Státníci Čech

  Boleslav II. Pobožný (932? – 7. února 999) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 967/972–999, podle kronikáře Kosmy „muž nejkřesťanštější, otec sirotků, ochránce vdov, utěšitel zarmoucených“. Boleslav II. byl syn Boleslava I. Ukrutného a jeho choti Biagoty, bratr Strachkvase, Doubravky...
  Boleslav I. zvaný Ukrutný (asi 915 – 967 či 972) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 935–967/972, syn Vratislava I. a Drahomíry, mladší bratr sv. Václava. Není jisté, zda Drahomíra byla matkou obou Vratislavových synů, zcela jistě ale byla matkou Boleslavovou. Mezi knížetem Václavem...
  Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929, německy Wenzel von Böhmen) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem Čech a Moravy a symbol české státnosti. Podle pověsti byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou a vzdělával se na Budči. Jako kníže, po porážce saským králem...
  Vratislav I. (888 – 13. února 921) byl český kníže, vládnoucí od roku 915 do své smrti 921. Vratislav byl synem knížete Bořivoje a kněžny Ludmily, mladším bratrem Spytihněva I., otcem knížat Václava a Boleslava I..   Legendy popisují Vratislava jako schopného panovníka. Zřejmě jako...
  Spytihněv I. (kolem r. 875 – 915) byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu...
  Mojmír II. († 906?) byl mezi léty 894–906 čtvrtý a také poslední historicky známý panovník Velkomoravské říše, který pocházel z dynastie Mojmírovců. Datum a místo jeho narození je neznámé. Narodil se po roce 871 jako syn velkomoravského knížete Svatopluka a pravděpodobně jeho manželky...
  Svatopluk (? – 894) nebo také Sventopluk, Zventapu, Zwentibald, Zuendibolch, Suatopluk (řecky Σφενδοπλόκος, Σφεντοπλικος, staroslověnsky Свѧтопълкъ, starorusky Свѧтополкъ/Святополкъ, slovensky Svätopluk) byl v letech 871–894 třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše. Pocházel z...
  Bořivoj I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890,[1] latinsky Borzivogius) byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců. Kníže Bořivoj se svou manželkou Ludmilou, pozdější světicí, se nechal pokřtít, založil první kostely v Čechách a přenesl knížecí sídlo z Levého...
  Strojmír (zemřel asi po roce 885). Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje I., jenž uprchl na Moravu. Podle jména pocházel z Moravy. Zemřel asi po své vládě v roce 885. Vládl asi od roku 883 až 885. Prý bydlel v Bavorsku a zapomněl češtinu. Strojmír byl pravděpodobně...
  Bořivoj I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890,[1] latinsky Borzivogius) byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců. Kníže Bořivoj se svou manželkou Ludmilou, pozdější světicí, se nechal pokřtít, založil první kostely v Čechách a přenesl knížecí sídlo z Levého...
  Svatopluk (? – 894) nebo také Sventopluk, Zventapu, Zwentibald, Zuendibolch, Suatopluk (řecky Σφενδοπλόκος, Σφεντοπλικος, staroslověnsky Свѧтопълкъ, starorusky Свѧтополкъ/Святополкъ, slovensky Svätopluk) byl v letech 871–894 třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše. Pocházel z...
  Svatý Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců (datum narození neznámé – po 870, Bavorsko) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila...
  Mojmír I. (uváděný jako Moimar či Moymar) byl první historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Datum jeho narození je neznámé, zemřel patrně v roce 846.   Mojmír je považován za velmože, jenž sjednotil slovanské kmeny na Moravě, západním Slovensku a okolních...
  Sámo († 658 nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky se nalézají ve 48. kapitole kroniky nazývané Fredegarova.   Část Slovanů...
Záznamy: 81 - 94 ze 94
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5

Volba prezidenta

 

Prezidenta České republiky volí občané přímou volbou. Až do 1. října 2012 byl však volen nepřímo parlamentem.

Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou, zvolen také nemůže být občan, který byl potrestán za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Podmínkou k podání kandidatury je získání podpory nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, případně alespoň 50 000 občanů, kteří podepíší příslušnou petici. Historicky prvním, kdo byl zvolen přímou volbou, byl v roce 2013 Miloš Zeman.

Volba se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím jeho volebního období. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba do devadesáti dnů.

 

Kontakt