Pět Tibeťanů

 

Cviky se mají provádět denně, a to v množství minimálně 3krát od každého cviku a maximálně 21krát. Cviky se mají provádět pomalu a soustředěně a pouze tolik, abychom se extrémně neunavovali. Začíná se s minimálním počtem cviků a je možné každý týden maximálně o jeden počet cviků zvýšit.

Obecně platí: provádím-li cvik, nadechuji se, vracím-li se do základní polohy, vydechuje se. S výjimkou prvního cviku máme v každém cviku chvilku setrvat. Nejsou to tedy cviky na rychlost (v žádném případě to není aerobik v rychlém rytmu podle hudby!), ale na výdrž. Každý cvičí pomalu, individuální rychlostí.


1. tibeťan

Ve stoji spatném rozpažíme, dlaně dolů. Pozvolna se začínáme otáčet drobnými bočními kroky ve směru hodinových ručiček. Snažíme se zrychlit otáčení tak, aby ruce rotovaly v horizontu odstředivou silou. Zaměřte se na jeden směr (například slunce) podle kterého se orientujete a počítáte otáčky. Poté opět pozvolna snižujeme otáčky, tak aby se nám ideálně vůbec, netočila hlava. Dýcháme pomalu rovnoměrně.


2. tibeťan

V leže, paže podél těla – zvedáme hlavu na prsa a nohy kolmo vzhůru, špičky nohou k sobě – nádech. Při položení hlavy a nohou špičky nohou od sebe - výdech.

 

 

 

 

 


3. tibeťan

V kleče rukama se přidržujeme hýždí. Nohy jsou bosé. Špičky nohou ohnuty a zapřeny o zem. Záklon tělem i hlavou – nádech. Návrat těla do kolmé polohy, hlava skloněna na prsa – výdech.

 

 

 

 

 

4. tibeťan

Nejobtížnější cvik! Velmi obtížné zpočátku pro starší a méně pohyblivé lidi. Ze sedu, ruce položeny na zemi dlaněni dolů těsně vedle hýždí. S nádechem zdviháme břicho vzhůru, z podpory na patách došlapujeme na plná chodidla, zakláníme hlavu dozadu. Výdrž s bedry co nejvýše a návrat do základní polohy s výdechem do sedu. Ruce i nohy jsou stále na stejném místě!

 

 

 

 

 

5. tibeťan

Základní poloha se velmi podobá „klikům“, tedy podporu ležmo. Liší se tím, že nohama jsme vzepřeni na špičkách (stejně jako u 3. cviku) a ruce máme napjaté. Tělo je prohnuté, avšak břicho se nedotýká země. Hlava je zakloněná. S nádechem skláníme hlavu na prsa a vytrčíme zadek co nejvíce vzhůru. Nohy jsou napjaté a s tělem tvoří jakousi střechu. Do základní polohy se vracíme s výdechem. Po dobu cvičení tohoto cviku se nedotýkáme země trupem!

 


 

Pět Tibeťanů

Pět tibeťanů je soustava pěti tibetských cviků, která jako fenomén byla známa už v 1. republice. Teprve po roce 1989 se opět objevuje v minulosti zakázaná literatura na téma alternativní metody léčby.

Na začátku minulého století se vysloužilý důstojník britské koloniální armády plukovník Bradford (soudí se, že to nebylo jeho pravé jméno) spřátelil s panem Peterem Kelderem. Sloužil v Indii a vyprávěl o tom, že prý někde v Tibetu je klášter, kde mniši znají tajemství věčného mládí. Dlouho přemlouval pana Keldera, aby jel s ním do Tibetu a aby spolu našli ten klášter. Plukovník nakonec odjel sám. Nutno dodat, že to byl už šedivějící pán o holi, kterému se blížila šedesátka.

Po 23 letech se plukovník Bradford vrátil do Anglie a jeho přítel ho nemohl poznat. Muž, kterému by odhadoval 45 let, mladistvého věku, vzpřímené chůze, tmavé vlasy. Vyprávěl, jak našel tibetský klášter, žil s mnichy, pěstoval zeleninu a vyráběl ovčí sýr, a také jak se naučil tajné cviky tibetských mnichů, které vracejí člověku mládí.

Pan Kelder po několik týdnů sepisoval zážitky z vyprávění plukovníka Bradforda a potom vydal o této cestě do Tibetu knihu, která byla přeložena do mnoha jazyků.

V současnosti jsou také v České republice stovky nadšenců, fitness centra a kluby, kde se pět tibeťanů cvičí.

 

Kontakt