mlčení, tichost, klid, bdělé pozorné mlčení. Není to pouhé vnitřní duševní rozpoložení, nýbrž vykonávání duchovní činnosti, je to vrcholná duchovní aktivita, nejvyšší stupeň lidské činnosti (jde o neúnavnou činnost dle nejvyšší lidské přirozenosti přinášející dobro celému lidstvu). Sv. Izák Syrský: „Postavíme-li na jednu misku vah všechny činnosti světa a na druhou ticho (hesychii), zjistíme, že váhy klesají na stranu ticha. Nestavte ty, kdož konají zázraky ve světě, na stejnou úroveň jako ty, kteří zachovávají hesychii se správným smýšlením (stavem mysli). Milujte, nekonání ticha více než uspokojování chtivých lidí ve světě a než obrácení mnoha lidí k Bohu. Je lepší osvobodit sebe z pout hříchu, než osvobozovat otroky z jejich poddanství.“ Sv. Jan Klimakos (Sinajský – Žebříkovec): „Ticho (hesychie) je matkou modlitby, návratem ze zajetí hříchu (analogie s návratem Israelitů z babylonského zajetí), úspěchem ve ctnosti, nepřetržitým výstupem do nebe.“ Tiší, kontemplativní lidé jsou jako sloupy udržující zbožnost Církve svou neviditelnou, neustávající modlitbou. Sv. Jan Zlatoústý: Nikdo by neměl říkat, že je pro člověka zaměstnaného světskými starostmi a neschopného jít do chrámu nemožné neustále se modlit. Všude, ať jste kdekoliv, můžete postavit Bohu oltář ve své mysli pomocí modlitby." Všude, na každém místě, při každé činnosti je možné se modlit… všude a vždy člověk najde vyhovující okolnosti k modlitbě, jen když je přesvědčen o tom, že modlitba by měla být jeho hlavním zaměstnáním a na prvém místě před všemi ostatními povinnostmi.