Husitství

24.01.2016 08:45
  Protože tato sekce na našem webu je tou nejvíce teoretickou a zároveň velmi odbornou, je třeba si před tím, než se seznámíme s učením mistra Jana Husa, objasnit některé základní pojmy. Pro snadnější pochopení Husových filosofických a teologických postojů, názorů i učených výkladů je vhodné...
23.01.2016 08:46
  materialismus (vychází z prvotnosti hmoty a druhotnosti vědomí) – filosofický směr hlásající, že hmota je prvotná, věčná a nekonečná a na našem vědomí nezávislá, je základem veškeré skutečnosti, kdežto ideálno je druhotné, nezávislé na hmotě. Neexistuje tudíž duše jakožto samostatný subjekt...
14.11.2015 08:50
  Aby bylo možné se alespoň přibližně orientovat ve vzdálené scholastické látce a aby bylo snadnější pochopit sipka Husův vztah k remanenční nauce, je opět nezbytně nutné si nejprve ozřejmit a vysvětlit některé základní pojmy úzce související s tímto tématem. Z teologického hlediska lze...
18.10.2015 08:52
  Citace a odkazy na Nový zákon zase hojně používali spíše husitští zastánci pravdy a lásky (míněno bez pejorativního nádechu, který tomuto obratu vtiskla postmoderní doba) v čele s Husem, Petrem Chelčickým, bratřími i sestrami Jednoty bratrské a defensoři kalicha. V této kapitole začneme...
17.10.2015 08:52
  Kdo zná poněkud hlouběji Bibli, tak ví, nebo aspoň tuší, jak musela starozákonní přísnost a nesmiřitelnost husitům konvenovat, a to především kazatelům typu sipka Václava Korandy a sipka Jana Želivského. Na texty Starého zákona se však odvolával i sipka Jan Žižka a další. Víme, že v listech...
10.10.2015 08:35
  František Palacký: “Nic nebylo jejich úmyslům vzdálenější než útok a válka; ne oni, ale jejich protivníci vyvolali krveprolití a hrůzy ničení. Oni byli první v Evropě, kdo ne pro pozemský majetek, ne pro světskou moc a vládu, ale na ochranu ohrožených nejvyšších lidských statků, práva na...
06.12.2014 08:55
  Autor Kroniky není znám. Její datování je přibližné - někdy mezi červnem 1434 a červnem 1436, popř. až na konec XV. století. Když se jest psalo léta od narozenie syna Božieho 1410, povstal jest tehdy mistr Jan Hus i jal se kázati a lid tuze z hřiechuov trestati. Tehdy duchovni lid...
15.12.2013 09:05
  Slyšte, nebesa, co chci říci, slyš, země, slova mých úst! Uši ať nastraží, prosím, sněm všeho stvoření k tomu, co žalobně přednesu před nejspravedlivějším soudem nejvyššího soudce já, právě osiřelá a truchlivým vdovským rouchem oděná Koruna českého národa, proti jasnému Zikmundovi, králi,...
14.12.2013 08:56
  We jméno pána našeho Ježíše Krista,jenž jest milowník pokoje a jednoty,a za jednotu křesťanského lidu prosby ráčil wzdáti k otci: my Filibert, boží a apoštolské stolice stolice milostí biskup Konstanský krajiny Rotomagenské, Jan z Polomar archidiakon Barchinonský, auditor sieni papežowy a...
08.12.2013 08:58
  I. We jméno božie amen. My Filbert, boží a apoštolské stolice milostí Konstanský biskup kraje Rotomagenského, Jan z Polomar, archiděkan Barcinonenský, apoštolského paláce pří posluchač a doktor w dekretích Martin Bernerii, děkan Turonenský, bakalář w swatém písmě, a Tomáš Haselbach, swatého...
Záznamy: 11 - 20 ze 28
<< 1 | 2 | 3 >>

 

Husitství

 

Husitství (někdy také husitská revoluce, v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí) označuje nábožensky (a v jistých ohledech snad i národnostně, sociálně a politicky) motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve. Husitství se zrodilo z okruhu stoupenců pražského univerzitního mistra Jana Husa, po jehož popravě v roce 1415 se masově rozšířilo a začalo citelně zasahovat do dějin střední Evropy. Husité sami sebe nazývali kališníky, teprve později začali používat i označení husité, které bylo zprvu chápáno pejorativně, a později utrakvisté.

Husovo upálení mělo zcela opačný účinek, než koncil zamýšlel – místo toho, aby kacířské učení zaniklo, začalo se v českých zemích rychle šířit a Hus začal být uctíván jako mučedník. Symbolem hnutí se stal kalich, který měl symbolizovat jeden z požadavků hnutí – přijímání podobojí, jakožto výrazu rovnosti duchovních a laiků. Brzy se však mezi kališníky začaly projevovat i rozdíly (sociální, názorové i zájmové), které nakonec vedly ke vzniku několika husitských proudů – od umírněného proudu až po zcela radikální.

Husitské války, které zapadají do kontextu českého reformního zápasu, sehrály velmi důležitou roli v moderní české historiografii, jejich rozdílné interpretace se především v 19. století zřetelně promítly i do česko-německých vztahů.

Zakladatel moderní historiografie František Palacký chápal husitství spolu s celou českou reformací jako vrchol národních dějin, v očích pozdějších kritiků, především pak Josefa Pekaře, posuzoval ale husitskou revoluci příliš nekriticky a zároveň vytvářel umělá a účelová spojení. Palackého pohled na husitskou revoluci naopak podpořila skupina kolem T. G. Masaryka, hledající v husitství společenský zápas o humanitu a inspiraci pro moderní český národní program, který měl být právě na husitském odkazu postaven. Třetí názorový proud vycházel z učení katolické církve, která jakýkoliv husitský odkaz odmítala jako rozrušení kontinuity českých dějin (tento pohled byl později korigován, a to i ve vztahu k Janu Husovi).

 

 

Kontakt