Mystická místa - Čechy

  Kostel Panny Marie Božské prozřetelnosti (Nerudova ulice) 1703 - 1707, provedení stavby s dílčími změnami proti staršímu projektu; stavebník Jan Mario Hložek, probošt koleje theatinů na Malé Straně V rámci duchovního kvasu 16. století nedošlo pouze ke vzniku jezuitského řádu, ale také...
  Kostel sv. Františka Serafinského (Křížovnické náměstí) Ve své době nesmírně významnou architekturu kostela svatého Františka Serafinského, budovaného v letech 1679-1685 a až do poloviny dvacátých let 18. století postupně vybavovanou mobiliářem a uměleckými díly, navrhl pro Jana Bedřicha z...
  Morzinský palác (Rumunské velvyslanectví, Nerudova ulice) 1713 - 1714, přestavba; stavebník Václav hrabě Morzin Morzinský palác v Ostruhové (dnes Nerudově) ulici, fungující dnes jako rumunské velvyslanectví,  vznikl přestavbou celkem čtyř výstavných renesančních měšťanských domů. Ty...
  Palác hrabat z Lissau (Staroměstské náměstí) po roce 1700, přestavba a částečná novostavba; zbořeno 1896; stavebník Rudolf Josef hrabě z Lissau Pražské putování začíná na Staroměstském náměstí, přestože zde dnes žádné Santiniho dílo nenajdeme. Jednak proto, že právě Staroměstské náměstí...
Nejstarší církevní architektura Pražského hradu v 9. a 10. století Grantová agentura České republiky, reg. č. 404/97/1056, 1997-1999      Popis:    Z kostela Panny Marie, z písemných pramenů známého jako první hradní sakrální stavba z období vlády knížete Bořivoje...
Radobýl je čedičový vrch ležící v Českém středohoří. Zvedá se nad vsí Žalhostice na pravém břehu Labe, 3 km západně od Litoměřic. Charakteristickou, zpola „vykousnutou“ siluetu kopce má na svědomí někdejší kamenolom, který v několika patrech odkryl a odtěžil velkou část západní strany kopce. Lomová...
  Benediktinské opatství s kostelem sv. Petra a Pavla 1721 - 1730, stavebník Antonín Pirmus, probošt rajhradský   V samotném srdci Moravy najdeme další místa, která kvůli Santinimu nesmíme vynechat. Už v roce 1048 bylo v Rajhradu u Brna zřízeno probošství řehole sv. Benedikta. Až do konce...
27 km východně od Přerova - odtud - 18 - přes Bystřici p. Hostýnem (v blízkosti poutní kostel Hostýn) do Komárna - odbočit vpravo přes Podhradní Lhotu do Rajnochovic.      Popis:    Chrám je architektonickým skvostem, jeho návrh pochází od italského architekta G....
503 m.n.m.     Uprostřed obce Ratměřice se nachází kostel sv. Havla z roku 1220 v románském slohu, který byl později částečně dostavován. V blízkosti kostela je zámek v barokním slohu z r. 1750 s okolním  parkem a oborou se vzácnými...
Říp (455,2 m) je zdaleka viditelný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde...
     Popis:    Sázava samotná leží v dolíku a obtéká jí řeka Sázava, která také tvoří tzv. Ostrov. Sázavě vévodí klášter, který je již na vyvýšenině.     Historie:    Archeologické nálezy datují počátky osídlení do doby neolitické....
Sázavský klášter, později přestavěný na zámek, leží ve městečku Sázava nad stejnojmennou řekou. Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich a (tehdy ještě poustevník) Prokop, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. Kníže Oldřich v...
  Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele 1703 - 1708, přestavba a obnova středověkého chrámu; stavebník Jindřich Snopek, opat cisterciáckého kláštera v Sedlci Kutná Hora jako druhé nejvýznamnější město království se stala prvním svědectvím Santiniho invence a mistrovského...
Barokní poutní areál, tvořený kostelem, klášterem a poustevnou, byl vystavěn na sklonku 17. století. Chrám je zasvěcen sv. Máří Magdaleně, vzorem pro stavitele Kryštofa Dientzenhofera byla kaple v Aix-en-Provence. Zajímavostí je vnitřní výzdoba kostela, která imituje krápníkovou jeskyni. Po velkém...
13°54´00´´ 50°21´20´´ 210 m.n.m. Menhir stojí na křižovatce polních cest poblíž malého rybníčku, pod osamělým stromem - lípou nedaleko železniční zastávky Slavětín nad Ohří na rovině rozkládající se severozápadně od obce, asi 1 km od kaple sv....
  30 km severovýchodně od Olomouce, odtud přes Šternberk do Moravského Berouna, zde odbočit vpravo přes N. Vésku do Města Libavá, Stará Voda - severovýchod - 4 km. Varianta: Z Nového Jičína na Opavu, 8 km za Fulnekem odbočení vlevo přes Vítkov do Budišova n. Budišovkou, odtud jihojihozápadně...
Poutní místo naleznete 6 km severovýchodně od Zlína, odtud směr Fryšták - po 4 km odbočit přes Kostelec na Štípu      Popis:    Nynější mariánská svatyně je rozsáhlá jednolodní, převážně barokní stavba, která spolu s klášterní budovou tvoří jednu z největších a...
  Oppidum Stradonice bylo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid na území Čech. Nacházelo se na náhorní plošině vrchu Hradiště v nadmořské výšce 380 m a zaujímalo plochu 90,3 ha. Vrch Hradiště je břidlicový blok situovaný mezi obcemi Nižbor a Stradonice oddělený ze dvou stran ostře...
20 km severozápadně od Prostějova - odtud - 18 - Ohrozim ve Vicově odbočit na Ptení, přes Ptenský Dvorek do Suchdola - Jednova     Popis:    Při vstupu do chrámu upoutá poutníka neobyčejně světlý interiér jasných barev, sladěný s vnitřní výzdobou. Hlavní oltář má nad...
Barokní kaple Anděla strážce        Popis:    Poutní kaple Anděla Strážce na kopci Stráž je z let 1682 - 1683. Prostranství kolem ní bylo ohrazeno ambity a pak i kaplemi v nárožích. Je otevřena každoročně o sušické pouti první neděli v září. Na vrchu v...
  Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu (586 m) u Příbrami. Areál Svaté Hory tvoří obdélný komplex ambitů o rozměrech 80 × 72 m se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěný a rozšířený v...
Svatováclavská rotunda na Malé Straně v Praze čekala na své znovuobjevení celá staletí. Její zpřístupnění je závislé na finančních darech veřejnosti. V únoru roku 2004 našli archeologové na Malostranském náměstí v Praze pozůstatky rotundy sv. Václava z konce 11. století.   Soutěžní otázka za...
Ivan Slavík - Svatý Ivan Poustevník U zrodu českého křesťanství stojí postavy tří světců: svaté Ludmily, jejího vnuka knížete svatého Václava ( vládl 922 - 929 ) a svatého Ivana. Co do místa, hraje tu svou roli kraj blízko Berouna, neboť na zdejším Tetíně došlo k setkání poustevníka s Ludmilou a...
1,5 km jihovýchodně od Rychnova nad Malší a 4 km západně od hraničního přechodu s Rakouskem - Dolní Dvořiště / Wullowitz.      Popis:    Poutní kostel se nalézá na mírném návrší, s přístupovou cestou vroubenou šesti kapličkami. Barokní kostel Panny Marie Sněžné...
Svatý kopeček naleznete 8 km severovýchodně od Olomouce, odtud směr Opava v Chvalkovicích (místní část Olomouce) odbočit vpravo na Svatý Kopeček 382 m n.m., dříve Hora premonstrátská, Svatá Hora      Popis:    Uzavřený poutní areál na Svatém Kopečku sestává z...
Záznamy: 71 - 95 ze 111
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Čechy

 

Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) jsou jedna ze tří historických zemí České republiky. Kořen slova Čech pravděpodobně odpovídá významu člověk.[2] Latinský ekvivalent Bohemia, původně Boiohaemum, jenž časem ovlivnil i názvy v jiných jazycích, je odvozen od keltského kmene Bojů, kteří na tomto území žili od 4. do 1. století př. n. l.

Čechy se staly po zániku Velkomoravské říše (~907) politickým centrem česko-moravsko-slezského prostoru a právě od jejich panovníků vycházely státotvorné a expanzivní impulsy. Po r. 1019 (či 1029) byly natrvalo spojeny s Moravou – do konce 12. století jako jedna země (terra Bohemiae, ducatus Bohemiae), poté jako svého druhu diarchie (králové x markrabata) chápaná nicméně stále jako jedno panství, Království české (regnum Bohemiae).[3] Postupně připojovaná území Slezska, obojí Lužice a později i dalších teritorií (Nové Čechy, Braniborsko) byla nakonec Karlem IV. 7. dubna 1348 scelena do vyššího útvaru nové kvality: zemí Koruny české. Paradoxně se tak vliv i územní rozsah Čech zmenšil, protože ostatní území, i když připoutána lenními svazky, nebyla už pouhými částmi Českého království, ale autonomními členy Koruny. Nicméně Čechám bylo v rámci České koruny vyhrazeno ústřední postavení „hlavy“.

V rámci České koruny pak země zůstala přes různé peripetie až do r. 1749, kdy byla správními reformami Marie Terezie Koruna de facto zrušena a nadále už byla v podstatě teoretickým pojmem. Habsburská vláda navíc dále programově oslabovala vazby mezi českými zeměmi, takže v 19. století vlastně byly Království české, Markrabství moravské a zbytkové Vévodství slezské jen navzájem si rovnými Kronländer Rakouské říše a jejich politicko-správní jednota byla spíše nárokovaná.

Se zánikem Rakousko-Uherska zaniklo i království, ale Čechy zůstaly jako země Česká i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého Československa a to až do roku 1948. Od roku 1949 se území dělí na kraje, jejichž hranice se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Dodnes jsou však Čechy obyvateli Česka vnímány jako kulturní celek.

 

Kontakt