Filozofie

29.03.2014 11:29
Výraz "stoického" klidu a mírnosti se odvozuje od jedné veřejné budovy v Athénách - stoá poikilé. V této "barevné sloupové síni" založil Zenón z Kitia na Kypru (nazývaný na rozdíl od svého jmenovce z Eleje Zenón Stoik) po...
16.02.2014 11:31
Filozofické soustavy stoicismus, epikureismus a skepticismus v pozdějším vývoji přibíraly ke svým základním principům myšlenkové důsledky jiných soustav, přizpůsobovaly se vzájemně a staly se postupně eklektické (pozbývaly...
18.01.2014 11:31
Na konci antiky, již zároveň s počínajícím vzestupem křesťanství a v boji proti němu, se filozofické myšlení ještě jednou vzepjalo k obsáhlému systému, ve kterém jsou myšlenkové proudy nejsou spojeny jen eklektickým...
20.04.2013 11:30
Zakladatelem skepticismu je Pyrrhón z Élidy (asi 365 - 275 př.n.l.). Soudil, že o povaze věcí nemůžeme nic vědět, je nám nepřístupná. Proti každému tvrzení lze postavit tvrzení opačné. K věcem se musíme chovat naprosto...
17.04.2011 14:17
K poznání se může povznést jen ten, kdo má filozofický pud, nazývaný Platónem "erós". Dává tomuto slovu, které v řečtině znamená lásku (pud plození) vyšší význam. Erós podle Platóna je snaha přejít od smyslového k...
25.04.2010 14:17
Duše člověka má tři části: myšlení, vůli a žádostivost. Myšlení je jedinou nesmrtelnou částí duše, která se při vstupu do těla spojuje s ostatními částmi. Nesmrtelná duše nemá začátek ani konec a je svou podstatou stejná...
16.08.2009 14:28
Základní rysy: 1) filosofie je cizí = pohanská 2) filosofie má plnou autonomii 3) nedochází ke střetu fakult (theologie v klášterech, filosofie ve školách pro funkcionáře) 4) filosofie je zaměřena...
19.04.2009 14:18
Stát Platón byl politik, kterému byla znemožněna politická činnost. Platón se po celý svůj život vracel k politickému problému správného uspořádání státu. Správné jednání, zdatnost (ctnost), mravnost a spravedlnost ukazuje...
15.04.2007 14:16
Obrana Sókratova - Přebásnění Sókratovy obhajoby v soudním procesu vedenému proti němu. Kritón - O úctě k zákonům. Prótagorás - Konfrontace se sofistickými názory o zdatnosti (ctnosti), zejména o její jednotě a...
Záznamy: 11 - 19 ze 19
<< 1 | 2

 

Filozofie

 

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Hledání pravdivého poznání, smyslu a dobrého života prostředky reflexe, racionální argumentace a diskuse, která vyžaduje určité pojmy. Není to tedy jen akademická disciplina, ale také způsob života, který začíná údivem nebo zklamáním nad tradičními výklady věcí (Platón) a snaží se s tajemstvím světa a existence nějak vyrovnat.

Od věd, které kdysi z filosofie vzešly, se filosofie liší jednak širší, vlastně neomezenou oblastí témat, jednak volnější metodou. Moderní vědy se omezují na to, co lze bezpečně doložit, vyzkoušet experimentem, modelovat a měřit, a co tedy platí úplně pro každého (pokud příslušné metodě rozumí). Nemohou tedy hodnotit, ptát se na smysl své činnosti ani odpovídat na prosté otázky, jaké kladou třeba děti – například, co je věda, co je to pravda nebo proč se nemá lhát. Naopak od poezie a literatury se filosofie liší tím, že se musí snažit o určité pojmové vyjadřování, ale hlavně tím, že každé své tvrzení musí umět nějak obhájit, tedy vysvětlit, proč říká to, co říká.

Ve 20. století se začal název filosofie používat v širším slova smyslu i pro vypracované systémy náboženské a školy moudrosti, a mluví se tedy i o filosofii indické, čínské nebo africké. V anglicky mluvící oblasti se běžně hovoří i o „filosofii“ ve významu např. firemní strategie nebo záměru a tento zvyk se přenáší i k nám. 

 

Kontakt