Súra 037. Stojící v řadách - část 1.

37:1   Při těch, kdo v řadách stoji,   
37:2   prudce odrážejí,   
37:3   připomenutí přednášejí!   
37:4   Věru Bůh váš jediný jest,   
37:5   Pán nebes a země a toho, co mezi nimi je, Pán východů!   
37:6   Vskutku jsme vyzdobili nejnižší nebe ozdobou hvězd   
37:7   a také na ochranu proti každému satanu vzpurnému,   
37:8   takže nemohou u rady nejvyšší naslouchat a je po nich házeno ze všech stran,   
37:9   aby byli odehnáni; a pro ně trest trvalý je přichystán.   
37:10   Zaslechne něco pouze ten, kdo urve porady útržek, a ten plamenem pronikajícím je pronásledován.   
37:11   Zeptej se jich, zda jsou tělesně silnější nebo ti, které jsme stvořili My? My stvořili jsme je z hlíny tvrdnoucí.   
37:12   Ba věru, ty divíš se, zatímco oni se posmívají,   
37:13   a když napomenutí je jim dáno, na ně nepamatují,   
37:14   a když znamení spatří, žerty si z něho dělají   
37:15   a říkají: „Tohle není leč kouzlo zjevné!   
37:16   Cožpak až zemřeme a prachem a kostmi se staneme, vskutku vzkříšeni budeme,   
37:17   i naši předkové dávní?“   
37:18   Odpověz: „Zajisté, a budete poníženi!“   
37:19   A ozve se jen jeden zvuk jediný, a hle, oni prohlédnou   
37:20   a řeknou: „Běda nám, toto je den soudný!“ 

37:21   Ano, toto je den rozhodnutí, jejž za výmysl jste pokládali!   
37:22   Shromážděte ty, kdož křivdili, manželky jejich i to, co uctívali   
37:23   vedle Boha, a doveďte je na stezku pekelnou,   
37:24   pak zastavte je, neb vyslýcháni budou!   
37:25   „Co je s vámi, že nepomáháte si navzájem?“   
37:26   Naopak, oni se dnes Bohu vzdávají   
37:27   a jeden k druhému se obracejí a vyptávají se.   
37:28   I řeknou jedni: „Vy věru jste k nám zprava přicházeli!“   
37:29   A odvětí jim: „Nikoliv, vy jste nevěřili   
37:30   a my nad vámi jsme žádnou pravomoc neměli; naopak, vy lidé svévolní jste byli.   
37:31   A uskutečnilo se nad námi slovo Pána našeho a zajisté teď ochutnáme. . . „   
37:32   My jsme vás svedli, však sami jsme bloudili.   
37:33   V ten den věru budou v trestu společníky   
37:34   a takovým způsobem my jednat budeme s hříšníky,   
37:35   kteří, když řečeno jim bylo, že není božstva kromě Boha, zpyšněli   
37:36   a řekli: „Kvůli básníku bláznivému bychom božstva svá opustit měli?“   
37:37   Naopak, on pravdu přinesl a potvrdil pravdivost poslů dřívějších.   
37:38   A vy jistě trest bolestný ochutnáte   
37:39   a pouze za to, co spáchali jste, odměnu dostanete   
37:40   kromě služebníků Božích upřímných. 

37:41   Těm dostane se přídělu známého,   
37:42   ovoce v hojnosti a místa čestného,   
37:43   v zahradách rajských slastí   
37:44   ležet budou proti sobě na lůžkách.   
37:45   Kolovat mezi nimi budou číše čirého nápoje   
37:46   jasného, jenž rozkoší pro pijící je,   
37:47   v něm opojnosti není a nebudou jím zmoženi.   
37:48   Vedle nich budou dívky zrak klopící, okaté,   
37:49   jako by to perly byly skryté.   
37:50   A přiblíží se k sobě navzájem a bude se vyptávat jeden druhého,   
37:51   a řekne jeden z nich: „Měl jsem přítele dobrého,   
37:52   jenž říkával:,Patříš také mezi ty, kdo za pravdivé prohlašují varování,   
37:53   že až zemřeme a staneme se prachem a kostmi, i před soud budeme postaveni?“   
37:54   A řekne: „Nechcete se tam vzhůru podívat?“   
37:55   A sám vzhůru pohlédne a spatří přítele svého uprostřed pekla stát,   
37:56   i zavolá naň: „Při Bohu, málem jsi mne zahubil,   
37:57   a kdyby nebylo dobrodiní Pána mého, také bych mezi předvedenými byl!   
37:58   Což vskutku již nezemřeme,   
37:59   jen touto svou smrtí první, a potrestáni nebudeme?   
37:60   To věru je štěstí nesmírné!“ 

37:61   Nechť k něčemu podobnému se upíná úsilí!   
37:62   A co je lepší: toto, anebo strom Zaqqúm jako pohoštění?   
37:63   A učinili jsme jej pro nespravedlivé předmětem pokušení,   
37:64   a je to strom, jenž vyrůstá z pekla základů,   
37:65   a jeho plody jsou jak hlavy satanů   
37:66   a věru z nich budou jíst a břicha svá si jimi naplní   
37:67   a pak je směsí vody vroucí zapijí   
37:68   a posléze se věru do pekla navrátí.   
37:69   A předky své nalezli vskutku v bloudění,   
37:70   a přece sami po jejich stopách spěchají.   
37:71   Již před nimi zbloudila většina národů starých,   
37:72   ačkoliv jsme k nim varovatele posílali.   
37:73   Pohleď však, jaký byl konec varovaných   
37:74   kromě služebníků Božích upřímných!   
37:75   O pomoc Nás kdys Noe zavolal a jak výtečně prosby splňujeme   
37:76   a před pohromou nesmírnou jsme jej i s rodinou jeho zachránili;   
37:77   a učinili jsme jeho potomky jedinými, kdož přežili,   
37:78   a u posledních jsme mu požehnali:   
37:79   „Mír budiž s Noem mezi vším lidstvem!“   
37:80   Takto odměňujeme dobro konající, 

37:81   vždyť on byl služebník Náš věřící!   
37:82   A potom jsme všechny ostatní utopili.   
37:83   K jeho přívržencům také Abraham náležel,   
37:84   když k Pánu svému se srdcem čistým přišel   
37:85   a otci svému a lidu svému pravil: „Co to uctíváte?   
37:86   Což falešná božstva místo Boha si žádáte?   
37:87   A co o Pánu lidstva soudíte?“   
37:88   A pohled svůj ke hvězdám upřel   
37:89   a zvolal: „Věru jsem ochořel!“   
37:90   I odvrátili se od něho, záda mu ukazujíce.   
37:91   Abraham pak vnikl k božstvům jejich a řekl: „Co že nejíte   
37:92   a co je s vámi, že nemluvíte?“   
37:93   A vrhl se na ně, zasazuje jim úder pravicí,   
37:94   však přiblížili se k němu lidé běžící.   
37:95   I otázal se: „Chcete uctívat, co sami jste vytesali,   
37:96   zatímco je to Bůh, jenž stvořil vás i to, co jste udělali?“   
37:97   I zvolali: „Postavte pro něj hranici a vhoďte jej v oheň hořící!“   
37:98   Takto mu chtěli úklad nastrojit, však poníženými jsme je učinili.   
37:99   I pravil Abraham: „K Pánu svému půjdu, aby mne správně řídil.“   
37:100   Pane, dejž mi syna, jenž patřit bude mezi bezúhonné!“ 

 

Kontakt