Za 20 let jsme v nížinách neměli trvalou sněhovou pokrývku, varuje bioklimatolog

Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá? A je to výjimka, nebo si na to musíme zvyknout? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

V posledních letech se sice příroda probouzí kvůli teplejším zimám dříve, je to ale letos extrémně brzy nebo jsme už zapomněli, že to je v posledních letech standard?
Obojí. Letos je to opravdu extrémně brzy, ale i řada předchozích let byla rekordní. Zdá se, že letošní rok minimálně u některých druhů ty rekordy prolomí. S napětím teď čekáme na rašení habrů, které v lužních lesích, pokud k němu skutečně dojde, prolomí zhruba 65letý rekord pozorování, které vedeme ve třech lokalitách. Skutečně změna, která probíhá, se nám nezdá. A bohužel si na to budeme muset do budoucna zvykat.

Teploty po celý únor kolem zhruba 10 °C. Bude letošní únor jeden z těch nejteplejších v historii? Zatím to v některých dnech už bylo potvrzeno.
Ano, zatím to vypadá, že máme nakročeno k mimořádně teplému únoru. Připomněl bych, že ve velké části světa je nezvykle teplý oceán. Jsou nezvykle teplé pevniny jako celek, ale Evropa v tomto kontextu trochu zaostává za globálním průměrem, snad s výjimkou střední Evropy. Naopak ve Skandinávii, abychom to trochu osvěžili, zažili zimu, která byla spíš chladnější, než je obvyklé.

Máme si tedy v těchto končinách na teplé zimy zvykat? Bude to takto v budoucnu vypadat stále častěji?
Bohužel signál klimatického vývoje je zcela jasný. Ostatně v nížinách v posledních dvaceti letech se s trvalou, dlouhodobou sněhovou pokrývkou prakticky nepotkáváme. Stejně to platí i ve středních polohách. A ten vývoj bude pokračovat dál.

Zima je jako roční období velmi nápadným signálem změny klimatu, protože jakmile překročíme nulovou izotermu, tak se sníh neudrží a změní se vizuálně charakter zimy. A samozřejmě s tím se změní i spousta biologických parametrů. Takže začíná dřív jaro, ale toto jaro má i dost jiný průběh.

Některé druhy dokážou časného nástupu využít, některé čekají až na delší den a potom to vypadá tak, že přecházíme z chladnějšího, zvláštního počasí naráz do počasí, které považujeme skoro až za letní.

Budoucímu vývoji klimatu v Česku se věnuje také váš nový web Climrisk. Co všechno na něm najdeme?
Je to pomůcka pro všechny, kdo se chtějí na změnu klimatu podívat, ať už z profesních důvodů, protože v rámci firemního rozvoje nebo rozhodování se v rámci veřejných staveb potřebují základní informaci o tom, zda ta stavba bude mít za 30 nebo 40 let odpovídající parametry v podmínkách, které nás čekají.

Ale stejně tak může posloužit komukoliv, koho zajímá, jakým způsobem se klima promění. Poskytne nejen informace o tom, jaký je střední odhad vývoje, ale naznačí také, jaké jsou nejistoty v tom odhadu.

Můžete říct, jaké jsou v odhadu nejistoty?
Nejistoty jsou primárně dány tím, že úplně nevíme, jak se nám bude dařit a zda vůbec snižovat emise skleníkových plynů. To je jedna velká nejistota, se kterou musíme počítat a která je tam zahrnuta.

A druhou nejistotou je samotná reakce klimatického systému. Víme, jak reaguje. Téměř jistě víme, že dojde ke zvýšení teploty. Ale jsou parametry, u kterých to tak zřejmé v našich končinách není, jako jsou srážky, zejména jejich sezonalita. Jestli bude stále víc pršet v létě nebo jestli se zvýší třeba zimní srážky, ale letní se o něco sníží. A to všechno se promítá do různých parametrů. V případě sucha je velmi důležité to, kolik bude letních a zimních srážek, jak budou rozloženy. Ale v případě délky trvání vegetační doby je rozhodující teplota.

Dá se dovodit, které regiony u nás budou změnou klimatu zasaženy více a které méně?
To vždy záleží na konkrétním sektoru. Je potřeba říct, že v tuto chvíli střední polohy a nižší hory tou zimou zásadně trpí z pohledu turistického ruchu. Zatímco nejvyšších poloh se to až tolik netýká. A v nížinách nikdy turistický ruch v zimě nebyl významný. Takto bychom mohli jít sektor po sektoru.

Změny samozřejmě budou a už teď postihují nížiny z pohledu nedostatku vláhy. A bohužel tyto trendy budou pokračovat, o něco víc na jihovýchodě, to znamená na jižní Moravě, ale nebude se to vyhýbat ani Čechám. A takto bychom mohli pokračovat.

Pro posluchače je určitě zajímavé vnímat nejenom zimu, o kterou teď přicházíme, ale bohužel v letních měsících se stále častěji setkáváme s dlouhými obdobími vysokých teplot, což nás nutí k pořizování systémů pro chlazení nebo ideálně stavění tak, abychom to ochlazení tolik nepotřebovali. A místa, kde dříve klimatizace prakticky nebyla potřeba, jako Vysočina, tak se v horizontu 30 nebo 40 let posunou do klimatických podmínek, které ji možná budou vyžadovat.