Slovníček základních pojmů

 

 

Aerosol  Malá, prouděním vzduchu se šířící kapalná či pevná částice nebo jejich skupina.
Albedo  Obecně odrazová schopnost daného tělesa vyjadřovaná jako podíl záření odraženého k záření dopadajícímu na jednotku plochy. Sníh má vysoké albedo, vegetační pokryv nízké.
Alternativní zdroje energie  Získávání energie použitelné pro činnost člověka jiným způsobem než ze spalování fosilních paliv popřípadě z atomové energie. Alternativní zdroje charakterizuje nižší zátěž životního prostředí a jedná se zejména o využití sluneční energie, energie větru, vody, vln, přílivu, biomasy a energii geotermální.
Antropogenní  Vytvořený, změněný či ovlivněný člověkem či jeho činností.
Antropogenní skleníkový efekt  Navýšený přirozený skleníkový efekt v porovnání se skleníkovým efektem přirozeného původu. Vzniká působením skleníkových plynů antropogenního původu (převážně spalování fosilních paliv a odlesňování).
Atmosféra  Plynný obal obklopující Zemi, který je tvořen směsí plynů, vodní páry, pevných částic.
Biogeochemické cykly Většina látek (sloučenin, prvků) prostupuje jednotlivými složkami prostředí (biosférou, atmosférou, geosférou, hydrosférou) v delších či kratších cyklech. Na těchto pochodech se podílejí biologické, chemické a geologické procesy.
Biosféra Živá příroda, planetární (globální) ekosystém.
Citlivost klimatu Změna globální průměrné teploty povrchu Země vyvolaná zdvojnásobením současného množství CO2 v atmosféře.
Čistší produkce Dle definice UNEP stálé uplatňování preventivních opatření k ochraně životního prostředí v technologiích, výrobcích a službách se současným cílem zvýšit efektivnost výroby a omezit rizika poškození lidského zdraví a životního prostředí.
Doba života (setrvání) Průměrná doba života molekul plynu, působících v atmosféře po svém vzniku.
Ekosystém Funkční soustava živých i neživých složek životního prostředí, které se navzájem ovlivňují.
El Niňo Pravidelné sezónní měny atmosférického tlaku mezi východním Pacifikem a Austrálií.
Emisní obchodování Obchod s emisemi navržený Kjótským protokolem z roku 1997 jako jeden z tzv. flexibilních mechanismů. Systém pro podporu realizace opatření v oblastech, kde je to nejlevnější.
Emise Vypouštění nebo únik (znečišťujících) látek do prostředí.
Evaporace Výpar vody z půdy.
Evapotranspirace Výpar vody z půdy (evaporace) a rostlin (transpirace). V zemědělství množství vody spotřebované rostlinou a vypařené z okolí rostliny během vegetačního období.
Exhalace Vypouštění nebo únik (znečišťujících) látek do prostředí (zejména do atmosféry).
Externality (negativní či nebo pozitivní) Nechtěné a neplánované efekty trhu. Dochází k nim, když chování jednoho ekonomického subjektu ovlivňuje blahobyt (způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy) jiným. 
Fosilní paliva Látky pevné, kapalné či plynné povahy, které vznikly rozkladem starověkých rostlin a zbytků živočichů; jsou bohaté na uhlík; při jejich spalování vzniká oxid uhličitý.
Fotosyntéza Proces, při kterém je energie slunečního záření přijímána zelenými rostlinami a přeměňována na energii chemických vazeb.
Freony (CFCs) Organické sloučeniny na bázi nižších alkanů (metan, etan) s obsahem chlóru a fluoru v molekule. Velmi stabilní chemické látky, snižující množství ozónu ve stratosféře; skleníkové plyny.
Geosféra Půda, skály, oceány a řeky.
Globální klimatické modely Soubor numerických modelů používaných k popisu chování atmosféry a oceánů.
Halogenované uhlovodíky (HCFCs) Organické sloučeniny na bázi nižších alkanů (metan, etan) s obsahem chlóru, fluoru a vodíku v molekule; skleníkové plyny; náhražka freónů.
Halony Chlorované nebo fluorované organické sloučeniny na bázi nižších alkanů řazené ke skupině freonů. V molekule je obsažen také atom brómu. Obdobné využití jako freony a mají také schopnost rozkládat ozón a radiační účinky (skleníkové plyny).
Hydrosféra Vodní obal Země. Je souhrnem veškeré vody na Zemi ve všech skupenstvích. Hydrosféra je v průniku s atmosférou, litosférou, pedosférou a biosférou. 
Klima Charakteristické "průměrné" počasí určitého místa či regionu. Statistický popis počasí za období několika desetiletí (obvykle podle definice Světové meteorologické organizace za období třiceti let).
Kryosféra Stále zamrzlé části Země, včetně ledovců, ledových ker, stálé sněhové pokrývky a permafrostu (někdy se chápe jako součást hydrosféry).
Litosféra Geografický termín pro nejsvrchnější část vnějšího pevného „obalu“ Země zahrnující zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště. 
Metan (CH4) Skleníkový plyn
Mezivládní panel klimatické změny (IPCC) Nezávislý vědecký a technický orgán, zaměřený na podporu poznání podstaty klimatické změny, hodnocení environmentálních, ekonomických a sociálních důsledků, založený v roce 1987.
Migrace Pohyb (stěhování) jedinců (lidí) či jejich částí vedoucí k rozšíření druhu (přemístění populace).
Model Soubor matematických rovnic, popisujících fyzikální zákonitosti, používaný k simulacím chování (přírodních) systémů. Příkladem je modelování klimatu.
Montrealský protokol Protokol z roku 1987 o snižování obsahu látek narušujících ozónosféru; modifikován v Londýně (1990), Kodani (1992), Vídni (1995), Montrealu (1997) a Pekingu (1999).
Neobnovitelné zdroje energie (látek) Zdroje energie, u nichž je rychlost spotřeby rychlejší než proces obnovy.
Obnovitelné zdroje energie (látek) Zdroje energie, které využíváním nezanikají (např. vodní energie, větrná energie, fotovoltaické články, apod), přírodní zdroje látek (např. dřevo, přírodní vlákna, rostlinné tuky, aj.)
Oceánická cirkulace Velkoprostorové pohyby světových oceánů.
Odsiřování Proces odstraňování plynné emise oxidu siřičitého ze spalin vznikajících spalováním fosilních paliv (především hnědého sirnatého uhlí), který je založen na chemické reakci oxidů síry s chemickou látkou.
Oxid dusný (N2O) Skleníkový plyn
Oxid uhličitý (CO2) Nejvýznamnější antropogenní skleníkový plyn.
Ozón (O3) Mimo jiné skleníkový plyn. Reaktivní plyn vznikající v atmosféře působením elektrických výbojů, ultrafialového záření (stratosférický ozón) nebo fotochemickými reakcemi (troposférický ozón).
Ozónová díra Oblast atmosféry nad Antarktidou, kde jsou koncentrace stratosférického ozónu převážně v jarním období sníženy a v níž se projevuje zvýšené UV-záření.
Paleoklimatologie Věda, rekonstruující klima dávnověku.
Počasí Okamžitý stav nízkých vrstev atmosféry (troposféry), charakterizovaný meteorologickými prvky a jevy v určitém místě a čase.
Potenciál globálního ohřevu (Global Warming Potential)  Též potenciál radiační účinnosti plynů. Poměr radiační účinnosti libovolného plynu k účinnosti CO2.
Propady emisí Procesy, které absorbují danou látku (nejčastěji oxid uhličitý) z atmosféry.
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Mezinárodní úmluva podepsaná v červnu 1992 v Rio de Janeiro, vytyčující základní povinnosti jednotlivých skupin států s ohledem na rostoucí riziko globální změny klimatu.
Scénář "business-as-usual"  Scénář dalšího vývoje ve spotřebě energie a emisích skleníkových plynů, který nepředpokládá žádné zásadní změny v porovnání se současným stavem.
Skleníkové plyny Plyny, které přispívají ke změnám radiační bilance atmosféry v důsledku skleníkového efektu - vodní pára, oxid uhličitý, metan, oxid dusný, ozón a halogenované uhlovodíky.
Skleníkový efekt Jev, při němž vodní pára a další plyny, které se v atmosféře vyskytují v přirozeném množství, ovlivňují radiační bilanci Země a následně zapříčiňují její vyšší teplotu (o 33 °C).
Společné projekty (Joint Implementation) Společný projekt mezi dvěma státy, které musí snížit své emise. Projekt je realizován v tom ze států, kde náklady na snížení emisí jsou nižší. Oba státy si uspořené emise rozdělí.
Společné projekty v pilotní fázi (Activities Implemented Jointly) Společný projekt mezi dvěma státy, které musí snížit své emise. Projekt je realizován v tom z nich, kde náklady na snížení emisí jsou nižší. K dělení uspořeného množství emisí nedochází, neboť se jedná pouze o zkušební fázi.
Stabilizace emisí Snaha o dosažení určité hodnoty koncentrací emisí skleníkových plynů.
Státy Dodatku I Termín Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu; státy, které byly členy OECD v roce 1992, státy s přechodovou ekonomikou na tržní a Evropské hospodářské společenství (včetně České republiky).
Stratosféra  Část atmosféry, nacházející se ve výškách mezi 9(15) a 50 km nad zemským povrchem.
Těkavé organické látky nemetanické povahy Soubor organických látek; obvyklé znečišťující látky v městské atmosféře.
Transpirace Vypařování vody z povrchu rostlin.
Troposféra Část atmosféry, nacházející se ve výškách do přibližně 9 km (na pólech) a 15 km (na rovníku) nad zemským povrchem.
(Trvale) Udržitelný rozvoj Rozvoj lidské společnosti, který dokáže naplnit potřeby součastné generace, aniž by ohrozila uspokojení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkor jiných národů, přičemž míra negativního ovlivnění životního prostředí je snížena na minimum (negativně neovlivňuje životní prostředí).
Uhlíkový cyklus Popis výměny uhlíku mezi atmosférou, zemským povrchem a oceány.
Vodní pára Voda v plynném skupenství; nejvýznamnější skleníkový plyn přirozeného původu.
Záření Forma přenosu energie – například sluneční záření.
Zdroje emisí Procesy, které uvolňují danou látku (např. oxid uhličitý) do atmosféry.
Změna klimatu Dlouhodobá změna klimatu určitého regionu nebo celé planety; obvykle spojována se skleníkovým efektem.
Změna klimatu dle Mezivládního panelu klimatické změny IPCC IPCC užívá tento termín k popisu jakékoliv změny klimatu, tedy včetně změn přirozených
Změna klimatu dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Změna klimatu vyvolaná přímo nebo nepřímo lidskou činností a která působí navíc k přirozeným změnám klimatu.
Zpětné vazby Vlivy, které vyvolávají zvýšení účinnosti daného jevu (positivní zpětná vazba) či jeho snížení (negativní zpětná vazba) a jsou tímto jevem zpětně ovlivňovány.
 

 

Zkratky

BSK5 Biologická spotřeba kyslíku - Biological oxygen demand
BOD5
CDV Centrum dopravního výzkumu
CLRTAP Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution
CRF Common Reporting Format
ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav
ČSÚ Český statistický úřad
EEA European Environmental Agency - Evropská agentura pro životní prostředí
GWP Global Warming Potential - Potenciál globálního ohřevu
CHSK Chemická spotřeba kyslíku - Chemical oxygen demand
COD
FAO Food and Agricultural Organisation - Světová organizace pro pro výživu a zemědělství
IAEA International Atomic Energy Agency - Mezinárodní agentura pro atomovou energii
IEA International Energy Agency - Mezinárodní energetická agentura
MŽP (ČR) Ministerstvo životního prostředí (ČR)
REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
SBSTA Subsidiary Body for Scientific and Technological Advice
SEVEn Středisko pro efektivní využívání energie
UN FCCC United Nations Framework Convention on Climate Change
SAR Second Assessment Report IPCC – Druhá hodnotící zpráva IPCC
TAR Third Assessment Report IPCC - Třetí hodnotící zpráva IPCC
AR4 Fourth Assessment Report IPCC
UNEP United Nations Environmental Programe - Program OSN pro životní prostředí
WHO World Health Organisation - Světová zdravotnická organizace
 

 

Kontakt