Husitství

03.12.2016 08:27
  Chceme-li stručně (což je velice relativní pojem) popsat dějiny husitství, musíme se nejprve zmínit o osobnosti, podle níž byl tento významný úsek našich národních dějin nazván. Jan Hus, vycházeje z díla anglického myslitele Johna Wyclifa, jeho učení tvůrčím způsobem dále rozvinul, ale...
03.12.2016 07:51
  14. srpna 1436 byl Zikmund Lucemburský v Jihlavě přijat za českého krále a již 23. srpna byl slavnostně uvítán v Praze. Završil tak svoji šestnáct let trvající nezměrnou snahu o získání skutečné vlády v zemích Koruny, tzn. především v nepoddajných Čechách a lavírující Moravě....
03.12.2016 07:03
  Na počátku roku 1468 se syn Jiřího z Poděbrad Viktorin dopustil obtížně pochopitelného činu, když vypověděl válku císaři Fridrichu III., který za této situace požádal o pomoc ambiciózního a mocichtivého Matyáše Korvína. Tímto fatálním krokem se z domácího konflitu stal rázem konflikt...
05.11.2016 08:37
  Jedním z nejdůležitějších akcentů husitské revoluce, resp. reformace české, je důraz na Písmo svaté. Mistr sipka Jan Hus i husité důslednou aplikací Bible v křesťanském způsobu života nejen sipka laiků, ale i duchovních vlastně předjímali pozdější protestantskou zásadu sola scriptura („nic...
17.09.2016 08:40
  Chceme-li pochopit, proč se husitští reformátoři s takovým nasazením ujali nápravy církve, je třeba se podívat daleko před období, v němž mistr sipka Jan Hus započal svoji kritiku církevních zlořádů, na niž české prostředí tak citlivě a zároveň razantně zareagovalo. Máme-li sledovat genezi...
11.09.2016 08:41
  Lze konstatovat, že počínaje rokem 1418 se v husitském prostředí postupně etablovaly tři konfesní směry. Jeden reprezentovali pražané, druhý sipka táboři, k nimž měl blízko i Žatecký svaz, a třetím byli východočeští husité (sipka orebité, později sipka sirotci), kteří měli naopak blíže k...
28.08.2016 08:44
  Na Táboře, kde byla svoboda hlásání slova božího (jeden ze 4 sipka artikulů) dovedena do krajnosti, však vznikla v tomto ohledu poněkud komplikovaná situace. Někteří „učedníci“ se mohli najednou stát kazateli hlásajícími Kristův příchod na zem a jeho tisícileté panování (sipka chiliasmus)....
20.08.2016 08:42
  Společným věroučným východiskem bylo učení sipka Jana Viklefa a M. sipka Jana Husa a fundamentem obou konfesí Písma Starého i Nového zákona obsahující zákon boží, který pro Husa představoval onu sipka absolutní Pravdu. Nový zákon obsahuje život a praxi Ježíše Krista i jeho prvních učedníků,...
20.02.2016 08:49
  Absolutní Pravda musela existovat již před stvořením všehomíru, tuto Pravdu v sobě obsahuje Bůh a je tudíž totožná s jeho nejvyšší mocí. Tato absolutní Pravda spojená s nejvyšší mocí je také obsažena v Ježíši Kristu, Synu Božím. Z toho jednoznačně vyplývá, že být věrný Kristu spočívá vlastně...
31.01.2016 08:48
  Mimořádně široký záběr zájmů a nadměrné pracovní vytížení bránily a zároveň nedovolovaly Husovi proniknout ve znalostech středověké filosofie a teologie do maximální hloubky. Přestože tyto disciplíny ovládal velmi dobře, jednalo se spíše o hlubší chápání evropských filosofických a...
Záznamy: 1 - 10 ze 28
1 | 2 | 3 >>

 

Husitství

 

Husitství (někdy také husitská revoluce, v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí) označuje nábožensky (a v jistých ohledech snad i národnostně, sociálně a politicky) motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve. Husitství se zrodilo z okruhu stoupenců pražského univerzitního mistra Jana Husa, po jehož popravě v roce 1415 se masově rozšířilo a začalo citelně zasahovat do dějin střední Evropy. Husité sami sebe nazývali kališníky, teprve později začali používat i označení husité, které bylo zprvu chápáno pejorativně, a později utrakvisté.

Husovo upálení mělo zcela opačný účinek, než koncil zamýšlel – místo toho, aby kacířské učení zaniklo, začalo se v českých zemích rychle šířit a Hus začal být uctíván jako mučedník. Symbolem hnutí se stal kalich, který měl symbolizovat jeden z požadavků hnutí – přijímání podobojí, jakožto výrazu rovnosti duchovních a laiků. Brzy se však mezi kališníky začaly projevovat i rozdíly (sociální, názorové i zájmové), které nakonec vedly ke vzniku několika husitských proudů – od umírněného proudu až po zcela radikální.

Husitské války, které zapadají do kontextu českého reformního zápasu, sehrály velmi důležitou roli v moderní české historiografii, jejich rozdílné interpretace se především v 19. století zřetelně promítly i do česko-německých vztahů.

Zakladatel moderní historiografie František Palacký chápal husitství spolu s celou českou reformací jako vrchol národních dějin, v očích pozdějších kritiků, především pak Josefa Pekaře, posuzoval ale husitskou revoluci příliš nekriticky a zároveň vytvářel umělá a účelová spojení. Palackého pohled na husitskou revoluci naopak podpořila skupina kolem T. G. Masaryka, hledající v husitství společenský zápas o humanitu a inspiraci pro moderní český národní program, který měl být právě na husitském odkazu postaven. Třetí názorový proud vycházel z učení katolické církve, která jakýkoliv husitský odkaz odmítala jako rozrušení kontinuity českých dějin (tento pohled byl později korigován, a to i ve vztahu k Janu Husovi).

 

 

Kontakt