(hebrejská forma řec. synedrion). Nejvyšší politický a náboženský sbor židovského národa od doby druhého chrámu do 5. stol. po Kr. se sídlem v Jeruzalémě měl 71 členů; mezi oběma frakcemi farizeů a saduceů byly tuhé boje. Není jasno, zda sanhedrinu předsedal velekněz, král, oba v personální unii nebo někdo třetí.