Mystická místa - Čechy

Stejně truchlivý jako osudy holešovských židů za druhé světové války byl i osud Nové synagogy. Ta byla vystavěna v honosném maursko-románském slohu, slavnostně vysvěcena 3.9. 1893. Současně byla v jejím sousedství vystavěna budova, která sloužila jako rabinát i jako zimní modlitebna. První...
  Kostel sv. Petra a Pavla 1714 - 1722, přestavba středověkého kostela; stavebník Václav Vejmluva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Původní středověký farní kostel v Horní Bobrové nedostačoval na počátku 18. století potřebám rozsáhlé farnosti. Santini proto v roce 1714...
Významným poutním místem je Svatý Hostýn (bazilika minor), nacházejícím se v místech bývalého keltského oppida (velkého opevněného sídliště), byl zrušen císařem Josefem II. a obnoven v letech 1841-1845.      Popis:    Kopce, které byly posvátné již za pohanských...
  Nyní přichází chvíle velmi zvláštní, kdy řady skeptiků, ateistů a agnostiků budou opovržlivě špulit rty, podezřívavě se dívat na toto místo a pohlížet na slova jenž budu pronášet možná značně s despektem s pocitem, že tato přednáška je pouze senzacechtivá záležitost. Vím, že to co zde budu...
Hrabyňské poutní místo naleznete 12 km jihovýchodně od Opavy, odtud 11 cca v poloviční vzdálenosti mezi Opavou a Ostravou      Popis:    Poutní trojlodní kostel s věží v novorománském slohu, o jehož výstavbu se v letech 1885-87 zasloužil tehdejší farář Bohm, je...
   14°55´28´´ 50°09´56´´ 180 m.n.m.     Kámen stojí na okraji lesa ve vzdálenosti asi 100 metrů od levého břehu Labe a zhruba 600 metrů západně od obce Hradišťko, asi 8 km jihovýchodně od Lysé nad Labem, na jeho levém břehu, necelý kilometr od obce Hradišťko. Je možné, že...
13°55´05´´ 50°20´02´´ 320 m.n.m. U silnice z Vrbna do Peruce stojí v obci Hřivčice za nízkým plůtkem štíhlý pískovcový sloup s textem "Starý ukazatel směru cest z r. 1680.      Popis:    Pískovec, výška - 1,8 m, hmotnost - 0,6 t, štíhlý kamenný sloup. Dobře...
  Barokní hospodářský dvůr Hubenov leží severovýchodně od Kralovic. V roce 1337 se zde nacházela ves, která se jmenovala Královská Hora. Její okolí včetně přilehlého lesa i pozemky, na nichž dnes stojí barokní dvůr, bylo od roku 1328 majetkem plaského kláštera. Tato ves však v době husitských...
Prastará románská osada JV od Kutné Hory s panským sídle při rozhlehlé návsi a s kostelem sv. Jakuba.      Popis:    Panská jednolodní emporová stavba z velkých kvádrů, většinou omítnutá, s apsidou a západní věží, která má potrojná okénka ve dvou patrech. Bohatá...
Zdejší poustevny zde byly vytesány mnichy po zrušení jejich kláštera v Jablonném v Podještědí na konci 18. století. Mniši se zde věnovali léčitelství a pomáhali místním lidem s nejrůznějšími problémy. Po jejich smrti bylo místo vysvěceno a započala zde tradice poutí. Později zde byl vytesán Boží...
Poutní místo naleznete 16 km jihojihovýchodně od Moravské Třebové. Ze silnice Brno- Svitavy - 43 -, 5 km - jih - od Svitav odbočit na - 366 - přes Jevíčko do Jaroměřic.      Popis:    Ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v...
     14°07´02´´ 50°12´40´´ 280 m.n.m.   Menhir se nacházel ještě v polovině našeho století u silnice do Netovic severně od obce Jemníky, jihovýchodně od Slaného.      Popis:    Menhir se nacházel ještě v polovině našeho století u silnice...
Poutní místo naleznete 26 km severozápadně od Prostějova - odtud  přes Konici do Jesence.      Popis:    Hlavní oltář zasvěcený sv. Liboru s řezbami ve tvaru rozhrnutého baldachýnu je barokní umělecké dílo neznámého mistra. Nad svatostánkem je umístěn obraz...
Skupina rulových balvanů, která nese romantický název Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé při dnešní česko-polské hranici. Je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Zájem o ně přicházel...
Poutní kostel Kájov leží 4 km západně od Českého Krumlova.      Popis:    Poutní místo se nachází na mírném návrší nad obcí. Poutní areál tvoří kostel s přilehlým kostelíkem Smrti Panny Marie, obklopený zdí bývalého hřbitova. Při severní straně kostela se...
  Hospodářský dvůr Kalec leží na západním okraji Plaska nedaleko středního toku řeky Střely. Vzhledem k plaskému klášteru, pod který tento dvůr spadal, bylo důležité, že již od středověku měli cisterciáci k této lokalitě vztah. Již roku 1346 se totiž uvádí v Kalci klášterní dvůr vysazený...
  Svatováclavská kaple je mimořádnou svatyní katedrály. Hrob sv. Václava, nejposvátnější v českých zemích, trvá na tomto místě od translace světcova těla – uskutečněné kajícím se bratrovrahem Boleslavem I. (915 – 973) – z Boleslavi do jižní apsidy rotundy sv. Víta. Ucta k sv. Václavu...
  1711 - 1726, oprava a přestavba; stavebník Maurus Finzguth, opat benediktinského kláštera v Kladrubech kladruby-pudorysZatímco Santiniho realizace pro plaský klášter byly řešeny v duchu jeho vnímání radikálního baroka, před zcela jinou otázku byl postaven při práci pro benediktinský klášter...
13°59´08´´ 50°18´06´´ 303 m.n.m. Štíhlý vysoký menhir stojící v poli na mírné vyvýšenině u obce Klobuky. Po pravé straně od silnice z Klobuk do Peruce.      Popis:    Červeno hnědý železitý pískovec s výskytem světlých křemenných valounků. Rozměry: výška 3,4m nad...
450 m.n.m.   Na jihozápadním okraji města Tábor stojí poutní místo - barokní kostel Klokoty s komendou premonstrátského řádu.       Popis:    Kostel postaven na místě gotické tvrze z doby kolem r.1220, zničené v husitském období. Dnešní stavba (základ z...
302 m.n.m. Mezi obcemi Lhota a Kluček jihovýchodně od Žatce nad mlýnem Tasov je mírně nakloněná náhorní plošina.      Popis:    Nakloněnou náhorní plošinu lemuje velké množství převážně zaoblených křemencových bloků. Původně zde bylo asi 5-6 kamenných řad, dnes...
 584 m.n.m.     Pohled od severu (1880) Na vrchu 8 km severovýchodně od Tábora, u silnice na půl cesty mezi Chotovinami a Jistebnicí. Zmísta je daleký výhled na kotlinu Táborskou.      Popis:   Románsko-gotický kostel, obehnaný masivní zděnou...
13°42´ 50°14´ 525 m.n.m.   Ve vzdálenosti 980 m od křižovatky žluté turistické značky se silnicí Kounov - Domoušice směrem na Domoušice protíná silnice řadu, která s největší pravděpodobností směřovala pod svah Roviny, směrem ke kótě 512,7...
Na jihovýchodním okraji města Krnova na tzv. předním cvilínském kopci (437 m n.m.) nachází se poutní místo zvané Cvilín.      Popis:    Kostel, jehož dvouvěžová silueta vévodí širokému okolí, je barokní stavbou s hlavní lodí, boční, rozšíření je oboustranně...
  Poutní kostel Jména Panny Marie 1718 - 1750, novostavba; stavebnící Hugo Bartlicius a další opati premonstráckého kláštera v Zábrdovicich u Brna Poutní kostel Jména P. Marie ve Křtinách u Brna patří k nejstarším moravským poutním místům. Podle pověsti ve zdejším údolí křtili svatí Cyril a...
Záznamy: 21 - 45 ze 111
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Čechy

 

Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) jsou jedna ze tří historických zemí České republiky. Kořen slova Čech pravděpodobně odpovídá významu člověk.[2] Latinský ekvivalent Bohemia, původně Boiohaemum, jenž časem ovlivnil i názvy v jiných jazycích, je odvozen od keltského kmene Bojů, kteří na tomto území žili od 4. do 1. století př. n. l.

Čechy se staly po zániku Velkomoravské říše (~907) politickým centrem česko-moravsko-slezského prostoru a právě od jejich panovníků vycházely státotvorné a expanzivní impulsy. Po r. 1019 (či 1029) byly natrvalo spojeny s Moravou – do konce 12. století jako jedna země (terra Bohemiae, ducatus Bohemiae), poté jako svého druhu diarchie (králové x markrabata) chápaná nicméně stále jako jedno panství, Království české (regnum Bohemiae).[3] Postupně připojovaná území Slezska, obojí Lužice a později i dalších teritorií (Nové Čechy, Braniborsko) byla nakonec Karlem IV. 7. dubna 1348 scelena do vyššího útvaru nové kvality: zemí Koruny české. Paradoxně se tak vliv i územní rozsah Čech zmenšil, protože ostatní území, i když připoutána lenními svazky, nebyla už pouhými částmi Českého království, ale autonomními členy Koruny. Nicméně Čechám bylo v rámci České koruny vyhrazeno ústřední postavení „hlavy“.

V rámci České koruny pak země zůstala přes různé peripetie až do r. 1749, kdy byla správními reformami Marie Terezie Koruna de facto zrušena a nadále už byla v podstatě teoretickým pojmem. Habsburská vláda navíc dále programově oslabovala vazby mezi českými zeměmi, takže v 19. století vlastně byly Království české, Markrabství moravské a zbytkové Vévodství slezské jen navzájem si rovnými Kronländer Rakouské říše a jejich politicko-správní jednota byla spíše nárokovaná.

Se zánikem Rakousko-Uherska zaniklo i království, ale Čechy zůstaly jako země Česká i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého Československa a to až do roku 1948. Od roku 1949 se území dělí na kraje, jejichž hranice se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Dodnes jsou však Čechy obyvateli Česka vnímány jako kulturní celek.

 

Kontakt