Mystická místa - Čechy

Poutní místo naleznete 6 km východně od Valašského Meziříčí, severně od silnice - 18     studánka Popis:    Dvě kostelní věže se zastřešením cibulovitého tvaru (r. 1892) s lucernami dodávají chrámu vzhled poutního místa. V průčelí jsou skulptury sv. Michaela a...
  Hradiště Závist bylo největší keltské oppidum v Čechách. Nacházelo se na kopcích po obou stranách Břežanského údolí na pravém břehu Vltavy při dnešním jižním okraji Prahy. Závistské oppidum leželo na vrchu Hradiště nad bývalým soutokem Vltavy a Berounky u Zbraslavi. Vrch Hradiště se nachází...
   Tyto dva kameny leží na rozlehlé louce, chráněny každý mezi dvěma stromy. Jsou od sebe vzdáleny 220 m. Ze stanoviště je dobře vidět Vodňany, asi 7 km vzdálené.        Poznámky:    Kámen na Blatech. Karel Klostermann; Malý Čtenář, Ročník...
14°17´00´´ 50°01´20´´ 370 m.n.m. Malý menhir na západní okraji vsi Zbuzany s negativní rytinou řeckého kříže. Menhir se nachází na konci úvozu bývalé cesty, přístupný je z obce Zbuzany ulicí U menhiru III. Místo s dalekým výhledem na V zabraňuje výhledu nová výstavba obce...
  Areál cisterciáckého kláštera 1706 - 1722, úpravy a novostavby; stavebník Václav Vejmuva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou byl na pomezí Čech a Moravy založen po příchodu prvních mnichů v roce 1252. Klasická řádová architektura...
  Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře 1719 - 1722, dokončení 1735, novostavba; stavebník Václav Vejmluva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Velký ctitel mučedníka Jana Nepomuckého, Václav Vejmluva, zvažoval už od svého uvedení do funkce oslavu mučednické smrti...
  Klášterní kostel Narození Panny Marie 1719, oprava; stavebník Jaroným Hlína, opat premonstráckého kláštera v Želivi Gotická bazilika premonstráckého klášterního kostela Narození P. Marie v Želivi vznikla přestavbou původní románské stavby v pozdním 14. století. Po rozsáhlém požáru v roce...
Klášter Zlatá Koruna se nachází cca 8 km severně od Českého Krumlova ve směru na České Budějovice      Popis:    Klášter je položen na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Vltavou. Vlastní klášter je samostatně ohrazený a k němu se po jihozápadní straně připojuje...
Poutní místo je 14 km východně od Jeseníku odtud přes Rejvíz do Zlatých Hor, J 4 km         Historie:    Zvláštní je případ, který stál u zrodu poutního místa Panny Marie Pomocné (Maria Hilf) ve Zlatých Horách (dříve Zuckmantel). V době 30leté války...
Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě        Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, zapsaná do seznamu národních kulturních památek již 30. března 1962, je dnes řazena na třetí místo v pořadí důležitosti památek na našem území, hned za Pražským hradem a...
  Kostel sv. Václava 1713 - 1717, přestavba a dílčí novostavba; stavebník Václav Vejmluva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Původně středověký kostel sv. Václava byl počátkem 18. stol. ve značně zchátralém stavu. Santini prováděl jeho přestavbu jako součást celého komplexu...
Záznamy: 101 - 111 ze 111
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5

Čechy

 

Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) jsou jedna ze tří historických zemí České republiky. Kořen slova Čech pravděpodobně odpovídá významu člověk.[2] Latinský ekvivalent Bohemia, původně Boiohaemum, jenž časem ovlivnil i názvy v jiných jazycích, je odvozen od keltského kmene Bojů, kteří na tomto území žili od 4. do 1. století př. n. l.

Čechy se staly po zániku Velkomoravské říše (~907) politickým centrem česko-moravsko-slezského prostoru a právě od jejich panovníků vycházely státotvorné a expanzivní impulsy. Po r. 1019 (či 1029) byly natrvalo spojeny s Moravou – do konce 12. století jako jedna země (terra Bohemiae, ducatus Bohemiae), poté jako svého druhu diarchie (králové x markrabata) chápaná nicméně stále jako jedno panství, Království české (regnum Bohemiae).[3] Postupně připojovaná území Slezska, obojí Lužice a později i dalších teritorií (Nové Čechy, Braniborsko) byla nakonec Karlem IV. 7. dubna 1348 scelena do vyššího útvaru nové kvality: zemí Koruny české. Paradoxně se tak vliv i územní rozsah Čech zmenšil, protože ostatní území, i když připoutána lenními svazky, nebyla už pouhými částmi Českého království, ale autonomními členy Koruny. Nicméně Čechám bylo v rámci České koruny vyhrazeno ústřední postavení „hlavy“.

V rámci České koruny pak země zůstala přes různé peripetie až do r. 1749, kdy byla správními reformami Marie Terezie Koruna de facto zrušena a nadále už byla v podstatě teoretickým pojmem. Habsburská vláda navíc dále programově oslabovala vazby mezi českými zeměmi, takže v 19. století vlastně byly Království české, Markrabství moravské a zbytkové Vévodství slezské jen navzájem si rovnými Kronländer Rakouské říše a jejich politicko-správní jednota byla spíše nárokovaná.

Se zánikem Rakousko-Uherska zaniklo i království, ale Čechy zůstaly jako země Česká i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého Československa a to až do roku 1948. Od roku 1949 se území dělí na kraje, jejichž hranice se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Dodnes jsou však Čechy obyvateli Česka vnímány jako kulturní celek.

 

Kontakt