Duchovní otec. Kněz, který má od biskupa povoleno zpovídat kajícníky, rozhřešovat hříchy, duchovně vést (o moci svazovat a rozvazovat hříchy viz Jan 20,23). Ve slovanském prostředí má toto pověření téměř každý farní kněz; není k tomu potřeba zvláštní biskupské svolení. V řeckém prostředí je titul "pater pnevmatikos" udělován jen některým kněžím (většinou jsou to starší a duchovně osvědčení kněží); věřící jezdí na zpověď jen za kněžími s tímto titulem, a každý má jen jednoho duchovníka, u něhož se zpovídá a podřizuje se jeho duchovní vedení. V některých případech (zvláště v mnišském prostředí) nemusí být duchovník nutně ani knězem.