Řecká a římská filozofie

12.08.2012 11:03
 Ale ovšem nebude to dobrodružné vypravování statečného Alkinoa,  nýbrž vypravování muže sice také statečného, Éra Armeniova, rodem Pamfyla. Ten zahynul kdysi v boji; a když po deseti dnech byly sbírány mrtvoly již...
27.08.2011 11:04
V  řečtině hoi hepta sofoi (= sedm moudrých), byla skupina učenců, myslitelů a státníků, kteří žili na přelomu  7. a 6. století př.n.l., a kteří prosluli mnohými zajímavými činy a výroky, z nichž se nejlepších sedm...
25.04.2009 14:20
Co je vlastně skutečné? Jednotlivé nebo obecné? Platón tvrdil, že skutečnost přísluší pouze obecným idejím a jednotlivosti jsou jen nedokonalé z nich odvozené napodobeniny. Podle Aristotela, který s Platónem nesouhlasí,...
18.04.2009 14:20
Aristotelés založil logiku jako vědu ve vlastním slova smyslu. Název logika je odvozen od řeckého slova "logos". Aristotelés sám toto slovo ještě neznal a používal označení "analytika" a jiné termíny. Logika je nauka o...
12.04.2009 14:20
Svými tělesnými funkcemi a nižšími duševními činnostmi se člověk řadí k ostatním živým bytostem. Tyto funkce však jsou přizpůsobeny jeho vyššímu určení. Ruce, orgány řeči, vzpřímená chůze a velikost mozku k tomu poukazují. K...
20.04.2008 13:56
Sókratés nezanechal žádné písemné dílo a obraz o jeho filozofii lze sestavit jen na základě zpráv Platóna, Xenofónta a Aristotela. Všechny bezpečné poznatky byly získány nepřímou metodou na základě zpětného usuzování. "Sám...
22.04.2007 13:53
Učenosti ve smyslu pouhé znalosti a vědění si Hérakleitos cenil málo. Množství vědění neformuje ducha, říkal posměšně na adresu několika před ním žijících myslitelů, protože jinak by toto vědění...
15.04.2007 13:54
Eleatští filozofové, zejména Parmenidés ukázali, že mnohost, pohyb, změna, vznik a zánik nejsou možné, pokud nepředpokládáme existenci ne-jsoucna, tedy zcela prázdného prostoru, kam se jsoucno může pohybovat. Stejně tak to,...
23.04.2006 13:54
Pýthagorejská nauka v číslech spatřuje vlastní tajemství a stavební prvky světa. Každé z čísel od 1 do 10 má zvláštní moc a význam, především však úplná desítka. Harmonie světa, který Pýthagorás nazývá "kosmem", spočívá v...
Záznamy: 21 - 29 ze 29
<< 1 | 2 | 3

 

Řecká a římská filozofie

 

Vedle školy Platóna, který předčil všechny Sókratovy žáky, jsou rozlišovány tři školy:

  • Megarská škola byla založena Eukleidem z Megary (nezaměňovat se stejnojmenným matematikem), která spojovala eleatské myšlenky se Sókratovými.
  • Kyrénská škola byla založena Aristippem z Kyrény v severní Africe. Místo zdatnosti (ctnosti) a dokonalosti uznává Aristippos slast, požitek okamžiku. Poznání se stává prostředkem životního umění, jak v životě získat co nejvíce požitku.
  • Kynická škola byla založena Antisthenem. Jejím základem je indiferentnost. Kynikové nevykonávali žádné povolání, byli chudí a lhostejní ke všem běžným hodnotám, včetně lásky k vlasti. Byly proto kosmopolité. Opovrhovali uměním, vědou a pojmovou spekulací.

Zkoumáme-li, co je to lidská duše, musíme nejprve znát odpověď na otázku, co je to člověk. Obecné vědění o člověku nám přinášejí staré tradice, které vycházejí z opakovaně potvrzované zkušenosti. A jak píše František Novotný ve svém monumentálním díle O Platonovi, touto zkušeností je smrt. Protože smrt umožňuje lidem pochopit rozdíl mezi tím, co je živé, a tím, co je mrtvé. Mrtvé tělo se nehýbe, nevidí ani necítí. To, co dělá člověka, který se hýbe, vidí a cítí, živým, bylo u Řeků nazýváno psýché, duše. Živý člověk má tedy tělo a duši a mrtvému zbývá jen tělo.

 

Kontakt