Hinduismus

04.05.2014 07:39
Každá civilizovaná společnost má systém, který zajišťuje její nerušený chod a chrání ji před různými negativními vlivy. Tento systém je znám jako moc zákonodárná (parlament), výkonná (policie a soudy) a trestně-nápravná...
03.05.2014 07:46
Žák by měl z přesvědčení milovat a mít v úctě svého gurua. Úcta nesmí být naučeným gestem ani napodobováním úkonů ostatních žáků. Nejde-li to ze srdce, žádný úkon či dary nepomohou. Skutečný guru vidí do...
03.05.2014 07:46
Rituální zasvěcení Víme dobře, že Kšémarádža, velký kašmírský mudrc a komentátor, byl dobře vyučen ritualismu stejně jako jeho učitel, Abhinavagupta. Jeho obsáhlé komentáře k Svaččhandabhairava-tantře...
03.05.2014 07:44
Jednu z mála sektářských koncepcí stvoření světa přináší Kúrma-purána. Na počátku byl jen Brahman a byl všude. Brahman nemá formu, ale také není bez formy. Nemá ani začátek ani konec. Nemá žádné rysy, ale také není bez rysů....
02.05.2014 07:43
Śiva-purána, Brahma-purána, Garuda-purána a další rozdělují zemi na sedm regionů zv. ostrovů (dvípa). Jejich jména jsou: Džambudvípa, Plakšadvípa, Śálmalí, Kuśa, Kraunča, Puškara a Śákadvípa. Tyto regiony jsou obklopeny...
Záznamy: 6 - 10 ze 12
<< 1 | 2 | 3 >>

Hinduismus

 

Hinduismus je po křesťanství a islámu třetí nejrozšířenější náboženství na světě, které má téměř jednu miliardu následovníků. Je to označení pro tradiční indický filosofický a náboženský koncept založený na historických duchovních praktikách, které jsou součástí životního stylu. Název pochází z perského slovního kořene hindu (حندو), v sanskrtu sindhu (सिन्धु), což je název řeky Indus. Muslimští Peršané slovem hindu označovali nemuslimské obyvatelstvo, žijící za řekou Indus. Je to v principu podobné označení, jako u křesťanů v Evropě bylo slovo pohan pro obyvatelstvo nekřesťanské. Hinduismus není možno považovat za náboženství v evropském smyslu (jako například judaismus, křesťanství, islám), nýbrž je to dharma (způsob bytí). Toto slovo překládal přední český indolog Vladimír Miltner do češtiny jako držmo a definuje jej jako to, čehož jest se držeti a vysvětluje jej jako všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti. V tzv. „hinduismu“ můžeme rozlišit dva základní koncepty dharmy: vaidika dharma (वैदिक धर्म = védské držmo) a sanátana dharma (सनातन धर्म = věčné držmo). K různým druhům dharmy patří i neortodoxní směry, které nevycházejí z učení Véd, jako například buddhismus, džinismus, sikhismus, tantra a další. Původní, před-buddhistickou védskou dharmu reprezentuje dnes především společnost Árjasamádž.


V pravém slova smyslu se nedá mluvit o náboženství jako spíše o nábožensko-sociálním systému, který v sobě zahrnuje právní a společenské normy. K hinduismu se hlásí cca 900 milionů osob[3] a je tím třetím největším společenstvím na světě. Indická ústava zahrnuje do hinduismu i buddhismus, sikhismus a džinismus.
Zatímco v Evropě se pod slovem Hindus rozumí jednoznačně vyznavači „hinduistického náboženství“, v Indii má tento termín spíše politický kontext a označuje příslušníky politické komunity, mnohdy až extremisty. Tito mají v Indii i svoji vlastní politickou stranu, BJP – Bharatíja Džanata Párty = Indická lidová strana, což je pravicová strana prosazující teokratické principy.

Hlavní rozdělení všeindického ortodoxního poznání:

  •  čtyři védy
  •  čtyři upavédy
  •  šest védáng
  •  purány
  •  šest darśan
  •  smrti (dharmaśástra)      

         
Védské hymny jsou obsaženy ve čtyřech sbírkách:

  •  Rgvéda samhitá
  •  Jadžurvéda samhitá
  •  Sámavéda samhitá
  •  Atharvavéda samhitá 

Kontakt