Ganga

 

Řeka Ganga patří mezi védská božstva, bývá zobrazována jako říční bohyně jedoucí na krokodýlu a v mýtických textech je chotí boha Šiva. Každoročně se v jejích vodách omývají miliony lidí. Tyto rituální koupele mají očistit duši i tělo. Do Gangy se také sype popel z těl zemřelých lidí v naději, že tak budou osvobozeni ze samsáry.

Ganga (někdy užíván též tvar Ganges, hindsky गंगा, bengálsky গঙ্গা, v sanskrtu गङ्गा, anglicky Ganges River) je největší řeka Indie. Protéká státy Uttarákhand, Uttarpradéš, Bihár, Džhárkhand a Západní Bengálsko v Indii a Bangladéšem. Co se týká průtoku, tak dohromady s Brahmaputrou zaujímá 3. místo na světě po Amazonce a Kongu. Je 2510 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 120 000 km². Včetně Brahmaputry má povodí rozlohu 2 055 000 km².

 

Horní tok začíná v Himálaji dvěma zdrojnicemi. Zprava to je Bhagírathí a zleva Alakanandá. Bhagírathí začíná poblíž ledovce Gangotri a Alakanandá začíná u ledovců Satopanth a Bhagirath Kharak a protéká poutním místem Badrináth. Údolí Alakanandy je asi 229 km dlouhé. Soutok Bhagírathí a Alakanandy je znám jako Dévprajág (v sanskrtu Devaprayāga). Odtud řeka nese název Ganga.

Střední tok začíná v místech kde řeka opouští hory a vstupuje do naplaveninové Ganžské roviny (východní část Indoganžské roviny). Nejprve zde řeka protíná vlnitou a značně zalesněnou krajinu, která je hustě rozčleněná koryty řek stékajících s Himálají. Poté pokojně teče plochou rovinou v 8 až 12 km širokém údolí. V něm se nachází mnoho starých ramen, jezer, průtoků a bažin. Šířka koryta je 400 až 600 m. Ganga přijímá velké množství přítoků, z nichž největší je Jamuna. Ta teče téměř 1 000 km paralelně s Gangou a spojuje se s ní u Ilahabadu. Území mezi těmito dvěma řekami se nazývá Doab, což znamená dvojříčí. Je to jedna z nejhustěji zabydlených oblastí Indie.

Dolní tok začíná od ústí Jamuny. Nadmořská výška roviny se na tomto úseku postupně zmenšuje ze 100 až 120 m na 25 až 30 m na začátku delty. K pravému břehu místy zasahují výběžky pohoří Čhota-Nagpur (vysočiny Baghélkhand a Radžmahal). Břeh je vysoký, skalnatý a na některých místech se vyskytují peřeje (Mirzapur). Na ostatních místech je koryto široké a dolina je jasně vyznačena. Úval je členěn starými koryty a mnohými průtoky. Ganga přijímá levé přítoky stékající z Himálají a její šířka dosahuje až 2 km.

Delta začíná pod vysočinou Radžmahal, kde Ganga vtéká do Bengálské nížiny. Společně s Brahmaputrou zde vytváří jednu z největších delt na světě, která má složitou strukturu. Podle skladby povrchu se dělí na dvě části.

  • Severní nezatopovaná část delty má dobře živenou úrodnou půdu, která je pokrytá převážně plantážemi rýže.
  • Jižní zatopovaná část delty je rozlohou menší. Nazývá se Sundarbans a pokrývají jí džungle a bažiny. Nacházejí se zde rozsáhlé mangrovníkové porosty a vyskytuje se tygr indický.

Delta je na krajích ohraničena velkými rameny Gangy. Na západě je to Huglí a na východě Meghna, která se spojuje s Brahmaputrou 230 km od ústí a jeví se hlavním korytem Gangy ústícím do Bengálského zálivu čtyřmi základními rameny.

 

Tok mocné a posvátné Gangy je součástí mnoha hinduistických legend o stvoření. Z vysokých ledovcových vrcholů Himálaje pokračuje Ganga 2500 km po území Indie, než se vlije do Bengálského zálivu. Hinduisté ji považují za posvátný, životadárný a očistný tok.

Bohyně Ganga se v mnoha legendách objevuje jako společnice tří hlavních hinduistických božstev: Brahmy, Višnua a Šivy. Bůh Višnu stvořil svět tak, že natáhl levou nohu až na konec vesmíru a svým velkým nehtem na palci vytvořil při jeho okraji díru. Skrze tuto díru začalo do vesmíru přitékat čistá voda Nebeského oceánu v podobě posvátné řeky. Jak proudila Višnuovi přes šafránově zbarvené nohy, získala krásný růžový odstín a vznikla Ganga – řeka.

Vypráví se, že o mnoho let později si král jménem Sagara osvojil díky kouzlu 60 000 synů. Na výpravě do podsvětí za záchranou lidstva se synové setkali s hrozivým mudrcem, který je všechny jediným pohledem spálil na popel. Jejich duše pak bloudily světem jako nepokojní duchové, protože je nikdo řádně nepohřbil.

Když se o jejich osudu dozvěděl Bhagiratha, jeden z králových nástupců, přísahal, že přivede Gangu na zem, aby její vody duše zemřelých očistily a armáda synů se mohla dostat do nebe. Bůh Brahma s tím souhlasil a vyzval bohyni Gangu, aby Bhagirathovi pomohla. Ale Ganze se nelíbilo, že jí manžel něco přikazuje a rozhodla se, že svým pádem z nebes zemi zničí. Šiva ale vyslyšel Bhagirathovy modlitby a uvěznil Gangu ve svých vlasech, z nichž nechal vytékat pouze tenké pramínky, které očistily podsvětí, a synové mohli odejít do ráje.

Jeden z pramenů zůstal na zemi natrvalo, aby očistil všechny lidské duše zasluhující dostat se do nebe. Takto vznikla nynější Ganga, jež je zdrojem mókši – osvícení, díky němuž je duše vysvobozena z cyklu smrti a znovuzrození.

Řetězec měst podél břehů Gangy představuje poutní místa. Gangótrí je místem, kde řeka pramení. Háhábád, Haridvár, Udždžain a Násik jsou čtyři místa, kam dopadly kapky elixíru nesmrtelnosti neboli amritu. Amrit se podle hinduistické mytologie nechtěně vylil ze džbánu ptačímu bohu Garudovi, když byl prvotním oceánem formován a utvářen vesmír.

Ganga je místem života i smrti. Řeka zajišťuje živobytí Indům, a když zemřou, hinduisté touží být zpopelněni na jejích březích, odkud se prý duše dostávají do nebe. Pokud tento rituál není možný, příbuzní alespoň popel zemřelého ke Ganze přinesou a přijmou její požehnání. Mrtví neočištění posvátnou řekou zůstávají prý trpět v předpeklí a stanou se přízraky, které souží ty, kteří jsou ještě naživu. Nebo se mrtví ocitnou znova v koloběhu smrti a znovuzrození.

 

Kontakt