Mystická místa - Čechy

Ortel (německy Ortelsberg, 554 m n. m.) je výrazný znělcový vrch nacházející se ve Cvikovské pahorkatině v severních Čechách. Bývalo zde popraviště města Cvikova. Na vrcholu se nachází skalní vyhlídka s omezeným rozhledem, jemuž brání vzrostlý les. Z okolních křídových pískovců, které se nacházejí...
Barokní poutní místo se nachází na vrchu Kalvárie nad obcí Ostré, která je vzdálena 1,5 km od Úštěku. Poutní areál byl vystavěn v letech 1703 – 1707 jezuity, za autora stavby je považován známý barokní stavitel italského původu Octavio Broggio. K místu vede křížová cesta, která ústí na spodní...
Poutní místo naleznete 18 km - západně - od Uherského Hradiště. Z Brna příjezd po dálnici D1, v Holubicích odbočit vpravo - 50 (směr Uherské Hradiště) přes Slavkov, Bučovice, za Kožušicemi odbočit vpravo přes Střílky do Koryčan, odtud jihovýchodně po silnici (směr Osvětimany) cca 7 km, vlevo - z -...
Oybin (česky Ojivín či Ojvín) je lázeňské a výletní městečko na jihovýchodě Saska, v okrese Zhořelec, poblíž hranic s Českou republikou. Městečku dominuje mohutná pískovcová stolová hora s ruinami stejnojmenného hradu a kláštera.   První zmínky o hradu jsou z počátku 13. století. Žitavsko...
  Kaple svaté Anny 1705 - 1707, novostavba; stavebník Helena Pieroni da Cagliano, abatyše svatojiřského kláštera benediktinek na Pražské hradě Jednu z nejkomplikovanějších a přitom skvěle čitelných staveb z autorova nejranějšího období představuje kaple vystavěná v parku letní rezidence...
360 m.n.m.     Panenský týnec - letecký snímek kostela s klášterem Nedostavěný gotický klášterní chrám se řadí svou uměleckou hodnotou k nejdokonalejším českým památkám.      Popis:    Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, které je 9 m...
  Konvent cisterciáckého kláštera 1710 - 1740, novostavba; stavebník Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasích Několik desítek kilometrů na sever od Plzně, metropole západních Čech, leží Plasy, město soustředěné kolem areálu bývalého cisterciáckého kláštera. Tady byl, uprostřed...
Brána Čech (latinsky Porta Bohemica) se nazývá kaňonovité údolí Labe, kterým řeka vstupuje do Českého středohoří. Řeka Labe zde vytvořila velmi nevšední krajinu s hlubokým zářezem říčního údolí do Českého středohoří. Nádherné panorama je možné vychutnat z řady míst. Na pravém břehu Labe to je vrch...
Neolitická svatyně v Praze         Archeologové v Praze Na Hůrce odkryli 6200 až 6500 let starou svatyni z mladší doby kamenné zvanou rondel. Jde o kruhové prostranství o průměru 23 metrů, které bylo ohrazené dvěma příkopy a třemi palisádami. Vstupovalo se do něj dvěma...
  Kolowratský palác (Italské velvyslanectví, Nerudova ulice) projekt 1706, výstavba 1716 - 1721, novostavba; stavebníci Norbert Leopold hrabě Kolowrat-Libštejnský (projekt), Norbert Vincenc hrabě Kolowrat-Libštejnský (realizace) Projekt na Kolowratský (později Thunovský) palác v malostranské...
  Kostel Panny Marie Božské prozřetelnosti (Nerudova ulice) 1703 - 1707, provedení stavby s dílčími změnami proti staršímu projektu; stavebník Jan Mario Hložek, probošt koleje theatinů na Malé Straně V rámci duchovního kvasu 16. století nedošlo pouze ke vzniku jezuitského řádu, ale také...
  Kostel sv. Františka Serafinského (Křížovnické náměstí) Ve své době nesmírně významnou architekturu kostela svatého Františka Serafinského, budovaného v letech 1679-1685 a až do poloviny dvacátých let 18. století postupně vybavovanou mobiliářem a uměleckými díly, navrhl pro Jana Bedřicha z...
  Morzinský palác (Rumunské velvyslanectví, Nerudova ulice) 1713 - 1714, přestavba; stavebník Václav hrabě Morzin Morzinský palác v Ostruhové (dnes Nerudově) ulici, fungující dnes jako rumunské velvyslanectví,  vznikl přestavbou celkem čtyř výstavných renesančních měšťanských domů. Ty...
  Palác hrabat z Lissau (Staroměstské náměstí) po roce 1700, přestavba a částečná novostavba; zbořeno 1896; stavebník Rudolf Josef hrabě z Lissau Pražské putování začíná na Staroměstském náměstí, přestože zde dnes žádné Santiniho dílo nenajdeme. Jednak proto, že právě Staroměstské náměstí...
Nejstarší církevní architektura Pražského hradu v 9. a 10. století Grantová agentura České republiky, reg. č. 404/97/1056, 1997-1999      Popis:    Z kostela Panny Marie, z písemných pramenů známého jako první hradní sakrální stavba z období vlády knížete Bořivoje...
Radobýl je čedičový vrch ležící v Českém středohoří. Zvedá se nad vsí Žalhostice na pravém břehu Labe, 3 km západně od Litoměřic. Charakteristickou, zpola „vykousnutou“ siluetu kopce má na svědomí někdejší kamenolom, který v několika patrech odkryl a odtěžil velkou část západní strany kopce. Lomová...
  Benediktinské opatství s kostelem sv. Petra a Pavla 1721 - 1730, stavebník Antonín Pirmus, probošt rajhradský   V samotném srdci Moravy najdeme další místa, která kvůli Santinimu nesmíme vynechat. Už v roce 1048 bylo v Rajhradu u Brna zřízeno probošství řehole sv. Benedikta. Až do konce...
27 km východně od Přerova - odtud - 18 - přes Bystřici p. Hostýnem (v blízkosti poutní kostel Hostýn) do Komárna - odbočit vpravo přes Podhradní Lhotu do Rajnochovic.      Popis:    Chrám je architektonickým skvostem, jeho návrh pochází od italského architekta G....
503 m.n.m.     Uprostřed obce Ratměřice se nachází kostel sv. Havla z roku 1220 v románském slohu, který byl později částečně dostavován. V blízkosti kostela je zámek v barokním slohu z r. 1750 s okolním  parkem a oborou se vzácnými...
Říp (455,2 m) je zdaleka viditelný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde...
     Popis:    Sázava samotná leží v dolíku a obtéká jí řeka Sázava, která také tvoří tzv. Ostrov. Sázavě vévodí klášter, který je již na vyvýšenině.     Historie:    Archeologické nálezy datují počátky osídlení do doby neolitické....
Sázavský klášter, později přestavěný na zámek, leží ve městečku Sázava nad stejnojmennou řekou. Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich a (tehdy ještě poustevník) Prokop, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. Kníže Oldřich v...
  Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele 1703 - 1708, přestavba a obnova středověkého chrámu; stavebník Jindřich Snopek, opat cisterciáckého kláštera v Sedlci Kutná Hora jako druhé nejvýznamnější město království se stala prvním svědectvím Santiniho invence a mistrovského...
Barokní poutní areál, tvořený kostelem, klášterem a poustevnou, byl vystavěn na sklonku 17. století. Chrám je zasvěcen sv. Máří Magdaleně, vzorem pro stavitele Kryštofa Dientzenhofera byla kaple v Aix-en-Provence. Zajímavostí je vnitřní výzdoba kostela, která imituje krápníkovou jeskyni. Po velkém...
13°54´00´´ 50°21´20´´ 210 m.n.m. Menhir stojí na křižovatce polních cest poblíž malého rybníčku, pod osamělým stromem - lípou nedaleko železniční zastávky Slavětín nad Ohří na rovině rozkládající se severozápadně od obce, asi 1 km od kaple sv....
Záznamy: 61 - 85 ze 111
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Čechy

 

Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) jsou jedna ze tří historických zemí České republiky. Kořen slova Čech pravděpodobně odpovídá významu člověk.[2] Latinský ekvivalent Bohemia, původně Boiohaemum, jenž časem ovlivnil i názvy v jiných jazycích, je odvozen od keltského kmene Bojů, kteří na tomto území žili od 4. do 1. století př. n. l.

Čechy se staly po zániku Velkomoravské říše (~907) politickým centrem česko-moravsko-slezského prostoru a právě od jejich panovníků vycházely státotvorné a expanzivní impulsy. Po r. 1019 (či 1029) byly natrvalo spojeny s Moravou – do konce 12. století jako jedna země (terra Bohemiae, ducatus Bohemiae), poté jako svého druhu diarchie (králové x markrabata) chápaná nicméně stále jako jedno panství, Království české (regnum Bohemiae).[3] Postupně připojovaná území Slezska, obojí Lužice a později i dalších teritorií (Nové Čechy, Braniborsko) byla nakonec Karlem IV. 7. dubna 1348 scelena do vyššího útvaru nové kvality: zemí Koruny české. Paradoxně se tak vliv i územní rozsah Čech zmenšil, protože ostatní území, i když připoutána lenními svazky, nebyla už pouhými částmi Českého království, ale autonomními členy Koruny. Nicméně Čechám bylo v rámci České koruny vyhrazeno ústřední postavení „hlavy“.

V rámci České koruny pak země zůstala přes různé peripetie až do r. 1749, kdy byla správními reformami Marie Terezie Koruna de facto zrušena a nadále už byla v podstatě teoretickým pojmem. Habsburská vláda navíc dále programově oslabovala vazby mezi českými zeměmi, takže v 19. století vlastně byly Království české, Markrabství moravské a zbytkové Vévodství slezské jen navzájem si rovnými Kronländer Rakouské říše a jejich politicko-správní jednota byla spíše nárokovaná.

Se zánikem Rakousko-Uherska zaniklo i království, ale Čechy zůstaly jako země Česká i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého Československa a to až do roku 1948. Od roku 1949 se území dělí na kraje, jejichž hranice se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Dodnes jsou však Čechy obyvateli Česka vnímány jako kulturní celek.

 

Kontakt