úplně vynechávají jarní sladovnický ječmen. „Nemá ekonomicky smysl ho při tomto počasí v naší oblasti pěstovat. V suchu má nízké výnosy, navíc většinou zaschne a má vysoké hodnoty dusíku, které sladovny nechtějí,“ říká Jurečka z Nové Vsi.

A dobře to ví i Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, jež proto nedávno oznámila, že hledá genotypy ječmene, které mají větší schopnost vyrovnat se se suchem.

Kromě půdy se nestačily doplnit ani mělké lokální zdroje vody. „Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila jen na doplnění povrchových zdrojů,“ poznamenává Trnka.

Jde o vesnice nenapojené na větší skupinové vodovody, jež jsou při poklesu vody odkázány na navážku cisternami.

„Ve spolupráci s vlastníky vodárenské infrastruktury hledáme řešení, která jsou ale mnohdy velmi nákladná. Jde právě o napojení těchto problematických obcí na skupinové vodovody nebo o hledání nových, vydatnějších zdrojů,“ líčí mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.

I tady lidé pocítí následky nejspíš už za několik týdnů, kdy se dají očekávat první zákazy zalévání či napouštění bazénů pitnou vodou.

 

Zdroj: https://www.idnes.cz
 

Kontakt