Mystická místa - Čechy

  Zámek Karlova Koruna 1721 - 1723, novostavba; stavebník František Ferdinand hrabě Kinský chlumec-pudorysV letech 1721 – 1723 realizoval Santini pro Františka Ferdinanda hraběte Kinského rodinný zámek původně pojatý jako monumentální lovecký pavilon. Krátce po dokončení, v roce 1723, objekt...
Cholinu naleznete 15 km severozápadně od Olomouce - odtud - 35 - směr Mohelnice, po 12 km odbočit vlevo na Dubčany, přes Odrlice do Choliny.      Historie:    Kdy byla v Cholině zřízena fara nelze zjistit, v roce 1320 byla v držení otců premonstrátského kláštera...
Chrudim - náměstí Chrudim - jedinečně krásné místo naší minulosti i přítomnosti. Má svou neodlučitelnou, plastickou tvář, zrcadlí se v proměnách dávných století, s majestátem hradeb, věží kostelů a domů, svědků to bývalého života. Promlouvá k nám dodnes tak živě o všech epochách slavné minulosti....
  Kostel svaté Máří Magdaleny je barokní kostel v Deštném v Orlických horách. Vznikl na základě projektu významného českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho – Aichela na objednávku hraběte Františka Karla II. Libštejnského z Kolowrat v rozmezí let 1723 – 1725 jako novostavba...
14°27´12´´ 50°08´37´´ 300 m.n.m. Vyobrazení menhiru z roku 1914 Zkamenělý slouha stojí před domem č.p.542 v Ládevské ulici, nedaleko od silnice z Prahy směrem na Veltrusy. Snad se zde křižovaly velmi staré cesty vedoucí přes Prahu.  Jde o vyvýšené stanoviště, v minulosti, kdy kámen stál...
13°39´05´´ 50°18´36´´ 220 m.n.m. Menhir Drahomyšl - celkový pohled U polní cesty z Drahomyšle do Strkovic asi 400 m od severního okraje obce stojí kámen "Zakletý mnich". Původně prý stával mezi obcí Cítoliby a Žatcem v polích u vsi Radomyšle při křižovatce...
  Mohylové pohřebiště v Dřevohostickém lese je situováno na protáhlé terénní vyvýšenině, která se táhne přibližně ve směru SSV–JJZ od obce Bezuchov k Nahošovicím v nadmořské výšce 300–302 m. To předurčuje i rozložení mohyl na pohřebišti, které respektuje průběh této...
14°02´50´´ 50°06´17´´ 375 m.n.m.     Menhir od roku 1690 známý jako Zkamenělec je dnes opřen v rohu zdi hřbitova po pravé straně hlavního vchodu do kostela. Sem byl přemístěn v roce 1856. Původně se nacházel přímo před kostelem, asi o 30 metrů...
14 km jižně od Olomouce, ze silnice - 46 - odbočení v Prostějově na silnici - 18 - směr Přerov do Dubu n. Mor. Obec Dub nad Moravou a její historie je nerozlučně spjata alespoň posledních 250 let s historií poutního kostela Očišťování Panny Marie.     Popis:    Stavba...
Poutní místo se nachází ve Frýdku-Místku, v jeho severní, slezské části, na pravém břehu řeky Ostravice      Působí-li svou mohutností vnějšek svatyně nezapomenutelným dojmem, její vnitřek nás oslní svou krásou. Účelné rozdělení chrámových prostor, smělost oblouků klenby,...
Stejně truchlivý jako osudy holešovských židů za druhé světové války byl i osud Nové synagogy. Ta byla vystavěna v honosném maursko-románském slohu, slavnostně vysvěcena 3.9. 1893. Současně byla v jejím sousedství vystavěna budova, která sloužila jako rabinát i jako zimní modlitebna. První...
  Kostel sv. Petra a Pavla 1714 - 1722, přestavba středověkého kostela; stavebník Václav Vejmluva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Původní středověký farní kostel v Horní Bobrové nedostačoval na počátku 18. století potřebám rozsáhlé farnosti. Santini proto v roce 1714...
Významným poutním místem je Svatý Hostýn (bazilika minor), nacházejícím se v místech bývalého keltského oppida (velkého opevněného sídliště), byl zrušen císařem Josefem II. a obnoven v letech 1841-1845.      Popis:    Kopce, které byly posvátné již za pohanských...
  Nyní přichází chvíle velmi zvláštní, kdy řady skeptiků, ateistů a agnostiků budou opovržlivě špulit rty, podezřívavě se dívat na toto místo a pohlížet na slova jenž budu pronášet možná značně s despektem s pocitem, že tato přednáška je pouze senzacechtivá záležitost. Vím, že to co zde budu...
Hrabyňské poutní místo naleznete 12 km jihovýchodně od Opavy, odtud 11 cca v poloviční vzdálenosti mezi Opavou a Ostravou      Popis:    Poutní trojlodní kostel s věží v novorománském slohu, o jehož výstavbu se v letech 1885-87 zasloužil tehdejší farář Bohm, je...
   14°55´28´´ 50°09´56´´ 180 m.n.m.     Kámen stojí na okraji lesa ve vzdálenosti asi 100 metrů od levého břehu Labe a zhruba 600 metrů západně od obce Hradišťko, asi 8 km jihovýchodně od Lysé nad Labem, na jeho levém břehu, necelý kilometr od obce Hradišťko. Je možné, že...
13°55´05´´ 50°20´02´´ 320 m.n.m. U silnice z Vrbna do Peruce stojí v obci Hřivčice za nízkým plůtkem štíhlý pískovcový sloup s textem "Starý ukazatel směru cest z r. 1680.      Popis:    Pískovec, výška - 1,8 m, hmotnost - 0,6 t, štíhlý kamenný sloup. Dobře...
  Barokní hospodářský dvůr Hubenov leží severovýchodně od Kralovic. V roce 1337 se zde nacházela ves, která se jmenovala Královská Hora. Její okolí včetně přilehlého lesa i pozemky, na nichž dnes stojí barokní dvůr, bylo od roku 1328 majetkem plaského kláštera. Tato ves však v době husitských...
Prastará románská osada JV od Kutné Hory s panským sídle při rozhlehlé návsi a s kostelem sv. Jakuba.      Popis:    Panská jednolodní emporová stavba z velkých kvádrů, většinou omítnutá, s apsidou a západní věží, která má potrojná okénka ve dvou patrech. Bohatá...
Zdejší poustevny zde byly vytesány mnichy po zrušení jejich kláštera v Jablonném v Podještědí na konci 18. století. Mniši se zde věnovali léčitelství a pomáhali místním lidem s nejrůznějšími problémy. Po jejich smrti bylo místo vysvěceno a započala zde tradice poutí. Později zde byl vytesán Boží...
Poutní místo naleznete 16 km jihojihovýchodně od Moravské Třebové. Ze silnice Brno- Svitavy - 43 -, 5 km - jih - od Svitav odbočit na - 366 - přes Jevíčko do Jaroměřic.      Popis:    Ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v...
     14°07´02´´ 50°12´40´´ 280 m.n.m.   Menhir se nacházel ještě v polovině našeho století u silnice do Netovic severně od obce Jemníky, jihovýchodně od Slaného.      Popis:    Menhir se nacházel ještě v polovině našeho století u silnice...
Poutní místo naleznete 26 km severozápadně od Prostějova - odtud  přes Konici do Jesence.      Popis:    Hlavní oltář zasvěcený sv. Liboru s řezbami ve tvaru rozhrnutého baldachýnu je barokní umělecké dílo neznámého mistra. Nad svatostánkem je umístěn obraz...
Skupina rulových balvanů, která nese romantický název Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé při dnešní česko-polské hranici. Je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Zájem o ně přicházel...
Poutní kostel Kájov leží 4 km západně od Českého Krumlova.      Popis:    Poutní místo se nachází na mírném návrší nad obcí. Poutní areál tvoří kostel s přilehlým kostelíkem Smrti Panny Marie, obklopený zdí bývalého hřbitova. Při severní straně kostela se...
Záznamy: 11 - 35 ze 111
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Čechy

 

Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) jsou jedna ze tří historických zemí České republiky. Kořen slova Čech pravděpodobně odpovídá významu člověk.[2] Latinský ekvivalent Bohemia, původně Boiohaemum, jenž časem ovlivnil i názvy v jiných jazycích, je odvozen od keltského kmene Bojů, kteří na tomto území žili od 4. do 1. století př. n. l.

Čechy se staly po zániku Velkomoravské říše (~907) politickým centrem česko-moravsko-slezského prostoru a právě od jejich panovníků vycházely státotvorné a expanzivní impulsy. Po r. 1019 (či 1029) byly natrvalo spojeny s Moravou – do konce 12. století jako jedna země (terra Bohemiae, ducatus Bohemiae), poté jako svého druhu diarchie (králové x markrabata) chápaná nicméně stále jako jedno panství, Království české (regnum Bohemiae).[3] Postupně připojovaná území Slezska, obojí Lužice a později i dalších teritorií (Nové Čechy, Braniborsko) byla nakonec Karlem IV. 7. dubna 1348 scelena do vyššího útvaru nové kvality: zemí Koruny české. Paradoxně se tak vliv i územní rozsah Čech zmenšil, protože ostatní území, i když připoutána lenními svazky, nebyla už pouhými částmi Českého království, ale autonomními členy Koruny. Nicméně Čechám bylo v rámci České koruny vyhrazeno ústřední postavení „hlavy“.

V rámci České koruny pak země zůstala přes různé peripetie až do r. 1749, kdy byla správními reformami Marie Terezie Koruna de facto zrušena a nadále už byla v podstatě teoretickým pojmem. Habsburská vláda navíc dále programově oslabovala vazby mezi českými zeměmi, takže v 19. století vlastně byly Království české, Markrabství moravské a zbytkové Vévodství slezské jen navzájem si rovnými Kronländer Rakouské říše a jejich politicko-správní jednota byla spíše nárokovaná.

Se zánikem Rakousko-Uherska zaniklo i království, ale Čechy zůstaly jako země Česká i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého Československa a to až do roku 1948. Od roku 1949 se území dělí na kraje, jejichž hranice se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Dodnes jsou však Čechy obyvateli Česka vnímány jako kulturní celek.

 

Kontakt